výzkum

Tým z Čínské univerzity vědy a techniky vytvořil kvantové provázání mezi dvěma atomovými kvantovými paměťmi vzdálenými 420 kilometrů optického vlákna. Dosavadní rekord v provázání hmotných systémů prostřednictvím vláken překonal více než čtyřnásobně. Paměti tvořily laserem chlazené oblaky atomů rubidia, jejichž fotony byly převedeny na telekomunikační vlnové délky s nižšími ztrátami. Výzkumníci zároveň stabilizovali rušivé vlivy, například teplotní změny a vibrace, a využili schéma vyžadující přežití jediného fotonu. Ve vzdálenostech nad 320 kilometrů systém dosáhl vyšší úspěšnosti než přímý přenos kvantového provázání bez pamětí, což podporuje vývoj kvantových sítí a opakovačů.

Nová studie spojuje závažnost misofonie se synchronizací přední insuly a částí mozkové sítě významnosti, které zpracovávají zvukové podněty a plánování pohybu. Misofonie vyvolává silné negativní reakce například na žvýkání či popotahování a podle autorů se projevuje spíše na plynulém spektru než jako jasně oddělená diagnóza. Zjištěné mozkové vzorce se výrazně nepřekrývaly se vzorci spojovanými s úzkostí, depresí nebo autismem. Výsledky vycházejí z analýzy klidových fMRI snímků 162 dospělých a odhadů závažnosti z jiného souboru 777 lidí, takže je bude potřeba ověřit u osob s přímo zjištěnou misofonií.

Výzkum s 119 dobrovolníky ukázal, že přitažlivost člověka pro komáry není univerzální: různé druhy si vybírají odlišné skupiny lidí. Vědci testovali komáry Aedes aegypti, Aedes albopictus a Culex quinquefasciatus v olfaktometru, kde reagovali na pachy z paží účastníků. Rozhodující roli mohou hrát těkavé látky vznikající na kůži i složení kožního mikrobiomu. U lidí, kteří silně přitahovali všechny tři zkoumané druhy, se opakovaně objevily tři bakteriální taxony včetně Staphylococcus epidermidis. Poznatky by mohly pomoci vyvinout účinnější repelenty nebo postupy, které sníží lidskou přitažlivost pro komáry přenášející nemoci.

Studie zveřejněná v časopise Nature naznačuje, že stav brzlíku zůstává důležitý i v dospělosti, přestože se tento orgán s věkem zmenšuje. Vědci analyzovali údaje více než 27 000 lidí a pomocí umělé inteligence hodnotili zdravotní stav brzlíku na CT snímcích. Lidé s lepším stavem brzlíku měli v pozorovaných souborech nižší riziko úmrtí, rakoviny plic i úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Zdravější brzlík byl také spojen s lepší odpovědí na imunoterapii u několika druhů nádorů. Výsledky ukazují souvislosti, nikoli přímou příčinu; potvrdit je musí další výzkum. Horší stav orgánu byl spjat například s kouřením, obezitou a chronickým zánětem.

Nová studie naznačuje, že v pevném vnitřním jádru Země může být rozšířen superionický vodík, který se za extrémního tlaku a teploty pohybuje krystalickou mřížkou železa podobně jako kapalina a vede elektrický proud. Výpočty porovnaly dvě struktury slitin železa a vodíku a jako pravděpodobnější pro podmínky vnitřního jádra označily hexagonálně uspořádanou fázi. Koncentrace vodíku by podle modelu klesala od rozhraní s vnějším jádrem směrem ke středu planety. Přesun vodíku mezi jádry by mohl přispívat k chemickému vztlaku, jenž je jedním ze zdrojů energie pro zemské magnetické pole. Autoři upozorňují, že pro přesnější popis bude nutné zohlednit i další lehké prvky, například kyslík a uhlík.

Mediálně citovaná studie z Brazílie spojila vyšší uváděnou spotřebu některých umělých sladidel s mírně rychlejším poklesem kognitivních funkcí během osmi let. Epidemiolog Gideon Meyerowitz-Katz ale upozorňuje, že šlo pouze o observační výzkum založený na jediném dotazníku o jídelníčku, který nemusí přesně zachytit skutečnou ani dlouhodobou spotřebu. Výsledek mohou zkreslovat zdravotní potíže účastníků, kvůli nimž lidé častěji sahají po náhradách cukru, nikoli naopak. Některé analýzy navíc souvislost nenašly a nezávislí hodnotitelé poukázali na statistické chyby i nesrovnalosti v publikaci. Článek proto uzavírá, že dostupná data neprokazují, že by sladidla poškozovala mozek, a obecně je považuje za méně škodlivou alternativu cukru.

IBM spolu s akademickými a firemními partnery představilo tři dosud nerecenzované studie zaměřené na ověřování výsledků kvantových výpočtů, které se už obtížně simulují klasickými počítači. V jednom případě tým upravil náhodné kvantové obvody tak, aby pomocí detekce chyb poskytovaly 95procentní garanci správnosti; na 70 qubitech použil 468 ne-Cliffordových hradel. Další dvě práce simulovaly modely magnetických materiálů a výsledky kontrolovaly porovnáním s menšími klasicky řešitelnými případy, jiným hardwarem i alternativními postupy potlačování chyb. Nezávislí odborníci hodnotí metody ověřování jako přínosné, ale upozorňují, že zejména u dvou studií zatím nelze jednoznačně tvrdit dosažení kvantové výhody. Výsledky tak posilují důvěru v kvantové simulace, nikoli definitivně uzavírají spor o praktickou kvantovou převahu.

Nová laboratorní studie nizozemských vědců naznačuje, že některé mikro- a nanoplasty dokážou projít modelem lidské placentární bariéry. Výzkumníci použili třívrstvý model z živých lidských buněk, který napodobuje bariéru placenty i hormonální funkce související s plodem. Během 72 hodin prošla většina zkoumaných polymerů všemi vrstvami; výjimkou byl polyamid, jenž na druhé straně nebyl naměřen v zjistitelném množství. Expozice částicím také změnila produkci některých steroidních hormonů, přičemž polystyren ovlivnil hladiny estrogenů. Autoři zdůrazňují, že výsledky samy o sobě nedokazují poškození lidského plodu, ale podporují potřebu dalšího výzkumu možných dopadů plastových částic v těhotenství.

Rostlina Tidestromia oblongifolia z kalifornského Údolí smrti dokáže při extrémním vedru udržet listy výrazně chladnější než okolní vzduch. V pokusech některé listy dosahovaly teploty o více než 10 °C, výjimečně až o 13 °C nižší, což rostlinám pomáhalo přežít teploty kolem 60 °C. Ochlazování zajišťuje zejména odpařování vody přes otevřené průduchy v listech, podobně jako pocení u lidí. Studie zatím neprošla odborným recenzním řízením a pracovala s mladými rostlinami v podmínkách s dostatkem vody. Poznatky by mohly přispět k vývoji plodin odolnějších vůči stále častějším vlnám veder.

Satelitní radarová měření z let 2018 až 2024 naznačují, že pod nikaragujskou sopkou Masaya fungují dvě aktivní magmatické komory. Vědci zaznamenali nejprve pokles a následné zvedání terénu severně od kráteru Santiago, zatímco okolí kráteru se průběžně propadalo. Masaya leží asi 20 kilometrů od Managuy, kde žijí zhruba dva miliony lidí, a dlouhodobě vypouští značné množství oxidu siřičitého. Přestože je proslulá převážně klidnějšími výlevy lávy a lávovým jezerem, v minulosti způsobila i velmi silné explozivní erupce. Lepší poznání jejího magmatického systému by mohlo zlepšit sledování hrozeb a varování obyvatelstva.