Nová studie naznačuje, že porézní černé diamanty zvané karbonado mohly vzniknout z uhlíku bohatého na organickou hmotu, který se dostal do zemského pláště. Rychlé vtahování materiálu do hlubin mohl podle autorů vyvolat velký dopad mimozemského tělesa na mladou Zemi, nikoli však přímo vytvořit diamanty. Analýza brazilských vzorků nenašla stopy nárazového šoku v jejich krystalech. Skelně lesklý povrch se nejspíš vytvořil až později působením tekutin, po usazení vrstvy minerálu anatázu. Hypotéza zatím není definitivně potvrzena, protože vědci neznají konkrétní dopad ani nenašli rozhodující důkaz o původu materiálu v zemské kůře.

NASA a další organizace testují generativní AI pro plánování jízd marsovského roveru, analýzu snímků z oběžné dráhy i podporu astronautů na ISS. Cílem je dát sondám a robotům větší schopnost samostatně vyhodnocovat situace, protože při vzdálených misích brání rychlému řízení ze Země komunikační prodlevy. Vědci však upozorňují, že nedeterministické systémy se obtížně testují a zatím nemají převzít úplnou kontrolu nad kosmickými stroji. Robotické firmy zároveň řeší nedostatek dat z mikrogravitace, kde se fyzikální podmínky zásadně liší od prostředí na Zemi. Odborníci doporučují nasazovat autonomii postupně, nejprve v omezených úlohách pod lidským dohledem.

Naomi Whiteheadová, nejstarší známá obyvatelka USA a druhý nejstarší člověk světa, oslavila 116. narozeniny. Nová analýza skandinávských studií dvojčat naznačuje, že genetika může vysvětlovat až polovinu rozdílů v délce života, zejména pokud se nezapočítají úmrtí následkem nehod, násilí či infekcí. Význam genů podle vědců roste ve velmi vysokém věku, přesto nemohou spolehlivě předpovědět osud jednotlivce. Studie stoletých lidí poukazují na souvislost dlouhověkosti s ochranou před Alzheimerovou chorobou, nižším zánětem a lepším zdravím srdce. Roli však nadále hraje i životní styl, pohyb, společenské vazby, strava a vyhýbání se kouření či alkoholu.

Maďarský výzkum ukázal, že psi umějí v nepřerušovaném proudu nesmyslných slabik rozpoznávat opakující se vzorce, které vymezují slova. Při měření mozkové aktivity reagovali výrazněji na pravidelnosti tvořené souhláskami než na vzorce založené na samohláskách. Podobnou přednost souhláskám dosud vědci pozorovali především u lidí. Studie neprokazuje, že psi rozuměli významu umělých slov, ale naznačuje, že zkušenost s lidskou řečí může rozvíjet některé mechanismy jejího zpracování. Psi přitom zřejmě zpracovávají řeč hlavně po slabikách, zatímco lidé dokážou jasněji sledovat i jednotlivé hlásky.

Nová studie naznačuje, že nepatrné slapové síly Slunce a Měsíce mohou vyvolávat pomalé otřesy podél některých zlomů. Model ukazuje, že rozhodující může být rezonance: i slabý podnět působí výrazněji, pokud jeho rytmus odpovídá přirozené reakční době zlomu. Výsledek závisí na vlastnostech tření, síle slapového namáhání i délce jeho působení, takže mohou vznikat pomalé i rychlejší skluzové jevy. Zjištění by mohlo pomoci lépe vykládat pravidelné seizmické vzorce pozorované například v Japonsku a oblasti Cascadie a časem přispět k hodnocení rizik velkých zemětřesení.

Vědci vyvinuli kombinovanou ultrazvukovou metodu, která u bdělých myší současně sleduje růst glioblastomu, cévy i projevy mozkové aktivity. Nádorové buňky upravili tak, aby vytvářely plynové váčky a byly v ultrazvukovém obrazu lépe rozpoznatelné. Během jedenácti dnů pozorovali, že rostoucí nádor posouval okolní mozkové struktury, oslaboval aktivitou vyvolané prokrvení a přestavoval síť cév v okolí. V jednom kompletně sledovaném případě se krev kolem nádoru pohybovala pomaleji a některé cévy vykazovaly známky zúžení či blokády. Studie zahrnovala jen tři myši a jde o ověření metody, nikoli o závěr přímo použitelný pro lidské pacienty. Technika by později mohla pomoci sledovat, jak mozkové nádory a okolní tkáně reagují na léčbu.

Vědci z Max Planckova institutu zkoumali tvrzení, že viditelné světlo dokáže urychlit odpařování vody i bez zahřívání, takzvaným fotomolekulárním efektem. U rovného rozhraní mezi čistou vodou a vzduchem nezjistili změnu rychlosti odpařování ani struktury vodíkových vazeb při modrém, zeleném a červeném světle. Stejný výsledek přinesly i krátké impulzy světla s intenzitou převyšující sluneční záření o více než deset řádů. Autoři studie v PNAS soudí, že dřívější pozorované efekty mohly souviset s hydrogely, porézními materiály, zahříváním, rozptylem světla či geometrií vzorků. Výsledky omezují představu, že samotné viditelné světlo vytváří nový způsob odpařování kapalné vody.

Tým z Německa vytvořil dosud největší optický stav připomínající Schrödingerovu kočku, tedy kvantovou superpozici výrazně odlišných stavů světla. Využil k tomu Rydbergovy atomy s velmi vzdálenými a slabě vázanými elektrony, které silně ovlivňují své okolí. V optické dutině vědci pomocí takzvané Rydbergovy blokády nepřímo propojili dvě světelné pulzy a vytvořili superpozici světla s odlišnou fází. Naměřená velikost stavu α² dosáhla 2,4, zatímco předchozí rekord pro tento typ činil 1,4. Měření zároveň potvrdila, že i větší stavy si zachovaly kvantovou koherenci. Výsledek může pomoci zkoumat přechod mezi kvantovým a klasickým světem i zlepšit ukládání a zpracování kvantové informace; studie zatím neprošla recenzním řízením.

Bývalý softwarový inženýr IBM Ralph Earle ve své básni proměňuje práci s uživatelským rozhraním v obraz tvůrčího a téměř duchovního úsilí. Vypravěč chce přetavit strohý programový kód do mimořádně krásné podoby, která bude lidem srozumitelná. Digitální prostředí přirovnává k rozlehlé krajině plné světla, internetu a vzdálených možností. Earle po odchodu z IBM v roce 2017 vydal dvě básnické sbírky a věnuje se poezii jako druhé profesní dráze.

Studie japonských vědců naznačuje, že už deset minut velmi pomalého běhu rychlostí zhruba 3 až 6 km/h může zlepšit náladu a některé schopnosti související s pozorností a sebekontrolou. V experimentu s 24 zdravými mladými dospělými účastníci po běhu uváděli vyšší bdělost a příjemnější pocity než po stejně dlouhém sezení. Měli také rychlejší reakce v testech a měření zaznamenalo silnější aktivaci částí levé prefrontální kůry. Autoři zvažují, zda roli nehraje rytmický pohyb hlavy při běhu. Výsledky jsou předběžné, protože studie byla malá, sledovala jen krátkodobé účinky a neporovnávala běh s chůzí.

Systematický přehled a metaanalýza 69 studií s více než 150 tisíci účastníky zjistily, že doplňky vápníku, vitaminu D ani jejich kombinace mají malý až žádný vliv na prevenci zlomenin a pádů. Kombinace obou látek sice vykázala nepatrné snížení rizika zlomenin, podle autorů však bez klinicky významného přínosu. Závěry byly podobné napříč věkem, osteoporózou, předchozími zlomeninami i nízkou hladinou vitaminu D. Studie se netýkala dostatečně lidí s těžkým deficitem vitaminu D ani pacientů léčených léky na osteoporózu, pro něž nelze přínos vyloučit. Autoři proto nepodporují rutinní užívání těchto doplňků k prevenci zlomenin, zejména vzhledem k nákladům a možným zažívacím potížím po vápníku.

Přehled více než stovky studií naznačuje, že ionizující záření by mohlo přispívat k procesům spojeným s Alzheimerovou nemocí a úbytkem kognitivních funkcí. Metaanalýza 18 studií spojila každých 100 milisievertů kumulované dávky s nárůstem rizika demence o 11 procent, zejména u profesně exponovaných lidí. Vědci předpokládají, že poškození DNA aktivuje imunitní buňky mozku k uvolnění proteinu eCIRP, který může podporovat změny tau proteinů vedoucí k jejich toxickému shlukování. Zvířecí experimenty rovněž ukázaly urychlené poškození mozku po ozáření. Autoři zdůrazňují, že většina podkladů se týká dávek výrazně vyšších než při běžných vyšetřeních, takže rentgenové snímky samy o sobě nepředstavují prokázanou příčinu Alzheimerovy nemoci.

Výzkum na myších a miniaturních prasatech naznačuje, že řízený tlak na holenní kost může zmírnit následky poranění mozku a podpořit obnovu pohybových i paměťových funkcí. Ošetřená zvířata měla menší poškozené oblasti mozku, méně odumírání neuronů a slabší dlouhodobý zánět. Klíčovou roli zřejmě hrají kostní buňky se senzorem PIEZO1, které po mechanickém podnětu uvolňují do krve ochranné látky. Přenos krevního séra z ošetřených myší částečně ochránil mozek i u dalších poraněných zvířat. Studie je zatím omezená malými skupinami a pokusy pouze na samcích; postup není určen pro lidi a úraz hlavy vyžaduje okamžitou odbornou péči.

Studie sledující více než 104 tisíc dospělých zjistila, že u mužů souvisí výrazný rozdíl mezi časy jídel ve všední dny a o víkendech s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění. Každá další hodina tohoto takzvaného jídelního jet lagu byla spojena se 14% vyšší mírou srdečně-cévních nemocí a o 21 % vyšší mírou ischemické choroby srdeční. Souvislost přetrvala i po zohlednění kvality stravy, délky spánku, času usínání a nepravidelnosti spánku. U žen se obdobný vztah neprokázal. Výzkum neprokazuje příčinu a následek, vědci však předpokládají, že nepravidelný režim může narušovat biologické rytmy a zatěžovat organismus.

Tým vedený Philipem Waltherem z Vídeňské univerzity poprvé předvedl provoz fotonického kvantového procesoru ve vesmíru. Zařízení vynesené v červnu 2025 na nízkou oběžnou dráhu přežilo silné vibrace při startu, sluneční rušení i postupné poškozování detektorů radiací. V zemském stínu vědci naměřili kvantovou interferenci fotonů, jejíž viditelnost dosáhla hodnoty 0,908, tedy nad klasickou mezí. Přístroj zatím nedokáže přímo zpracovávat satelitní data, experiment ale ověřuje možnost budoucích kvantových systémů pro třídění a kompresi dat přímo na orbitě. Studie je zatím dostupná jako předtisk a neprošla recenzním řízením.

Studie zjistila, že buňky s chybějícím chromozomem Y se častěji vyskytují nejen přímo v nádorech, ale i v jejich zdánlivě zdravém okolí. Vědci analyzovali tisíc vzorků tkání od 405 mužů a nejvýraznější ztrátu Y zaznamenali v nádorech, zejména kolorektálních. Tento jev nelze podle autorů vysvětlit pouze stárnutím, ačkoli se s věkem v některých tkáních zvyšuje. Výzkum zatím neprokazuje, zda ztráta chromozomu Y rakovinu vyvolává, nebo je jejím důsledkem. Do budoucna by mohla sloužit jako pomocný ukazatel pro odhalování nádorů, její klinické využití však vyžaduje další studie.

Randomizovaná studie mezi téměř stovkou lidí starších 60 let s nespavostí naznačuje, že kognitivně behaviorální terapie nespavosti může zpomalovat tempo biologického stárnutí. Výzkumníci sledovali epigenetický ukazatel DunedinPACE, který z krevních změn odhaduje rychlost stárnutí a souvisí s rizikem nemocí i úmrtností. U účastníků s terapií se tento ukazatel vyvíjel příznivěji než u skupiny, která dostala jen obecné informace o zdravém spánku. Autoři upozorňují, že výsledky jsou předběžné a týkají se starších dospělých, přesto podporují význam léčby nespavosti pro celkové zdraví. Terapie obvykle trvá několik sezení a může mít dlouhodobější účinek než léky na spaní bez jejich nežádoucích účinků.

Čínská studie porovnala vzorky krve 33 dětí počatých metodou IVF a 42 dětí počatých bez léčby neplodnosti. U dětí z IVF zjistila mírně vyšší množství sekvencí LINE-1, tedy takzvaných skákajících úseků DNA, které se dokážou kopírovat na jiná místa genomu. Podobný rozdíl se objevil i ve třech rodinách při srovnání sourozenců, počet případů je však příliš malý pro spolehlivý závěr o příčině. Výraznější rozdíl studie zaznamenala u dívek, zatímco u chlapců nebyl statisticky jistý. Výzkum neprokázal souvislost těchto změn se zdravotními potížemi ani neurčil, zda souvisejí přímo s IVF, dědičností či vlivy během těhotenství. Autoři proto požadují rozsáhlejší studie, které ověří původ i případný zdravotní význam nálezu.

Rozsáhlá analýza satelitních měření z let 2007 až 2020 ukázala, že 71,5 procenta pobřežních oblastí USA klesá tempem přes jeden milimetr ročně. Nejvýraznější pokles půdy zaznamenalo pobřeží Mexického zálivu, zatímco na východním pobřeží je tento jev téměř všudypřítomný. Klesání pevniny zvyšuje riziko záplav, může oslabovat hráze a odvodňovací systémy a zatěžuje silnice, mosty, budovy i potrubí. Výzkumníci odhadují, že v pobřežních oblastech dotčených různou mírou poklesu žije asi 84,3 milionu lidí. Příčinami jsou přírodní geologické procesy i lidské zásahy, například nadměrné čerpání podzemní vody; autoři proto žádají zapojení těchto dat do územního plánování a investic do infrastruktury.

Technologie distribuovaného akustického snímání by mohla včas odhalit kotvy či rybářské vlečné zařízení mířící k podmořským kabelům. Dosavadní systémy umějí sledovat jen zhruba 200 kilometrů od pobřeží, firma Alcatel Submarine Networks však připravuje řešení pro celou délku transoceánských tras. Systém vyhodnocuje nepatrné změny odrazu laserového světla ve vlákně způsobené vibracemi mořského dna a může vydat varování až 15 minut před střetem. Každoročně dojde k 150 až 200 nehodám podmořských kabelů, nejčastěji kvůli rybolovu a kotvení. Překážkou zůstává velmi slabý signál a šum zesilovačů, avšak prevence by mohla výrazně snížit náklady na opravy i zlepšit určení příčiny škod.