Vědci z Carnegie Mellon University ukázali, že anomální Hallův jev nemusí vznikat pouze při magnetickém poli kolmém k tenké vrstvě materiálu. V jejich dvourozměrné heterostruktuře se elektrická odezva objevila i tehdy, když magnetizace působila v rovině vrstvy. Výzkumníci spojili ultratenký TaIrTe4 s magnetickou vrstvou Cr2Ge2Te6, čímž upravili symetrii materiálu a přenesli do nemagnetické vrstvy magnetické vlastnosti. Objev by mohl vést k tenkým magnetickým senzorům schopným měřit pole ve více směrech. Zatím však jde o laboratorní experiment prováděný při kryogenních teplotách; další výzkum má ověřit podobné chování v jiných materiálech a blíže pokojové teplotě.

Desetileté sledování 206 lidí naznačuje, že změny mozku u deprese nezávisí jen na samotné diagnóze, ale především na délce, opakování a celkové závažnosti onemocnění. Vyšší dlouhodobá zátěž depresí souvisela s rychlejším úbytkem šedé hmoty v hipokampu a dorzolaterální prefrontální kůře. U lidí s příznivějším průběhem deprese zůstávala struktura mozku relativně stabilní. Studie však nedokazuje, že depresivní potíže tyto změny přímo způsobují; roli mohou hrát i dřívější rozdíly v mozku, stres, zdraví, léčba či životní podmínky. Výsledky jsou omezené menším a málo různorodým vzorkem a vyžadují potvrzení ve větších studiích.

Rozsáhlá analýza 124 dřívějších studií zahrnující 18 429 lidí ve věku od 40 let zkoumala vliv různých druhů pohybu na hustotu kostní hmoty. Nejlepší výsledky pro posílení kostí přinesla svižná chůze nebo běh, dobře si vedla také kombinace aerobního a silového tréninku. Významnější přínos se projevil přibližně od 600 MET minut týdně, což odpovídá zhruba dvěma až třem hodinám svižné chůze či běhu. Cvičení může mírnit úbytek kostní hustoty spojený s věkem a potenciálně snížit riziko zlomenin při osteoporóze. Výsledky byly výraznější u lidí středního věku a osob se zdravým BMI, zatímco u starších lidí a osob s nadváhou či obezitou byly slabší.

V rakouském Deinhamu u Dunaje bylo v štěrku objeveno 540 železných prutů či jejich částí o celkové hmotnosti zhruba jedné tuny. Archeologové je označili za polotovary určené k přepravě a následnému zpracování; jde o největší známý hromadný nález svého druhu v Evropě. Pruty dlouhé kolem 30 centimetrů mohou být staré nejméně 2 200 let, některé snad pocházejí už ze 4. století př. n. l. Náklad mohl stačit například na výrobu 500 mečů a svědčí o rozsáhlé výrobě i obchodu se železem v oblasti Dunaje ve 3. a 2. století př. n. l. Za nejpravděpodobnější vysvětlení uložení nálezu na dně se považuje ztroskotání lodi, i když její pozůstatky nebyly nalezeny.

Vědci upravili nepatogenní kmen bakterie E. coli Nissle 1917 tak, aby se hromadil v nádorech a přímo v nich vytvářel chemoterapeutikum 5-FU z podané látky 5-FC. Bakterie zároveň nesly látky podporující imunitní odpověď a blokující protein PD-L1, jímž se nádory brání imunitnímu útoku. V pokusu na myších úplně zmizely tři ze sedmi nádorů tlustého střeva, tedy 43 procent. U neléčených nádorů na druhé straně těla se navíc zpomalil růst, což naznačuje systémovou imunitní reakci. Výsledky jsou předběžné: šlo o malou studii na myších s uměle navozenými nádory a léčba byla podávána přímo do nádoru.

Nová studie ukazuje, že perovskitové fotovoltaické články mohou vyrábět elektřinu pod hladinou moře až v hloubce 10 metrů. Jsou uzpůsobeny hlavně pro modrozelené světlo o vlnových délkách 400 až 600 nanometrů, které do vody proniká nejlépe. Při simulaci podmínek v desetimetrové hloubce dosáhly účinnosti 34,71 procenta, zatímco na souši 17,08 procenta. Prototypy v malých podvodních robotech u ostrova Wej-čou vyrobily v deseti metrech za dvě hodiny 324 mWh energie. Technologie by mohla prodloužit provoz autonomních podvodních zařízení, senzorů či komunikačních systémů, její nasazení však komplikují proudy, koroze a biologické nánosy.

Apple představuje režim Reference Image, který má pomoci doložit, že snímek nebyl po pořízení upraven. Funkce na iPhonech 18 Pro a Pro Max ukládá kryptograficky podepsaná surová data z hlavního 48megapixelového snímače ještě před jakýmkoli zpracováním obrazu. Data následně ověřují servery Private Cloud Compute a po kontrole z nich vytvoří zobrazitelný referenční snímek. Systém reaguje na šíření generativní AI i na slabiny standardu C2PA, včetně bezpečnostních a soukromých rizik. Kritici ale upozorňují na uzavřenost řešení, omezenou podporu mimo zařízení a aplikace Applu a možné znevýhodnění autorů bez přístupu k této technologii.

Týdenní výběr IEEE Spectrum představuje novinky z robotiky, od neobvyklého čtyřrotoru sestaveného ze dvou birotorů po studentskou soutěž lunárních vozítek Lunabotics. Zaujme robot WorMa z NYU, který mění rozložení vody v těle, aby lépe stoupal po svazích, překonával schody a plaval. Ukázky se věnují také bezpečnosti humanoidů, teleprezenčnímu robotu Kubi 2.0, podvodnímu čtyřnohému robotu a japonskému polohumanoidnímu systému Ugo Nova. MIT předvedl automatizovanou optickou laboratoř, v níž robotické rameno samo sestavuje, provádí a rozebírá experimenty. Součástí přehledu je i projekt RoboRoyale, který využívá robotiku a umělou inteligenci ke sledování a podpoře včelstev.

Vědci převedli data o Laschampově exkurzi před zhruba 41 000 lety do zvukové podoby, která má přiblížit dramatické oslabení a převrácení zemského magnetického pole. Rekonstrukce využívá měření družic Swarm a záznamy magnetismu uchované v horninách a usazeninách; zvuk doplňují efekty vrzání dřeva a srážek kamenů. Pole tehdy podle studií kleslo asi na pět procent obvyklé síly, takže do atmosféry pronikalo více kosmického záření. Událost trvala stovky let a je spojována i s možnými změnami ozonové vrstvy a životního prostředí. Současná anomálie nad jižním Atlantikem a posun magnetického severu samy o sobě neznamenají blížící se úplné převrácení, vědci je však dále sledují.

Studie týmu vedeného Stanfordovou univerzitou naznačuje, že mozek člověka i dalších živočichů vzniká souběžně ze dvou odlišných typů embryonálních progenitorových buněk. Jeden typ dává vzniknout přednímu a střednímu mozku, zatímco druhý se specializuje na zadní mozek. Vědci tento mechanismus nejprve sledovali u myších embryí a následně jej potvrdili na lidských pluripotentních kmenových buňkách. Rozdílné buněčné programy a uspořádání chromatinu mohou vysvětlovat dosavadní potíže s laboratorním pěstováním buněk zadního mozku. Zjištění může podpořit výzkum nemocí mozkového kmene a ukazuje, že tento dvoudílný vývojový plán je zřejmě evolučně velmi starý.

Fyzikové vytvořili úzký a rychlý svazek muonia, exotického neutrálního systému tvořeného antimuonem a elektronem. Chtějí s jeho pomocí prověřit princip ekvivalence z obecné relativity, podle něhož gravitace působí na hmotu i antihmotu shodně. Muonium existuje jen asi 2,2 mikrosekundy, vědci proto využili supertekuté helium, které z něj vytváří usměrněný svazek letící rychlostí zhruba 2,2 kilometru za sekundu. Dosavadní zařízení vypouští částice vzhůru, tým jej ale chce upravit pro vodorovný let a následně měřit nepatrný gravitační posun interferometrem. Experiment by mohl určit gravitační zrychlení muonia s přesností kolem jednoho procenta a případná odchylka by naznačovala novou fyzikální sílu.

Studie v časopise Nature Aging označila protein fibronektin za možný důvod narušování hematoencefalické bariéry u modelů Alzheimerovy choroby spojených s genetickou variantou APOE4. Nadbytek fibronektinu, který vytvářejí hlavně astrocyty, se hromadí kolem mozkových cév a oslabuje jejich těsné spoje. V pokusech s lidskými buňkami, trojrozměrnými cévními modely, myšmi a zebřičkami snížení fibronektinu omezilo úniky z bariéry. Výzkum naznačuje novou léčebnou cestu zaměřenou na ochranu cév v mozku, nikoli jen na amyloid beta a tau. Jde však o předklinické výsledky; zatím není prokázáno, že zásah zlepší paměť či poznávací schopnosti lidí.

Pětileté sledování 730 starších lidí z bolivijských komunit Tsimané a Mosetén zjistilo demenci u méně než dvou procent účastníků. Výskyt je přibližně třikrát až čtyřikrát nižší než v USA a Evropě, přičemž rozdíl nevysvětluje pouze kratší přežívání nemocných. Riziko zvyšoval hlavně vyšší věk a genetická varianta APOE ε4, podobně jako v průmyslových zemích. Badatelé zvažují ochranný vliv fyzicky náročného způsobu obživy, stravy a nízké míry obezity, cukrovky či vysokého tlaku, ale přímé potvrzení zatím chybí. U řady nemocných se navíc neprojevoval typický obraz Alzheimerovy choroby, nýbrž známky cévního poškození a parkinsonské příznaky.

Finská společnost S-Transistors vyvíjí supravodivé tranzistory určené pro řídicí elektroniku přímo v extrémně chladném prostředí kvantových procesorů. Jejich nasazení by mohlo snížit počet kabelů vedoucích z okolní elektroniky do kryostatu, které přivádějí nežádoucí teplo a komplikují škálování systémů. Firma vyrábí Josephsonovy tranzistory řízené elektrickým polem na 150milimetrových křemíkových waferch postupem slučitelným s CMOS výrobou; využívá přitom grafenový kanál a hliníkové supravodivé elektrody. První multiplexery a demultiplexery chce uvést na trh v roce 2027. Do budoucna plánuje integrované obvody pro zesilování, paměť i další analogové a digitální řídicí funkce.

Geologové zaznamenali v okolí severokorejského testovacího areálu Pchunggje-ri 1 399 zemětřesení, která následovala po podzemních jaderných explozích. Seismická aktivita nezačala slábnout bezprostředně po posledním testu z roku 2017, ale asi po 20 dnech se rozvinula a sílila až do května 2025. Vědci usuzují, že opakované výbuchy změnily rozložení napětí v horninách a usnadnily pohyb na dříve klidných zlomech pod horou Mantap. Dvě linie lokalizovaných otřesů odpovídají strukturám podobným zlomům, z nichž jedna nebyla dříve na povrchu zmapována. Studie nepředpovídá velké zemětřesení, upozorňuje však na nutnost dlouhodobě sledovat geologické následky podzemních jaderných zkoušek.

Nová teoretická studie naznačuje, proč mají červená, žlutá, zelená a modrá ve vnímání barev zvláštní postavení. Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley analyzovali více než 500 přírodních snímků a modelovali reakce tří typů lidských čípků. Zjistili, že barvy v přírodě nejsou rozloženy rovnoměrně a často se soustřeďují kolem červené, žlutozelené a modré. Mozek podle autorů tuto pestrou informaci úsporně kóduje pomocí protikladů červená–zelená, modrá–žlutá a černá–bílá. Hypotéza by mohla propojit klasickou teorii barev se známými mechanismy zraku, bude ji však nutné ověřit na lidech i v reálném prostředí.

Tým z novozélandské University of Waikato vyvíjí protézu horní končetiny ovládanou optickými a infračervenými senzory místo běžných elektrod. Ty sledují aktivitu svalů přes světlo, zatímco elektrické snímače mohou při pocení ztrácet kontakt a vyžadovat časté nastavování. Detektory jsou umístěny v upraveném pásku s mechanismy, které mají omezit chyby způsobené pohybem. Výzkumníci chtějí nabídnout různé velikosti a konfigurace pro vyšší pohodlí a menší riziko, že uživatelé protézu přestanou používat. Řeší také vliv odstínu pleti na měření a do budoucna zvažují kombinaci optických a elektrických senzorů.

Výzkumníci z čínských univerzit použili programovatelný supravodivý kvantový procesor se 121 qubity k důkazu dvou geometrických vět. Jedna z úloh ověřovala kolmost úhlopříček čtverce, druhá vycházela ze zadání Mezinárodní matematické olympiády z roku 1978. Nejde o rychlejší řešení než na klasickém počítači, ale o experimentální ukázku, že kvantové obvody mohou provádět kroky formálního logického usuzování. Systém pracoval s výrazným vedením od výzkumníků a jen na omezených úlohách, takže jde především o důkaz proveditelnosti. Autoři předpokládají možné budoucí využití pro matematické nástroje i umělou inteligenci, pokud se zlepší kvantový hardware. Studie je zatím dostupná jako preprint na arXiv a neprošla recenzním řízením.

V oblasti Turkanského riftu v Keni a Etiopii je zemská kůra podle nové studie výrazně tenčí, než se dosud předpokládalo. Ve středu příkopu má asi 13 kilometrů, což znamená, že oblast vstoupila do fáze zeslabování kůry, po níž je rozpad kontinentu prakticky nevyhnutelný. Za několik milionů let by se zde mohla začít tvořit nová oceánská pánev, do níž následně pronikne voda z Indického oceánu. Tektonické změny zřejmě také urychlily ukládání sedimentů před zhruba čtyřmi miliony let, a přispěly tak k mimořádně dobrému zachování fosilií raných homininů v regionu.

Japonská studie s 20 mladými dospělými naznačuje, že už pětiminutové vnímání vůně čerstvě uvařené kávy může snížit pocity únavy, napětí, úzkosti, zmatenosti a skleslosti. Vědci zároveň zaznamenali mírnou změnu EEG ukazatele spojovaného s relaxací, zatímco tep ani variabilita srdeční frekvence se významně nezměnily. Zlepšení nálady u jednotlivců přitom nesouviselo přímo se změnami mozkové aktivity. Výsledky je nutné brát opatrně, protože výzkum neměl kontrolní skupinu a zahrnoval jen malý vzorek studentů. Účinek může souviset i s očekáváním, vzpomínkami a naučenými asociacemi spojenými s vůní kávy.