Měsíc

Vzorek měsíční horniny z mise Apollo 17 skrýval nečekané tajemství. V prachu obsahujícím troilit, který astronauti přivezli v roce 1972, objevili vědci izotopy síry starší než samotný Měsíc. Analýza ukázala, že v některých částech vzorku byly izotope ratios typické pro vulkanické odpraskávání, avšak jiné části byly naopak velmi chudé na izotop síry-33. Tento nález naznačuje možnost staré interakce síry s ultrafialovým zářením, čímž by došlo k jejím změnám. Výzkum ukazuje na různé hypotézy, jak mohl vznikat materiál na Měsíci a přináší nové otázky o vzniku Měsíce po kolizi s planetárním tělesem Theia. Tyto objevy přispívají k lepšímu porozumění raného vývoje Sluneční soustavy.

Vědecký výzkum zveřejněný v květnu 2023 potvrdil, že vnitřní jádro Měsíce je pevná koule s hustotou podobnou železu. Tento objev přináší nový pohled na debatu o tom, zda je jádro Měsíce pevné nebo tekuté, a přináší nové informace o historii Měsíce a sluneční soustavy. Výzkumný tým analyzoval seismická data a další měření, aby vytvořil detailní profil měsíčních charakteristik. Studie také odhalila, že jádro Měsíce je podobné zemskému, s tekutým vnějším a pevným vnitřním jádrem. Tyto závěry také vrhají světlo na historické změny v měsíčním magnetickém poli, které zmizelo před 3,2 miliardami let.

Měsíc je vystaven trvalému bombardování mikrometeoroidy, což představuje významné riziko pro budoucí lunární základny NASA. Podle nové analýzy může tento jev způsobit mezi 15 000 a 23 000 dopadů ročně. Úlomky, které dopadají rychlostí až 70 km/s, mohou prorazit vybavení i kovové povrchy. Nejnižší počet dopadů byl zjištěn u lunárních pólů, kde NASA plánuje svou první základnu v rámci programu Artemis. Ochranné systémy, jako jsou hliníkové Whipple štíty, budou klíčové pro minimalizaci rizika a ochranu astronautéů.

Dne 5. listopadu bude na obloze zářit největší a nejjasnější superměsíc roku 2025. Při této příležitosti se Měsíc dostane nejblíže Zemi, což mu dodá větší vzhled na obloze. Tato událost nastává díky mírně eliptické oběžné dráze Měsíce kolem Země, kdy se Měsíc přibližuje k bodu zvanému perigeum. Bobří superměsíc se objeví na obloze poprvé od února 2019, kdy byl podobně blízko Zemi. I když tuto událost zmeškáte, v prosinci bude další superměsíc, známý jako Chladný superměsíc.

Úplněk může opravdu mít vliv na náš spánek, což potvrdila řada studií. Lidé obvykle spí o něco méně a mají horší kvalitu spánku v obdobích před úplňkem. Příčinou je pravděpodobně světlo, které může narušit biologické hodiny a snížit hladinu melatoninu. Přestože je vliv úplňku na spánek měřitelný, jeho dopad na duševní zdraví zůstává nejasný. I když mýtus o měsíci a šílenství není zcela podložen vědeckými důkazy, pro lidi s duševními poruchami může být spánek pod vlivem měsíce citlivějším tématem.

Mise Chang’e-6 Čínské národní vesmírné agentury přinesla z odvrácené strany Měsíce prach s mikroskopickými úlomky vzácných meteoritů. Výzkumníci objevili prach z meteoritů typu Ivuna, které obsahují vodu a jsou mimořádně křehké. Tento typ meteoritu byl na Zemi nalezen jen zřídka kvůli své zranitelnosti během průletu atmosférou. Díky srovnávací analýze bylo zjištěno, že vzorky pocházejí z dávného nárazu, který zasáhl Měsíc, a dokonce až 30 % meteoritů na Měsíci může být tohoto typu. Stav Měsíce se jeví jako vhodnější pro zachování těchto vzácných fragmentů.

Gravitační interakce Země a Měsíce způsobila, že jedna strana Měsíce je stále odvrácena od Země. Tato strana obsahuje obří kráter zvaný South Pole-Aitken basin, který odhaluje nové informace o vzniku Měsíce. Nový výzkum naznačuje, že asteroid zasáhl Měsíc ze severu, což má významné důsledky pro nadcházející mise Artemis. Vědce zajímá rozložení prvků jako draslík, vzácné zeminy a fosfor, které jsou uvězněny v krustě Měsíce a mohou vysvětlit jeho geologickou evoluci. Astronauti plánují odebrat vzorky z tohoto místa, aby pomohli objasnit vznik odlišných vlastností obou hemisfér Měsíce.

Nový výzkum objevil, že Měsíc rezaví vinou Země. Kyslík unikající ze Země je pravděpodobně zodpovědný za tvorbu hematitu na lunárních pólech. Toto zjištění bylo potvrzeno laboratorními simulacemi. Během úplňku Měsíc prochází magnetickým ocasem Země, kde se dostává do kontaktu s jejími kyslíkovými ionty, které oxidují železné minerály. Tato interakce mohla probíhat po miliardy let a ovlivnit chemické složení Měsíce. Výzkum naznačuje, že hematit na Měsíci může uchovat historii kyslíku v zemské atmosféře.

Asteroid 2024 YR4 má 4% šanci zasáhnout Měsíc v prosinci 2032. Ačkoliv je pravděpodobnost malá, NASA a vědci plánují mise, které by mohly Měsíc ochránit. K dispozici jsou dvě hlavní strategie: odklonit asteroid nebo ho zničit. Odklonění by bylo preferováno, avšak kvůli neznámé hmotnosti asteroidu je obtížné naplánovat přesnou misi. Druhou možností je jaderný výbuch, který by mohl asteroid rozložil na menší kusy. Rozhodnutí o postupu bude nutné učinit v příštích letech.

Asteroid 2024 YR4 představuje malé riziko srážky s Měsícem v prosinci 2032. NASA zkoumá dvě hlavní možnosti, jak potenciální srážku odvrátit: odklonění asteroidu nebo jeho zničení. Varianta zničení by mohla zahrnovat jaderný výbuch, což by vyžadovalo předchozí rekognoskaci pro upřesnění jeho hmotnosti. Odklonění dráhy by bylo preferovanou metodou, ale je nutné přesné určení hmotnosti asteroidu. V případě zničení je uvažován i nukleární výbuch, který by mohl dostatečně narušit asteroid, což je teoreticky možné, ale politicky a technicky náročné. Definitivní rozhodnutí bude muset padnout brzy, aby bylo dostatek času na přípravu mise.