Analýza 120 metrů dlouhého sedimentového jádra ukázala, že utahské Velké solné jezero se během posledních 240 000 let dvakrát výrazně zvětšilo a ztratilo většinu slanosti. Před 30 000 až 16 000 lety existovalo jako jezero Bonneville, které bylo zřejmě skutečně sladkovodní a zabíralo až desetinásobek dnešní rozlohy. Starší jezero Little Valley, před 140 000 až 135 000 lety, bylo rozsáhlé, ale patrně zůstalo mírně slané. Záznamy zároveň ukazují, že při oteplování se jezera v regionu geologicky rychle zmenšovala a jejich slanost rostla. Vědci upozorňují, že současné oteplování zvyšuje odpařování a spolu s lidským odběrem vody prohlubuje zranitelnost jezera.

Malá studie s 31 pravidelnými konzumenty kávy zjistila, že po opětovném zařazení bezkofeinové kávy se účastníci zlepšili ve dvou paměťových testech. U skupiny s kofeinovou kávou se podobné významné zlepšení paměti neprokázalo. Obě varianty kávy ovlivnily složení střevního mikrobiomu a účastníci uváděli nižší stres, depresivní pocity i impulzivitu. Kofeinová káva byla naopak spojena s nižší úzkostí a lepší pozorností. Vědci předpokládají, že roli mohou hrát polyfenoly, které ovlivňují střevní mikroby a komunikaci mezi střevem a mozkem, výsledky však vyžadují potvrzení ve větších studiích.

Metabolit urolithin A, který mohou střevní bakterie vytvářet ze složek granátového jablka, zlepšil u myší se ztuhlým a selhávajícím srdcem ukazatele srdeční funkce až o 80 procent. Výzkumníci z King’s College London zjistili, že látka omezila zjizvení srdeční tkáně a podpořila její uvolnění mezi stahy. Podobný účinek se projevil také v laboratorně vytvořené lidské srdeční tkáni, patrně díky aktivaci proteinu PKGIα. Výsledky mohou naznačovat nový směr léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí, pro které je málo možností terapie. Dosavadní poznatky však pocházejí jen z pokusů na samcích myší a z laboratorních modelů, takže účinnost u pacientů musí ověřit klinické studie. Autoři zároveň neuvádějí, že by granátová jablka sama o sobě mohla srdeční selhání léčit.

Kanadská předběžná studie u 24 lidí s dlouhým covidem zjistila pomocí PET vyšetření nižší signál markeru dopaminových nervových zakončení v několika oblastech striata. Výraznější změny souvisely s větší apatií, potížemi s pamětí a pomalejším pohybem či čtením. Výsledky podporují hypotézu, že u části pacientů může dlouhý covid zasahovat dopaminový systém, nikoli však zatím přímo dokazovat úbytek neuronů. Autoři navrhují ověřit zjištění na větších souborech a zkoumat léčbu ovlivňující dopamin, například léky používané u Parkinsonovy nemoci. Taková léčba by ale mohla mít vedlejší účinky a pravděpodobně by nebyla vhodná pro všechny formy dlouhého covidu.

Rozsáhlá studie naznačuje, že přísné osm až dvanáctihodinové lačnění nemusí být před většinou běžných odběrů krve nutné. Vědci analyzovali více než 9,7 milionu výsledků od více než 101 tisíc ambulantních pacientů a významný vliv délky lačnění zjistili jen u 10 ze 121 sledovaných ukazatelů. Citlivější byly zejména hladina glukózy, triglyceridů, gama-glutamyltransferázy a lipázy, které byly vyšší u lidí lačnících méně než osm hodin. Autoři proto doporučují upravit pokyny podle konkrétního vyšetřovaného parametru namísto plošného požadavku na lačnění. Studie zatím nemění individuální pokyny lékařů, které by pacienti měli nadále dodržovat.

Vědci v Keni zaznamenali kmen kvasinky Candidozyma auris, který při laboratorních testech odolal všem čtyřem hlavním skupinám protiplísňových léků. Jde o první takový případ v Africe a teprve druhý zdokumentovaný na světě. Izolát pocházel od 28leté pacientky s infekcí operační rány získanou v nemocnici v Nairobi. Genetická analýza odhalila několik mutací spojených s rezistencí; jejich odlišnost od případu z New Yorku naznačuje možný nezávislý vznik této vlastnosti. Patogen se dokáže šířit ve zdravotnických zařízeních a u invazivních infekcí může být úmrtnost vysoká. Autoři proto žádají lepší genomický dohled a rychlejší diagnostiku.

Australští vědci v zaslepeném testu porovnali čerstvé a 24 hodin chlazené, následně ohřáté porce lasagní, butter chicken, dhálu a jablečného crumble. Účastníci dokázali u některých jídel rozpoznat rozdíl, ale pouze butter chicken jednoznačně častěji upřednostnili ve verzi z předchozího dne; získal ji téměř 64 % srovnání. U dhálu a crumble se sice změna projevila, preference však zůstaly vyrovnané, zatímco u lasagní se spolehlivý rozdíl ani preference neprokázaly. Autoři předpokládají, že u kořeněné omáčky se přes noc mohou lépe rozvinout či promísit chutě a vůně, případně omáčka zakryje méně příjemné změny při skladování. Výzkum je zatím předběžný a neprošel recenzním řízením, proto jej nelze vztahovat na všechny zbytky jídel.

Malá pilotní studie se 20 dospělými s depresí naznačuje, že čtyřtýdenní omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin souviselo s nižšími skóre depresivních i úzkostných příznaků. Účastníci střídali běžný jídelníček a dietu s omezením těchto potravin, přičemž neměnili léčbu, terapii, pohyb ani spánek. Z 20 lidí dokončilo pokus 19 a hodnocení depresivních příznaků bylo během dietní fáze příznivější. Výsledky však nelze považovat za důkaz příčiny: studie byla malá, nezaslepená, vycházela ze sebehodnocení jídelníčku a zahrnovala specifickou skupinu lidí s vyšší hmotností a metabolickými potížemi. Autoři proto žádají větší a přísněji navržené studie, které objasní, zda hraje roli samotné průmyslové zpracování, nebo změny v příjmu cukru, tuků a energie.

Studie na myších a omezených lidských vzorcích naznačuje, že biologický věk transplantovaného srdce se může přizpůsobovat věku těla příjemce. Starší srdce v mladších organismech vykazovala známky omlazení, zatímco mladší srdce ve starších tělech stárla rychleji podle epigenetických ukazatelů. U 11 pacientů byly biologické znaky srdce spojeny více s věkem příjemce než dárce; podobný vztah se objevil i v údajích o funkci srdce a fyzické výkonnosti. Výzkum zatím není recenzovaný a neprokazuje, zda tyto změny zlepšují dlouhodobé výsledky transplantací. Pokud se závěry potvrdí, mohl by se rozšířit okruh využitelných srdcí od starších dárců.

Výzkumníci z Arizonské univerzity navrhují, že změny paměti ve stáří nemusí být jen důsledkem úpadku mozku. S věkem obvykle slábne epizodická paměť pro konkrétní události a detaily, zatímco roste význam sémantické paměti založené na obecných znalostech. Autoři tento posun vykládají jako možné přerozdělení zdrojů a adaptaci na předávání zkušeností či orientaci v sociálních vztazích. Opírají se o dřívější poznatky z výzkumu lidí i zvířat, nová data však jejich práce nepřináší. Hypotéza by mohla pomoci lépe odlišit přirozené stárnutí od změn souvisejících například s Alzheimerovou chorobou.

Mořská okurka Holothuria whitmaei, známá jako černý teatfish, může podle genetického výzkumu žít déle než 120 let. Vědci na Velkém bariérovém útesu po 24 letech znovu identifikovali 31 z 76 dříve odebraných jedinců, což ukazuje mimořádně nízkou úmrtnost dospělců. Zvířata přitom za sledované období prakticky nerostla a většina z nich se dokonce zmenšila a ztratila hmotnost. Populace jsou ohroženy lovem pro potravinářský trh a badatelé navíc nenalezli téměř žádné mladé jedince. Studie proto vyzývá k přehodnocení ochrany tohoto druhu i dalších mořských okurek, které mají důležitou roli při recyklaci živin na korálových útesech.

Experimentální léčba s využitím niklosamidu, běžně podávaného proti tasemnicím, snížila u myší velikost i počet ložisek podobných endometrióze a zmírnila jejich zvýšenou citlivost na bolest. Vědci lék navázali na molekulární nosič, který jej cílí na určité imunitní buňky zvané makrofágy, jež mohou podporovat zánět a růst ložisek. Při hodnocení dva týdny po jediné injekci neměla zjistitelná ložiska zhruba polovina léčených zvířat. Výzkum je však zatím v předklinické fázi, zahrnoval malé skupiny myší a neprokazuje bezpečnost, dlouhodobý účinek ani účinnost u lidí. Autoři upozorňují, že cesta ke klinickým zkouškám a případnému využití v praxi bude ještě dlouhá.

Vědci testují metodu elektromechanického tvarování rohovky, která by mohla korigovat zrak bez odstraňování tkáně laserem. Platinová forma podobná kontaktní čočce spolu s mírným elektrickým napětím dočasně změní chemické prostředí rohovky, takže se přizpůsobí požadovanému tvaru. Při pokusech na izolovaných králičích očích dosáhlo všech deset očí určených ke korekci krátkozrakosti cílové optické mohutnosti zhruba během minuty. Výsledky však pocházejí pouze z očí odebraných zvířatům a nebyly uvedeny v recenzované studii. Bezpečnost, trvanlivost účinku i funkčnost u živých zvířat a lidí bude nutné ověřit dalším výzkumem.

Klinická studie třetí fáze s 2 339 dospělými s obezitou bez diabetu ukázala, že experimentální injekční lék retatrutid může výrazně snížit hmotnost. Po 80 týdnech účastníci s nejvyšší dávkou zhubli v průměru 25 procent výchozí váhy, zatímco skupina s placebem 3,9 procenta. U části lidí sledovaných 104 týdnů dosáhl průměrný pokles hmotnosti téměř 30 procent. Lék rovněž zmírnil bolest při osteoartróze kolene a počet dechových poruch při spánkové apnoi. Nejčastějšími nežádoucími účinky byly zažívací potíže včetně nevolnosti; část účastníků kvůli nim léčbu ukončila. Retatrutid zatím není schválený a studie jej přímo neporovnávala s přípravky semaglutid či tirzepatid.

Studie zkoumala využití ocelářské strusky, vedlejšího produktu výroby oceli, v epoxidové asfaltové směsi pro městské silnice. Odolnější povrch by vyžadoval méně oprav, omezil dopravní zácpy i spotřebu paliva vozidel na poškozených komunikacích. Model pro čínskou silniční síť naznačuje, že rozsáhlé nasazení materiálu by mohlo výrazně snížit emise oxidu uhličitého i jemných prachových částic PM2.5. Autoři odhadují, že nižší expozice částicím by mohla systémově předejít desítkám tisíc předčasných úmrtí, nejde však o přesnou epidemiologickou předpověď. Nevýhodou jsou vyšší počáteční náklady, emise při výrobě a nutnost sedmidenního vytvrzování povrchu.

V oblasti Clarion-Clippertonovy zóny v Tichém oceánu vědci identifikovali 11 742 odlišných virů, přičemž 99 procent z nich dosud věda neznala. Výzkum má vytvořit základní obraz zdejšího mikrobiálního ekosystému před případnou hlubokomořskou těžbou polymetalických konkrecí. Viry jsou zřejmě zaměřené hlavně na bakterie a archea, které se podílejí na koloběhu uhlíku, dusíku, síry i kovů. Mohou ovlivňovat metabolismus svých hostitelů a jejich schopnost vyrovnat se se stresem způsobeným kovy. Těžba by mohla sedimenty dlouhodobě narušit, proto autoři upozorňují na potřebu dalšího zkoumání ekologických dopadů.

Týdenní přehled IEEE Spectrum představuje novinky z robotiky, od biomimetických strojů po autonomní systémy. Hybridní robot ALBATROSS dokáže být vypuštěn ze vzduchu, bez padáku dosednout na vodu a svými pevnými křídly následně plachtit při sběru dat na moři. Mezi dalšími ukázkami jsou hmatově vnímající robot a lehká dexterózní ruka firmy Sharpa, adaptivní chodidlo pro skákající roboty či přestavitelný tým leteckých robotů HARP. Pozornost poutá také levné samosestavovací robotické rameno vytvořené kanadským středoškolákem pro zásahy v troskách. Článek zmiňuje využití dronů při pomoci po záplavách v Nepálu i experiment, který propojuje nervový model octomilky s humanoidním robotem Unitree G1.

Švédští vědci testovali poloprůhledné růžové fotovoltaické panely, které propouštějí červené a modré světlo důležité pro růst rostlin a zároveň vyrábějí elektřinu. Brokolice pěstovaná pod panely dosáhla podobného výnosu jako rostliny na plném slunci, sklizeň však dozrála o 25 dní později. Při nižším množství světla rostliny využívaly dostupné záření výrazně efektivněji. Prototyp ale zatím zachytává méně energie než běžné panely a není jasné, zda ekonomický přínos úrody vyrovná nižší výrobu elektřiny. Autoři jej proto zatím považují spíše za řešení pro komunitní zahrady či střechy skleníků než pro velké farmy.

Studie britských vědců naznačuje, že izometrické cvičení, při němž se po určitou dobu drží jedna poloha, může snížit krevní tlak i bez dlouhých tréninků. Sto dospělých s nízkou pohybovou aktivitou absolvovalo po čtyři týdny mimo jiné dřepy u zdi třikrát týdně. U cvičící skupiny klesl systolický tlak v průměru o 9,45 mm Hg oproti kontrolní skupině; při pokračování po osm týdnů třikrát týdně činil pokles 13,73 mm Hg. Dvě či jedna lekce týdně přinesly menší, ale stále patrné snížení, zatímco po ukončení cvičení se tlak vrátil k původním hodnotám. Autoři zdůrazňují potřebu delších studií, přesto považují tento jednoduchý typ pohybu za praktickou možnost pro lidi s nedostatkem času nebo omezenou tolerancí zátěže.

Fyzici získali první experimentální důkazy altermagnetismu v krystalech materiálu Co₁/₄TaSe₂, tvořeného kobaltem, tantalem a selenem. Tento třetí typ magnetismu spojuje vlastnosti feromagnetů a antiferomagnetů: umí rozdělovat elektrony podle spinu, aniž by vytvářel rušivá rozptylová magnetická pole. Výzkumníci jeho projevy ověřili kvantovým modelováním a spektroskopií ARPES, která odhalila spinově polarizované elektronové stavy. Materiál by mohl pomoci rozvoji spintroniky, rychlých pamětí, terahertzových sítí a úspornější elektroniky. Jeho vrstvená struktura navíc umožňuje vlastnosti dále upravovat a zkoumat základní mechanismy altermagnetismu.