geologie

Rover Curiosity na Marsu náhodně objevil krystaly elementární síry poté, co se mu podařilo prasknout kámen. Tento nález představuje první objev čisté síry na rudé planetě, což je výrazné překvapení, protože takové podmínky nejsou v této oblasti známé. Gediz Vallis Channel, kde byl kámen nalezen, může být bohatý na podobné sírové formace. Elementární síra na Marsu naznačuje neznámé geologické procesy. Nyní se vědci zaměří na modelování geologické evoluce Marsu, aby pochopili, jak síra vznikla.

Nová studie geologů naznačuje, že popel z uhlí spáleného ve fosilních elektrárnách v USA obsahuje vzácné zeminy v hodnotě až 165 miliard dolarů, z toho 97 miliard je teoreticky vytěžitelných. Vzácné zeminy jsou důležité pro technologie jako baterie a větrné turbíny. USA se nyní téměř úplně spoléhá na dovoz, většinou z Číny, ale tento domácí zdroj by mohl snížit závislost a současně pomoci ekologické sanaci. Výzkum naznačuje, že popel by mohl být využit bez další těžby, což by zmírnilo environmentální dopady. Extrakční metody jsou však zatím předmětem výzkumu.

Geovědci z University of Southampton objasnili záhadu oceánských vulkánů a tektoniky desek, zaměřujíce se na otázku, proč ostrovy daleko od kontinentálních desek obsahují tolik kontinentálního materiálu. Jejich simulace ukazují, že kontinenty se od základny odlupují díky pomalým tektonickým procesům zvaným 'vlny pláště'. Tyto vlny se šíří ve spodní části kontinentů a mohou přenosit materiál více než 1000 kilometrů do oceánického pláště, kde pak vytváří vulkanickou aktivitu po miliony let. Tato teorie vysvětluje zvláštní kontaminaci oceánického pláště a obohacení pro různorodé vulkanické výbuchy. Studie rovněž naznačuje, že tyto vlny mohou způsobit erupce diamantonošných magmat a kontinentální vzestup, formující velké topografické rysy planety.

V nitru Země se nacházejí dva obří 'bloby', jejichž původ zůstával dlouho neznámý. Nové modely naznačují, že tyto struktury mohly vzniknout z unikajícího materiálu z jádra Země v době jejího vzniku. Výzkum ukazuje, že tyto útvary, nazývané velké provincie s nízkou rychlostí střihu (LLSVPs), se mohou podílet na vzniku tektonických desek. Tento objev nejen odhaluje více o vývoji Země, ale může také přinést poznatky o tom, jak se vyvíjely jiné planety. Studie publikovaná v Nature Geoscience tak přináší nové pochopení o historii naší planety.

Vědci objevili nejstarší chemické důkazy života na Zemi v karbonových zbytcích z Jižní Afriky, které jsou staré 3,33 miliardy let. Pomocí strojového učení identifikovali biologické vzory v těchto historických stopách. Studie také posunula datum nejstarších důkazů fotosyntézy o více než 800 milionů let zpět. Výzkum ukazuje, že starobylý život zanechává chemické 'ozvěny' a moderní techniky nám umožňují tyto vzory lépe rozpoznat. Výsledky naznačují, že život na Zemi se mohl rozšířit již před 3,33 miliardy let.

Na Sahaře se v hlubokém sopečném kráteru mysteriózně objevil obraz 'lebky'. Z vesmíru vypadá tato scéna jako strašidelný obličej na povrchu Země. Tento optický klam vznikl díky kaldeře Trou au Natron v Čadu, která je pokryta bílými nánosy natronu. Obrysy 'tváře' doplňují kusové kužely, které slouží jako 'oči' a 'nos'. Tato oblast v horách Tibesti je velmi odlehlá, a proto o ní vědci stále mnoho nevědí.

Nedávné analýzy odhalily záhadné skleněné útvary v australské poušti, které svědčí o starověkém dopadu meteoritu starém 11 milionů let. Tato skleněná struktura, nazývaná ananguity, je unikátní a odlišuje se od jiných známých tektonických útvarů. Navzdory velké síle dopadu se zatím nepodařilo lokalizovat konkrétní impaktní kráter, což představuje velkou výzvu pro geology. Kvůli vysoké erozi a aridizaci Austrálie může být kráter pohřben nebo zaměněn za vulkanický útvar. Vědci doufají, že další výzkum chemického složení pomůže odhalit přesné místo dopadu.

Nová analýza hornin z období Ediacaran odhalila chaotické změny v magnetickém poli Zemi, které byly dříve považovány za důsledek pohybujících se kontinentů. Výzkum vedený Yale University zjistil, že tyto anomálie způsobovalo samotné zemské magnetické pole. Vrstvou po vrstvě zkoumali vulkanické horniny z marockého Anti-Atlasu, přičemž nové datové modely naznačují rychlé změny během tisíců let. Vědci nyní navrhují nový model chování magnetického pole, který vnáší strukturu do jeho variability, což může pomoci lépe chápat geologickou historii Země.

Pod Tichým oceánem v oblasti subdukční zóny Cascadia dochází k dramatickému procesu rozpadu zemské kůry. Nová studie zkoumá, jak se čtyři tektonické desky v této oblasti navzájem ovlivňují, přičemž jedna z nich, deska Explorer, se aktivně trhá. Geolog Brandon Shuck z Louisiana State University vysvětluje, že podobné procesy jsou normální součástí geologického cyklu subdukčních zón. Výzkum ukázal existenci několika velkých zlomů a trhlin, které svědčí o postupném rozdělení desky na menší části. Tento proces může vést k vytvoření menších mikrodesek a změně stávající hranice.

Grónsko zažívá deformaci způsobenou tisíciletími akumulace a tání ledu, což mění jeho tvar. Vědci z Technické univerzity Dánska zjistili, že se ostrov každoročně posouvá o 2 cm severozápadně, což má vliv na navigaci v okolí. Tento proces je ovlivněn deskovou tektonikou, uvolňováním tlaku z ledovců a izostatickým vyrovnáváním po poslední době ledové. Přesné měření těchto pohybů může zlepšit modely budoucích změn a pomoci pochopit dopady klimatických změn. Studie byla publikována v magazínu Journal of Geophysical Research: Solid Earth.