drony

Výzkumníci z Číny navrhli lehký přijímač, který by mohl dronům za letu dodávat energii pomocí laseru. Zařízení využívá perovskitovou vrstvu a termoelektrický článek, jenž přeměňuje část odpadního tepla na elektřinu. Při laboratorním testu dosáhl přijímač účinnosti téměř 39 procent a poháněl malou vrtuli. V modelu letadlového dronu fungoval díky chladicím kanálům ve křídle přibližně minutu. Technologie zatím nebyla ověřena při skutečném letu a hlavními překážkami zůstávají přesné navádění paprsku i bezpečnost okolního provozu a lidí.

Přehled videí IEEE Spectrum představuje humanoida GENE.01 s multimodální kůží, která vnímá dotek, blízkost, sílu i teplotu a má podpořit bezpečnější spolupráci s lidmi. Model GEN-1 se učí ovládat různé typy robotických rukou a nástrojů, aby získal přenositelný „fyzický“ úsudek pro uchopování a manipulaci. Mezi dalšími projekty je skládací létající křídlo z lepenky, které lze sestavit za méně než 15 minut, i výcvik robotů ve fotorealistických digitálních kopiích reálných pracovišť. Článek upozorňuje také na nasazení dronů pro přepravu urgentních vzorků v jihozápadním Londýně, kde mají být až o 85 procent rychlejší než pozemní doprava. Nechybějí novinky v autonomní kamionové dopravě a metoda, jež učí roboty rozpoznávat neznámé předměty z krátkých lidských ukázek.

Selhání hromadného letu dronů nad Darling Harbour ukázalo na problémy autonomních letounů při nouzových situacích. Přestože příčinou byla rádiová interference, došlo k zaměření na klíčový aspekt, jak s těmito situacemi systémy nakládají. Autonomní letouny musejí být schopné rychle identifikovat problémy, vyhodnotit možnosti a zajistit bezpečné přistání. Zároveň se vývoj zaměřuje na prevenci selhání a řízení za kritických podmínek. Úspěch těchto systémů bude záviset na jejich spolehlivém fungování i za neočekávaných okolností.