Vědci objevili, že protein intelectin-2 v lidském střevě hraje klíčovou roli v boji proti bakteriím. Intelectin-2 posiluje slizniční bariéru v zažívacím traktu a v případě porušení této bariéry přímo neutralizuje bakterie. Výzkum ukázal, že protein účinně působí na bakterie rezistentní na antibiotika, jako je Staphylococcus aureus. Intelectin-2 by mohl být použit v terapiích pro zánětlivé onemocnění střev. Práce byla publikována v časopise Nature Communications.

Výzkum ukazuje, že zdravotní pojištění výrazně ovlivňuje, jak úspěšně mladí lidé přežívají rakovinu. Mladí lidé s privátním zdravotním pojištěním přežívají déle než ti, kteří spoléhají na Medicaid nebo jsou nepojištěni. Tato situace může ovlivnit přístup k odborníkům a klinickým studiím, a tím i úspěšnost léčby. Nejistota ve zdravotním pojištění mezi mladými lidmi ve věku 15 až 39 let zhoršuje jejich vyhlídky. Rozšíření pojištění a zlepšení jeho pokrytí by mohlo pozitivně ovlivnit výsledky léčby pro pacienty s rakovinou.

Neandertálci mohli před 200 000 lety vytvořit a používat březový dehet nejen jako lepidlo, ale také pro léčebné účely. Tento pryskyřičný materiál byl účinný proti bakterii Staphylococcus aureus, ale ne proti Escherichia coli. Výzkum ukazuje, že březový dehet mohl být využíván k ošetření ran a kožních infekcí. Výsledky naznačují, že starodávné léčebné postupy by mohly inspirovat dnešní boje proti antibiotické rezistenci. Studie byla provedena ve spolupráci univerzit z Kolína, Oxfordu, Liège a Cape Breton.

Peptidy se často prezentují jako přírodní způsob podpory regenerace a fyzického výkonu. Vědecké důkazy o jejich účinnosti jsou smíšené, přičemž peptidy z kolagenu a syrovátky vykazují různé přednosti. Kolagenové peptidy v kombinaci s vitamínem C mohou zlepšit sportovní výkon, zatímco syrovátkové peptidy lépe podporují růst svalů. Přestože jsou peptidy obecně považovány za bezpečné, důležité je sledovat jejich zdroj kvůli možnému obsahu škodlivých látek. Malý rozsah některých studií omezil možnost aplikace výsledků na širší populaci.

Studie na myších naznačuje hypotetické spojení mezi šťouráním v nose a zvýšeným rizikem vzniku demence. Při poškození nosní tkáně mohou bakterie snáze pronikat do mozku, kde vyvolávají reakce připomínající Alzheimerovu chorobu. Výzkum, který v roce 2022 vedli vědci z Griffith University, ukázal, že bakterie Chlamydia pneumoniae se u myší rychle šíří centrálním nervovým systémem. Přestože dosud nejsou potvrzeny stejné účinky u lidí, je důležité pokračovat ve výzkumu. Odborníci doporučují vyvarovat se šťourání v nose a k vyšetření této hypotézy na lidech plánují další studie.

Nová studie ukazuje, že pingvini v zoo biologicky stárnou rychleji než jejich divocí protějšci, což připomíná západní životní styl lidí. Pingvini v zoo žijí bez stresu z predátorů a s neomezeným přístupem k potravě, což vede k narušení jejich přirozených životních rytmů. Přestože žijí déle než divocí jedinci, jejich sedavý životní styl a dietní zvyklosti urychlují stárnutí. Výzkum srovnává biologické a chronologické stáří na základě epigenetické hodiny. Tato zjištění mohou poskytnout náhled na lidské stárnutí a vliv životního stylu.

Mořští plži, známí jako nudibranchové, získávají své zářivé barvy díky drobným krystalům ve své kůži. Tento objev zpochybňuje dlouholetý předpoklad, že jejich barvy pocházejí výhradně z pigmentů. Výzkumný tým zjistil, že plži používají strukturální barvy, které vznikají odrazem světla od mikroskopických struktur guaninových krystalů. Tyto krystaly, uspořádané v jednotlivých 'pixelech', dávají plžům jejich zářivé a matné odstíny. Tento objev může inspirovat vývoj udržitelných barevných materiálů pro lidské využití.

Nový výzkum naznačuje, že Alzheimerova choroba může vznikat soutěží dvou klíčových proteinů uvnitř mozkových buněk. Studie spojuje amyloid-beta a tau proteiny, které se dosud zkoumaly převážně odděleně. Výsledky ukazují, že amyloid-beta může narušit normální funkci tau proteinů, což by mohlo způsobit jejich špatné uspořádání a destabilizaci mikrotubulů. To by mohlo být klíčem k pochopení toxicity, která vede k úhynu mozkových buněk. Tato nová teorie nabízí nový pohled na důvody neúspěchu některých léčebných postupů. Pokud budou výsledky potvrzeny dalšími studiemi, mohou vést k vývoji účinnějších terapií.

Zdravé stravování není pouze o konzumaci zdravých potravin, ale i o přístupu a chování k jídlu. Nadměrná fixace na dietu a váhu může vést k problémům, jako je ortorexie nebo poruchy příjmu potravy. Intuitivní jedení, které spočívá v naslouchání tělu, může zlepšit jak fyzické, tak duševní zdraví. Důležitá je i sociální a kulturní stránka jídla. Flexibilní přístup k jídelníčku bez obav z 'špatných' potravin podporuje pozitivní vztah k jídlu.

NASA úspěšně zahájila historickou misi Artemis II na Měsíc, čímž poslala astronauty dál od Země než kdykoli předtím. Američtí kardiologové vydali nové pokyny pro správu vysokého cholesterolu, které navazují na doporučení z roku 2018. Vědci také objevili, že změny životního stylu, jako více spánku a zeleniny, mohou snížit riziko srdečních onemocnění. Dále bylo nalezeno prastaré hrací kostky staré více než 12 000 let, což je posouvá k nejstarším známým artefaktům svého druhu. Nakonec, kombinace léků na hubnutí a hormonální terapie může pomoci starším ženám efektivněji zhubnout.

Tmavá čokoláda získala pověst zdravější varianty díky vyššímu obsahu kakaa a menšímu podílu cukru. Obsahuje více minerálů a antioxidantů, což může podporovat zdraví srdce. Nicméně, některé tmavé čokolády mohou mít stále vysoký podíl cukru. Výběr kvalitní tmavé čokolády s vyšším obsahem kakaa může poskytnout nutriční výhodu. Významná je i radost z jejího sdílení, nejen nutriční hodnota.

Tým vědců z MIT vyvinul prototyp senzoru PlasmoSniff, který by mohl detekovat zápal plic a jiné plicní nemoci z dechu pacienta. Senzor pracuje na principu analýzy nanopartriklí vdechovaných pacientem, které se po exhalaci vážou na biomarkery nemocí. Prototyp zatím fungoval pouze při testování na myších, ale vědci doufají v jeho použití v budoucích klinických praktikách. PlasmoSniff využívá Ramanovu spektroskopii a nanotechnologie, což mu umožňuje identifikovat specifické molekuly mezi četnými organickými sloučeninami ve vydechovaném vzduchu. Potenciální použití senzoru se rozšiřuje i na jiné oblasti mimo medicínu, včetně detekce průmyslových chemikálií.

Data z čínské mise Chang'e 4 odhalila neočekávanou dutinu v toku kosmického záření mezi Zemí a Měsícem. Tento úkaz, k němuž dochází při specifickém postavení Země a Měsíce, naznačuje, že kosmické záření není rovnoměrně rozptýlené. Jeho objev přináší nové možnosti pro plánování vesmírných misí a ochranu astronautů před zářením. Využití této znalosti by mohlo minimalizovat vystavení nebezpečnému kosmickému záření během astronautických misí. Tento fenomén se zkoumá s cílem lépe pochopit a využít jej pro zvýšení bezpečnosti vesmírných operací.

Mikrobiolog upozorňuje na rizika spojená s konzumací špatně uskladněných zbytků jídla. Pizza, kuře, rýže a konzervované potraviny mohou být nebezpečné, pokud nejsou správně skladovány. Pizza by měla být v lednici do dvou hodin a spotřebována do dvou dnů. Kuře je třeba důkladně uvařit a skladovat maximálně tři dny. Rýže obsahující spory Bacillus cereus by měla být rychle ochlazena a snědena do 24 hodin. Konzervované potraviny je třeba skladovat odkryté v chladu, kyselé potraviny vydrží déle pro svou schopnost inhibice bakterií.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že neandrtálci zažili velký pokles populace před 75 000 lety. Ačkoli se jejich populace na chvíli obnovila, většina pozdních evropských neandrtálců pocházela ze stejné malé skupiny, což mohlo přispět k jejich vymření před 40 000 lety. Studie odhalila, že podmínky doby ledové zúžily jejich rozšíření na jedinou bezpečnou oblast ve Francii. Vědci analyzovali mitochondriální DNA 59 jedinců, která ukázala společnou mateřskou linii a opětovné diverzifikaci genetického materiálu před 65 000 lety. Navzdory těmto zjištěním se genetická diverzita rapidně snížila mezi 45 000 a 42 000 lety před konečným vymizením druhu.

Měsíc a Země vznikly za podobných podmínek, ale Měsíc postrádá deskovou tektoniku a atmosféru, což mu umožňuje zachovat stopy geologických podmínek. Studie zkoumala minerál ilmenit v měsíčním kameni sbíraném během mise Apollo 17, kde byla nalezena přítomnost trivalentního titanu. Tento typ titanu naznačuje nízkou dostupnost kyslíku v nitru Měsíce před 3,8 miliardami let. I když byl analyzován pouze jeden vzorek, výzkum by mohl odhalit více informací o chemii Měsíce. Toto poznání může mít přínos i pro porozumění dalších planet a asteroidů.

Fyzici poprvé pozorovali 'díry' ve světle, které se pohybují rychleji než samotné světlo. Tyto jevy, známé jako optické víry, nezlomí teorii relativity, protože nenesou hmotu ani energii. Jsou výsledkem geometrie vlnového vzoru, nikoli fyzického pohybu. Objev je důležitý pro technologii, umožňuje mapovat pohyb na nanoskopické úrovni. Experiment použil hexagonální boron nitrid a elektronovou mikroskopii, což umožnilo sledovat víry v reálném čase a jejich rychlosti dosáhnout nadsvětelných hodnot.

Alzheimerova choroba se často pojí se stárnutím, ale její počátky zasahují do třetí dekády života. Výzkumy naznačují, že stimulace bloudivého nervu by mohla pomoci udržet funkci locus coeruleus, což je oblast mozku klíčová pro pozornost a bdělost. Tento nerv stimuluje orgány a může zlepšit náladu a myšlení u lidí s Alzheimerovou chorobou. Studia také ukazují, že stimulace může zlepšit paměť u osob s mírnou kognitivní poruchou. I přes předběžné povahy výzkumu metoda slibuje bojovat proti symptomům stárnutí mozku.

Archeologové objevili záhadnou stavbu pod ruinami starověkého města při testování nové skenovací technologie v deltě Nilu. Tato stavba, datovaná do sájské doby přibližně před 2 600 lety, byla nalezena pod vrstvami střepů a trosek z římského a ptolemaiovského období. Objevená budova z hliněných cihel mohla mít náboženský účel, jak naznačují množství amuletů a náboženských předmětů spojených s egyptskými božstvy. Technologie odhalila částečně skryté struktury, které umožní další průzkumy starších vrstev místa. Další výzkum by mohl odhalit další pohřbené chrámy pod vrstvami hlíny.

Vědci vytvořili digitální dvojníky srdcí pacientů, které pomohly lépe léčit ventrikulární tachykardii, obtížně léčitelnou arytmii. Studie Johns Hopkins University ukázala, že tato technologie může zlepšit péči. V rámci klinické studie byl digitální dvojník použit u deseti pacientů, což vedlo k lepším výsledkům než běžné metody. Technologie využívá pokročilé MRI skeny pro predikci reakcí orgánů na různé léčby. Nyní se plánuje větší studie, která by potvrdila efektivitu této inovace.