mozek

Nový výzkum odhalil 'mozkové otřesy', které narušují propojení mozku u lidí s psychotickými poruchami, jako je schizofrenie a bipolární porucha. Tyto otřesy způsobují nerovnováhu mezi redundancí a synergií mozkových sítí, které zpracovávají sdílené nebo doplňující se informace. Narušení jsou jako aktivní sopky v mozku lidí s těmito poruchami, přičemž se častěji objevují náhlé výkyvy. Výzkum může poskytnout nové pohledy na porozumění psychotickým poruchám, i když zůstává nejasné, zda tyto otřesy přispívají k rozvoji poruch, nebo jsou jejich důsledkem. Studie dále ukazuje, že je potřeba pokračovat v zkoumání jejich vlivu na kognitivní funkce.

Vědci vytvořili virtuální model myšího mozku, který je jedním z nejkomplexnějších dosud vytvořených. Tato simulace zahrnuje 9 milionů neuronů a 26 miliard synapsí, umožňující detailní studium nemocí jako Alzheimer. Vývoj byl veden týmem z Allenova institutu a Univerzity Elektrokomunikací v Japonsku, za využití superpočítače Fugaku. Simulace umožňuje sledovat neuronální aktivitu a může být užitečná pro testování hypotéz o šíření záchvatů či vlivu mozkových vln na pozornost. V budoucnu se vědci zaměří na vytvoření modelu lidského mozku.

V nedávné epizodě show 'The Kardashians' byl prezentován mozkový sken Kim Kardashian, který měl ukazovat 'díry' spojené s nízkou aktivitou mozku. Specialisté však poukazují na nedostatečnou vědeckou podporu pro diagnostické použití SPECT skenů, které jsou v těchto případech používány. Problémem je i komerční využití těchto nabídek, které nejsou podloženy dostatečným výzkumem. Skeny mohou zaznamenat změny v krevním toku, ale jejich interpretace jako diagnostického nástroje pro jednotlivé osoby není vědecky opodstatněná. Navíc takové skeny často stojí tisíce dolarů, což vede ke zneužívání zdravotních obav jednotlivců.

Nový výzkum ukazuje, že lidské mozky se mohou synchronizovat, když lidé spolupracují na společném úkolu. Studie vedená kognitivní neurovědkyní Denise Moerelovou z Western Sydney University odhalila, že synchronizace v mozkové aktivitě se objevuje během spolupráce a zesiluje se, když dvojice sdílí pravidla pro plnění úkolu. Experiment zahrnoval 24 týmů, které měly třídit tvary a zaznamenávat mozkovou aktivitu pomocí EEG. Zjistilo se, že skutečné dvojice vykazují silnější synchronizaci než náhodně vytvořené pseudo dvojice, což nasvědčuje tomu, že sociální interakce zásadně ovlivňují mozkové reprezentace. Tato metoda má potenciál pro pochopení skupinové práce a rozhodování.

Lidé po celém světě žijí déle, což přináší výzvy spojené se stárnutím, včetně úbytku paměti a pozornosti. Výzkumy naznačují, že lidé, kteří ovládají více jazyků, mohou udržovat lepší kognitivní schopnosti ve stáří. Nová studie zahrnující přes 86 000 dospělých z 27 evropských zemí ukazuje, že více jazyků poskytuje lepší ochranu proti stárnutí. Přechod mezi jazyky posiluje mozkové sítě, které jsou klíčové pro kognitivní kontrolu a pozornost. Multilingvismus se jeví jako faktor přispívající k odolnějšímu a zdravějšímu stárnutí mozku.

S věkem dochází k změnám v mozku, které zvyšují jeho zranitelnost vůči nemocem. Studie z Německa zjistila, že proces zvaný ubikvitinace, který označuje proteiny pro recyklaci, je narušen s věkem. V mozku starších myší se hromadily tyto chemické značky na proteinech. Pokus se sníženou kalorickou dietou prokázal, že strava může obnovit tuto chemickou označovací rovnováhu k mladšímu stavu u části proteinů. I když výzkum zatím nebyl proveden na živých lidech, naznačuje, že dietní intervence by mohla ovlivnit mozkové procesy související se stárnutím. Tato zjištění mohou pomoci při léčbě onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

Lidský mozek není neměnný, ale během života prochází pěti epochami vývoje a úpadku, jak zjistila nová studie neurovědců z univerzit v Cambridge a Pittsburghu. Podle výsledků MRI skenů se zásadní změny v mozkové architektuře odehrávají ve věku 9, 32, 66 a 83 let. V prvních letech dochází k rychlému růstu šedé a bílé hmoty, následným fázím dominuje zlepšení efektivity komunikace mozkových sítí. Po třicítce začíná stabilizace mozkové struktury, ale ve středním věku začne mizení hustoty sítí. Ve stáří se kognitivní břemeno přesouvá na lokální úrovně mozku. Studie upozorňuje na význam poznání těchto epoch pro pochopení různých zdravotních a behaviorálních změn v různých životních fázích.

Blížící se svátky mohou snadno vést k vyčerpání těla a mozku. Místo čekání na únavu po svátcích je lepší investovat do sebe už nyní. Například lekce tance propojují fyzickou aktivitu s mentálním cvičením, což zpomaluje stárnutí mozku. Jízda na kole nejenže zlepšuje kognitivní funkce, ale také snižuje riziko předčasné demence. Pro lepší spánek mohou pomoci brýle blokující modré světlo, které zvyšují hladinu melatoninu. Doplňky omega-3 mohou snižovat agresivitu a chránit zdraví mozku, zatímco pravidelná chůze zpomaluje pokles kognitivních schopností. Tato vědecky podložená doporučení vás udrží aktivními a vitálními i v novém roce.

Dotyk je klíčový pro naše vnímání těla a sociální propojení. Výzkum ukazuje, že mozek reaguje velmi rychle, do 60 milisekund, na vizuální podněty dotyku, čímž rozlišuje, kdo a co je dotčeno. Tento proces přispívá k vytváření empatie, protože mozek simuluje pocity viděné osoby. Rychlost reakce může vysvětlit, proč někteří lidé fyzicky reagují na sledování dotyku nebo zranění. Porozumění těmto reakcím by mohlo vést k lepší terapii a sociálním interakcím ve virtuálním prostředí.

Výzkumníci z University of California, Riverside, vyvinuli nový systém BIPORES pro pěstování realistických mozkových tkání v laboratoři. Tento systém poskytuje strukturu, na kterou se mohou přichytit darované neurální kmenové buňky a vyvinout se do plnohodnotných neuronů. BIPORES je vyroben převážně z polyethylenglykolu a je navržen tak, aby podporoval růst a komunikaci buněk. Nová technologie slibuje tvorbu mozkových tkání více podobných lidským tkáním bez potřeby chemikálií zvířecího původu. To by mohlo snížit závislost na testování na zvířatech a pomoci při studiu neurodegenerativních onemocnění a poranění mozku.