mozek

Nová studie spojuje závažnost misofonie se synchronizací přední insuly a částí mozkové sítě významnosti, které zpracovávají zvukové podněty a plánování pohybu. Misofonie vyvolává silné negativní reakce například na žvýkání či popotahování a podle autorů se projevuje spíše na plynulém spektru než jako jasně oddělená diagnóza. Zjištěné mozkové vzorce se výrazně nepřekrývaly se vzorci spojovanými s úzkostí, depresí nebo autismem. Výsledky vycházejí z analýzy klidových fMRI snímků 162 dospělých a odhadů závažnosti z jiného souboru 777 lidí, takže je bude potřeba ověřit u osob s přímo zjištěnou misofonií.

Studie naznačuje, že mozková aktivita se s délkou trvání tinnitu mění. U lidí s potížemi kratšími než šest měsíců vědci zaznamenali zvýšenou aktivitu sítě určující význam podnětů a oslabení sítě spojené s kognitivní kontrolou a navykáním. U chronického tinnitu se komunikace mezi mozkovými sítěmi ustálila v odlišném vzorci, který se v některých ohledech více podobal zdravým kontrolám. Může jít o neuroplastickou adaptaci na trvalý vnitřní zvuk, nikoli nutně o zlepšení obtíží. Výzkum s 45 účastníky bez zjevné ztráty sluchu je omezen malým vzorkem a bude jej třeba ověřit dlouhodobým sledováním pacientů.

S věkem dochází v lidském mozku k významným změnám, které mohou ovlivnit jeho fungování. U lidí ve věku mezi 50 a 75 lety dochází k nahrazení přirozených mikroglíí novými buňkami z krve, což může vysvětlovat zvýšené záněty v mozku a jejich spojitost s nemocemi jako Alzheimerova choroba. Studie také ukázala, že počty astrocytů se v hipokampu snižují, což může být důsledkem energie krizí, kterou tyto buňky zažívají. Vědci zjistili, že rozložení DNA v buňkách se s věkem destabilizuje, což ovlivňuje genovou regulaci a identitu buněk. Tyto změny mohou být klíčové pro pochopení stárnutí mozku a možného vývoje preventivních léčebných strategií.

Vědci z Georgetownské univerzity zjistili, že mozek se může naučit efektivně multitaskovat tím, že některé úkoly přesune mimo hlavní centrum zpracování myšlenek. Studie zkoumala, jak mozek po intenzivním tréningu přesouvá některé úkoly do zadních částí mozku, což zlepšuje schopnost současně zvládat více úkolů. Tento proces nazvali 'pravým multitaskingem'. Výzkum využíval mozkovou neurozobrazovací technologii a ukázal, že po každodenním cvičení si účastníci osvojili schopnost vykonávat dva složité úkoly současně. Studie může mít významné důsledky pro pochopení učenlivosti mozku i pro výzkum umělé inteligence.

Nový výzkum naznačuje, že stárnutí mozku je ovlivněno umístěním tělesného tuku. Studie zkoumala přes 18 000 lidí a analyzovala distribuci tuku v souvislosti s mozkovou strukturou a kognitivními schopnostmi. Nejvíce škody způsobuje viscerální tuk, který je spojen s poškozením bílé hmoty mozku, což zvyšuje riziko demence. Chronický nízkoúrovňový zánět způsobený tímto tukem může přispívat k neurozánětu. I když je výzkum pozorovací, naznačuje, že změny životního stylu mohou pomoci omezit toto riziko.

Mozek denně filtruje velké množství smyslových informací, což nám umožňuje soustředit se na důležité podněty. Nový výzkum ukazuje, že meskalin, sloučenina nalezená v některých kaktusech, by mohl tento filtr měnit. Studie na potkanech odhalila, že meskalin ovlivňuje činnost mozečku, zvyšuje jeho propojení s jinými částmi mozku a mění vnímání smyslových vjemů. Objevuje se hypotéza, že by tím mohl být vysvětlen mechanismus meskalinem vyvolaných změn ve vnímání. I když účinky na lidský mozek ještě nejsou potvrzené, výsledky otevírají další možnosti výzkumu.

Pitva mozku pacienta, který dostával léčbu aducanumabem, odhalila, proč lék nemusí být účinný. Lék neprostoupil všechny části mozku, což vedlo k nerovnoměrnému odstranění amyloidových plaků a tanglí tau. I když v některých oblastech mozku došlo ke snížení plaků, hlubší vrstvy zůstaly ovlivněny. Výsledky naznačují, že odstraněním amyloidu lze omezit hromadění tau a poškozování neuronů. Přesto někteří vědci zpochybňují souvislost mezi odstraněním amyloidu a zlepšením kognice. Výzkum naznačuje, že problémy mohou být složitější a léčba bude možná potřebovat nový přístup.

Vědci zjistili, že velikost mozku hlavonožců, jako jsou chobotnice a sépie, může být více ovlivněna jejich prostředím než sociálním chováním. Studie publikovaná v iScience naznačuje, že živočichové žijící na mořském dně a v mělkých vodách mají tendenci mít větší mozky. Tato zjištění podporují hypotézu, že evoluce mozků může souviset s potřebou zpracování složitých ekologických podnětů a nikoliv pouze s velikostí sociálních skupin. Přesto zůstává otázka složitosti mozku částečně otevřená kvůli závislosti na korelaci dat.

Australští vědci zkoumají glymfaticý systém, který se jeví jako možný spouštěč chronického únavového syndromu. Tento nedávno objevený 'odpadový systém' mozku může vysvětlit zánětlivé změny u postižených pacientů. Nález ukazuje na zhoršenou funkci glymfaticého systému zejména v pravé hemisféře mozku, což souvisí s problémy se spánkem a koncentrací. Výzkum nabízí nový pohled na diagnózu a potenciální léčbu této nemoci. Přesto je zapotřebí více studií k lepšímu pochopení tohoto systému a jeho vlivu na různé nemoci.

Nové studie naznačují, že denní užívání levných doplňků stravy může zlepšit mozkové funkce u lidí nad 60 let. Výzkum provedený na King's College v Londýně prokázal, že suplementy jako inulin a fructooligosacharid podporují paměť a upravují mikrobiom střeva. Klinický pokus PRECODE v Nizozemí dále zkoumá vliv těchto prebiotik na podezření na kognitivní pokles. Vědci sledují změny v mikrobiotě a mozku u účastníků po dobu 26 týdnů. Dosavadní výsledky naznačují, že takové doplňky by mohly nabízet nový přístup k ochraně a posílení mozku v stárnoucí populaci.