zdraví

Výzkum s 119 dobrovolníky ukázal, že přitažlivost člověka pro komáry není univerzální: různé druhy si vybírají odlišné skupiny lidí. Vědci testovali komáry Aedes aegypti, Aedes albopictus a Culex quinquefasciatus v olfaktometru, kde reagovali na pachy z paží účastníků. Rozhodující roli mohou hrát těkavé látky vznikající na kůži i složení kožního mikrobiomu. U lidí, kteří silně přitahovali všechny tři zkoumané druhy, se opakovaně objevily tři bakteriální taxony včetně Staphylococcus epidermidis. Poznatky by mohly pomoci vyvinout účinnější repelenty nebo postupy, které sníží lidskou přitažlivost pro komáry přenášející nemoci.

Studie zveřejněná v časopise Nature naznačuje, že stav brzlíku zůstává důležitý i v dospělosti, přestože se tento orgán s věkem zmenšuje. Vědci analyzovali údaje více než 27 000 lidí a pomocí umělé inteligence hodnotili zdravotní stav brzlíku na CT snímcích. Lidé s lepším stavem brzlíku měli v pozorovaných souborech nižší riziko úmrtí, rakoviny plic i úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Zdravější brzlík byl také spojen s lepší odpovědí na imunoterapii u několika druhů nádorů. Výsledky ukazují souvislosti, nikoli přímou příčinu; potvrdit je musí další výzkum. Horší stav orgánu byl spjat například s kouřením, obezitou a chronickým zánětem.

Studie naznačuje, že mozková aktivita se s délkou trvání tinnitu mění. U lidí s potížemi kratšími než šest měsíců vědci zaznamenali zvýšenou aktivitu sítě určující význam podnětů a oslabení sítě spojené s kognitivní kontrolou a navykáním. U chronického tinnitu se komunikace mezi mozkovými sítěmi ustálila v odlišném vzorci, který se v některých ohledech více podobal zdravým kontrolám. Může jít o neuroplastickou adaptaci na trvalý vnitřní zvuk, nikoli nutně o zlepšení obtíží. Výzkum s 45 účastníky bez zjevné ztráty sluchu je omezen malým vzorkem a bude jej třeba ověřit dlouhodobým sledováním pacientů.

Čínští vědci zjistili mikroplasty ve všech 17 vzorcích koronárních, krčních a aortálních tepen odebraných při operacích. V tepnách s tukovými pláty byly naměřené koncentrace zhruba dvojnásobné oproti vzorkům bez těchto změn, což může naznačovat souvislost s kardiovaskulárními nemocemi. Přímou příčinnou vazbu však studie nepotvrdila, protože výsledky mohou ovlivňovat i rozdíly mezi jednotlivými typy tepen. Nejčastěji zachyceným materiálem byl PET, používaný například v lahvích, obalech potravin a textilu. Další výzkum má objasnit cesty, jimiž se mikroplasty dostávají do těla, i jejich možné účinky na cévy a srdce.

Výzkum německých vědců identifikoval devět druhů bakterií, které mohou vysvětlovat nižší výskyt astmatu, senné rýmy a ekzémů u dětí vyrůstajících na farmách. Mikroorganismy pocházejí převážně ze střev krav a ve vzduchu kravínů se vyskytují výrazně častěji než v prachu z dětských matrací. Jejich metabolity zřejmě mírně aktivují receptor AhR, jenž podporuje protizánětlivou imunitní reakci. Studie vychází z pozorování více než tisícovky školáků z jihu Německa, proto zatím neprokazuje přímou příčinu a následek. Výsledky však upřesňují takzvaný farmářský efekt a mohou pomoci při vývoji prevence alergických onemocnění.

Mediálně citovaná studie z Brazílie spojila vyšší uváděnou spotřebu některých umělých sladidel s mírně rychlejším poklesem kognitivních funkcí během osmi let. Epidemiolog Gideon Meyerowitz-Katz ale upozorňuje, že šlo pouze o observační výzkum založený na jediném dotazníku o jídelníčku, který nemusí přesně zachytit skutečnou ani dlouhodobou spotřebu. Výsledek mohou zkreslovat zdravotní potíže účastníků, kvůli nimž lidé častěji sahají po náhradách cukru, nikoli naopak. Některé analýzy navíc souvislost nenašly a nezávislí hodnotitelé poukázali na statistické chyby i nesrovnalosti v publikaci. Článek proto uzavírá, že dostupná data neprokazují, že by sladidla poškozovala mozek, a obecně je považuje za méně škodlivou alternativu cukru.

Lidé v mnoha kulturách dříve spali ve dvou oddělených úsecích a kolem půlnoci až brzy ráno běžně trávili určitou dobu vzhůru. Souvislý noční spánek se rozšířil zejména s průmyslovou revolucí a umělým osvětlením. Krátká probuzení jsou přirozená, protože ve druhé části noci převažují lehčí fáze spánku a postupně stoupá hladina kortizolu. Časté nebo dlouhé bdění však mohou zhoršovat menopauzální změny, kolísání cukru v krvi, kofein, alkohol či stres. Pomoci může pravidelný čas vstávání, omezení stimulujících látek večer a při delším bdění krátké opuštění postele; účinnou léčbou chronické nespavosti je kognitivně-behaviorální terapie.

Přehled více než stovky studií ukazuje, že poškození tenkého střeva při celiakii nevzniká jen přímou reakcí imunitního systému na lepek. U geneticky náchylných lidí enzym TG2 upravuje složky lepku tak, že vyvolají silnou aktivaci T-lymfocytů. Zánětlivé signály následně aktivují nitroepitelové lymfocyty, které ničí buňky střevní sliznice. Proces dále mohou zesilovat střevní mikrobiom, stres sliznice, stromální buňky i interferonové signály. Lepší objasnění těchto navazujících mechanismů by mohlo otevřít cestu k léčbě, která by doplnila nebo jednou překonala bezlepkovou dietu.

Experimentální lék VH-499 v klinické studii fáze 2a výrazně snížil virovou nálož u dosud neléčených dospělých s HIV-1. Přípravek blokuje kapsid viru, tedy bílkovinný obal nezbytný pro jeho množení. Studie zahrnula 23 lidí; 20 z nich dostalo dvě dávky léku a tři placebo, přičemž účinek byl výraznější při vyšších dávkách. Autoři uvádějí dobrou snášenlivost a příznivý bezpečnostní profil. Výhodou by mohlo být i to, že VH-499 významně neovlivňuje enzym CYP3A4, a mohl by tak být vhodnější pro pacienty užívající více léků. Před případným uvedením na trh musí léčivo projít rozsáhlejšími studiemi fáze 3.

Hypofosfatázie je vzácné genetické onemocnění způsobené mutacemi genu ALPL, které narušují mineralizaci kostí a zubů. Nová analýza 49 pacientů ze střední a východní Evropy ukázala, že 73,5 procenta nemocných trpělo chronickou bolestí pohybového aparátu a 44 procent prodělalo zlomeniny. Nemoc se může projevit od prenatálního období až v dospělosti, přičemž mírnější formy mohou vést například k předčasné ztrátě zubů. Stanovení diagnózy se často opozdí o několik let, protože nízká hladina alkalické fosfatázy nebývá při běžných vyšetřeních správně vyhodnocena. Autoři doporučují při podezření následné genetické testování genu ALPL, které může diagnózu potvrdit a usnadnit léčbu.