Nedávná studie naznačuje, že bakterie Akkermansia muciniphila může pomoci zabránit opakovanému přibírání na váze. Výzkum zahrnoval 90 dospělých, kteří po úbytku váhy užívali doplňky této bakterie. Skupina s doplňky přibrala méně hmotnosti než skupina s placebem. Studie také ukázala zlepšení v metabolismu a citlivosti na inzulin. Přestože výsledky vypadají slibně, je třeba dalšího výzkumu k potvrzení těchto zjištění. Tato bakterie by mohla být součástí strategií udržování váhy, ale nezbytné jsou i další životní změny.

Meteorologická organizace OSN varuje před vysokou pravděpodobností vzniku fenoménu El Niño, což zvyšuje riziko extrémního počasí. El Niño, poháněné teplými vodami v tropickém Pacifiku, může ovlivnit globální teploty a dešťové vzorce. Pravděpodobnost jeho výskytu mezi červnem a srpnem se odhaduje na 80 procent. Předpokládá se, že El Niño může zesílit sucho a přívalové deště, což povede k nebezpečným tepelným vlnám. Ačkoli klimatické změny neovlivňují frekvenci El Niña, mohou zesilovat jeho účinky.

Ötzi, mumií z doby měděné, zemřel před 5 300 lety, ale jeho tělo v ledovcích Alpes bylo mimořádně dobře zachováno. Nová studie zkoumá mikroby na jeho těle a naznačuje, že některé druhy mohou být stále aktivní, a to více než 5 000 let po jeho smrti. Vědci objevili dva hlavní typy mikrobů: ty původní z Ötziho života a ty, které se přizpůsobily chladnému prostředí jeho muzejního uložení. Některé mikroby byly schopné přežít díky konzervačním technikám. Přítomnost těchto organismů podporuje představu, že Ötzi je dynamickým ekosystémem, kde koexistují historické i moderní mikroorganismy.

Vědci objevili nový virus ve střevních bakteriích, který může být spojen s rozvojem kolorektálního karcinomu. Výzkum z Dánska a Austrálie poukazuje na bakterii Bacteroides fragilis, běžně přítomnou i u zdravých lidí. Zjistili, že u pacientů s rakovinou nese B. fragilis často bakteriofág, což je virus, který infikuje bakterie. Studie naznačuje, že tento virus by mohl hrát roli v riziku vzniku rakoviny, ačkoli přímá příčinná souvislost zatím nebyla prokázána. Dále se zkoumá, jak může tento virus ovlivňovat bakterie a možné aplikace ve skríningu rakoviny.

S rostoucí a stárnoucí populací přibývá případů rakoviny, a to zejména v nízko- a středně příjmových zemích. Podle nové zprávy zveřejněné v The Lancet Oncology bude do roku 2050 diagnostikováno 35,3 milionu případů rakoviny ročně, což daleko přesahuje současnou kapacitu globálních zdravotních systémů. Studie upozorňuje, že bez rychlého řešení nedostatku pracovních sil v onkologické péči hrozí vážná zdravotní krize. Významné nedostatky se předpokládají zejména v oblasti ošetřovatelství a diagnostiky, přičemž v Africe a Asii se očekávají nejnižší pětileté přežití. Pokud se situace včas nevyřeší, do roku 2030 až 2050 by mohlo dojít k úmrtí 170 milionů pacientů na rakovinu, které by bylo možné odvrátit.

Často se ráno cítíte unaveni a máte pocit, že jste celou noc snili. Vědecké poznatky ale naznačují, že únava není způsobena samotným sněním. Hlavní důvodem je spíše to, že se probouzíte během nebo těsně po REM fázi spánku, která je klíčová pro snění a paměťové procesy. To omezuje příležitosti pro hluboký spánek, což přispívá k pocitu únavy. Jestliže se cítíte unaveni a zmiňovaná situace vás ovlivňuje během dne, je vhodné se poradit s lékařem.

Vědci z Univerzity v Pensylvánii zjistili, že příspěvky na Redditu mohou pomoci odhalit možné vedlejší účinky léků založených na GLP-1, jako je Ozempic. Analýzou více než 410 000 příspěvků objevili problémy s reprodukčním zdravím a teplotními změnami, které běžné klinické studie možná nezachytily. I když tyto příznaky nejsou dosud plně potvrzené, představují důležité podněty pro další výzkum. Umělá inteligence urychluje analýzu velkého objemu dat, což zvyšuje efektivitu identifikace potenciálních rizik pro pacienty. Výsledky studie byly zveřejněny v Nature Health.

Astronomové zkoumali větrné rychlosti na skupině exoplanet známých jako horké Jupitery a zjistili, že jsou pomalejší, než očekávali, což přisuzují vlivu magnetických polí. Tento objev by mohl poskytnout nové důkazy o magnetické aktivitě mimo Sluneční soustavu a pomoci lépe pochopit podmínky na cizích planetách. Horké Jupitery jsou známé svými extrémními teplotami a blízkostí ke svým hvězdám, což ovlivňuje jejich atmosférické proudy. Výzkum poukazuje na to, že magnetická pole mohou zpomalovat větry na těchto planetách, a poskytuje nový pohled na studium exoplanet. Výsledky byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Finské zařízení Onkalo, určené pro trvalé uložení použitého jaderného paliva, je téměř připraveno k provozu. Tento projekt je světově první svého druhu, využívající stabilní podloží k uložení radioaktivního odpadu na tisíce let. Očekává se, že Onkalo začne fungovat na přelomu roku. Podle odborníků je bezpečnost klíčovým faktorem, s hlavními riziky jako koroze měděných pouzder nebo zemětřesení. K projektu, na rozdíl od Francie, je ve Finsku větší podpora, i přes některé kritiky, kteří považují projekt za dlouhodobě rizikový.

Med je tradičním přírodním sladidlem a energetickým zdrojem, který je znovu využíván jako palivo pro cvičení. Obsahuje sacharidy, především glukózu a fruktózu, které poskytují rychle dostupnou energii a pomáhají udržet výkon při delším cvičení. Výzkum ukazuje, že med může být srovnatelně účinný jako komerční energetické gely. Navíc může zlepšit regeneraci mezi tréninky díky své schopnosti rychle obnovovat energetické zásoby. Med také obsahuje živiny a rostlinné sloučeniny, které mají antioxidační a protizánětlivé vlastnosti.

Vědci z ETH Zurich dosáhli poprvé dokonalé náhodnosti, využívajíce kvantového jevu zvaného provázání. Tato náhodnost je kritická pro moderní bezpečnostní systémy, protože umožňuje generovat hesla a šifrovací klíče, které nelze předpovědět. Tým prokázal, že dokáže proměnit i lehce nedokonalou náhodnost v dokonale nepředvídatelnou pomocí experimentu zvaného Bellův test. Výzkum, publikovaný v Nature, představuje významný krok vpřed, protože náhodnost je nezávislá na hardwaru a certifikovaná kvantovým chováním. Dosažení této úrovně náhodnosti představuje potenciální základ pro nové standardy v oblasti bezpečnosti.

Statiny, běžné léky na snižování cholesterolu, způsobují u 10 % uživatelů bolestivé svalové příznaky. Výzkum z USA odhalil, že příčinou může být únik vápníku z buněk způsobený tímto lékem. Tato porucha může vést k poškození svalové tkáně a vysvětlovat některé případy statinové intolerance. Nové možnosti léčby zahrnují redesign statinů nebo použití experimentálních léků, které opravují tento únik. Tato zjištění mohou pomoci lépe identifikovat ohrožené pacienty a nabídnout nové řešení problému.

Nová studie ukazuje, že určité rizikové faktory mají větší dopad na ženskou kognici než na mužskou. Ženy mají tendenci akumulovat více rizikových faktorů, což snižuje jejich kognitivní funkce výrazněji. Přestože některé faktory, jako deprese či fyzická nečinnost, jsou častější u žen, jiné, jako vysoký krevní tlak a diabetes, mají na ženy výraznější negativní účinek. Výzkum naznačuje, že individuální přístup k hodnocení rizika demence by mohl být efektivnější. Faktor délky vzdělání se jeví jako pozitivní při zachování kognitivních funkcí u žen.

Studie vědců z Singapuru ukázala, že práce na noční směny může vést k ztrátám objemu v klíčových oblastech mozku. Tyto ztráty jsou spojeny se zhoršenou kognitivní výkonností, i když efekt je malý. Změny se týkají oblastí mozku zodpovědných za regulaci spánku a emocí, což může být příčinou únavy a problémů s náladou. Avšak když se směnná práce přestane vykonávat, dochází k částečné regeneraci během dvou a půl roku. Výsledky zdůrazňují důležitost pochopení dopadů nočních směn na mozek v pokročilém věku.

Australští vědci z Cortical Labs vyvinuli technologii, která umožňuje laboratorně pěstovaným lidským mozkovým buňkám hrát videohru 'Doom'. Tyto buňky, obsahující přibližně 200 000 neuronů, byly vytvořeny ze kmenových buněk a dříve se naučily hrát 'Pong'. Výzkumníci převedli digitální prostředí 'Doomu' do elektrických signálů, které řídí čip se speciální CL1 architekturou. I když buňky ještě nehrají dokonale, jejich schopnost adaptovat se a učit potvrzuje jejich potenciál pro širší využití, například v medicíně či strojovém učení. Hlavní výhodou této technologie je udržitelnější spotřeba energie ve srovnání s tradičními počítačovými čipy.

Astronomové objevili nový objekt, který může pomoci dešifrovat záhadné dlouhopéeriové rádiové přechodné jevy (LPT) z kosmu. Vědci spojili signál s magnetickou kataklyzmatickou proměnnou hvězdou, kde bílý trpaslík přitahuje materiál z doprovodné hvězdy. Tento objev sjednocuje různé charakteristiky dříve pozorovaných objektů a může být klíčový pro pochopení dalších LPT, které vykazují jen některé z těchto znaků. Tento průlomový výzkum byl publikován v časopise Nature Astronomy.

Vědci objevili novou schopnost mořských okurek, jejichž amputované tkáně mohou žít 'neomezeně dlouho'. Kousky tkání mořské okurky Psolus fabricii byly izolovány a zůstávají biologicky aktivní i po třech letech. Tento objev zpochybňuje dosavadní názory na tkáňovou nesmrtelnost. Tkáně nejenže přežívají, ale také vykazují růst a reorganizaci buněk. Jde o jedinečný případ mezi známými živočichy, který naznačuje možnost využití pro biologickou odolnost a regeneraci tkání.

V sobotu explodoval meteor nad severovýchodní částí USA, což způsobilo otřesy srovnatelné s výbuchem 300 tun TNT. K události došlo nad Massachusetts a New Hampshire, přičemž exploze zazněla okolo 14:06 místního času. Obyvatelé oblasti byli překvapeni hlasitými zvuky, které otřásly domy. Meteor se pohyboval rychlostí přes 120 000 km/h a rozpadl se ve výšce 40 mil. Událost nebyla spojena s žádným aktuálním meteorickým rojem.

Nová pilulka zvaná daraxonrasib pomáhá lidem s pokročilou rakovinou slinivky žít déle. Tato látka blokuje mutovaný protein podporující růst nádorů, což je přínos, který lékařství dlouho hledalo. Pacienti užívající tuto pilulku měli medián přežití 13,2 měsíce oproti 6,7 měsíce u těch na chemoterapii. Studie ukazuje, že daraxonrasib může změnit standardní péči o metastatickou rakovinu slinivky. Ačkoliv má některé vedlejší účinky, jako vyrážky a ústní vředy, lék přináší pacientům menší bolest a lepší kvalitu života.

Lidé na Tibetské náhorní plošině procházejí i nadále evolučními změnami, které jim pomáhají přežít v prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Studie zaměřená na ženy žijící ve vysokohorských oblastech Nepálu ukazuje, že jejich organismy se přizpůsobily efektivnějšímu transportu kyslíku, což zvyšuje šance na úspěšnou reprodukci. Ženy s průměrnou hladinou hemoglobinu, ale vysokou saturací kyslíku v krvi, mají nejvíce potomků. To potvrzuje, že přirozený výběr stále působí. Vliv mají i kulturní faktory, ale klíčové jsou fyzické adaptace, které podporují přežití a pokračování genetických rysů v těchto extrémních podmínkách.