robotika

Výzkumníci z UC Berkeley a Nvidie představili přístup nazvaný agentická robotika, při němž jazykové modely a specializovaní AI agenti vytvářejí čitelný kód pro robotické úlohy. Má snížit závislost na rozsáhlých a drahých datech z lidských demonstrací, jejichž přínos pro spolehlivost robotů je nejistý. Agenti rozkládají úkoly na dílčí části, testují programy v simulaci a mohou upravovat i parametry simulovaného prostředí podle videí z reality. V testech dosáhl tento postup až 99procentní úspěšnosti, zatímco srovnávací imitativní učení uspělo jen ve 20 procentech případů. Nejbližší využití se očekává v průmyslu, kde je potřeba vysoká přesnost a rychlé přeprogramování robotů, přesto přetrvávají otázky bezpečnosti, kontroly a rozdílů mezi simulací a skutečným světem.

Výzkumníci z ETH Curych upravili komerční robotickou ruku tak, aby se dokázala samostatně pohybovat po konečcích prstů, postavit po pádu a současně udržovat rovnováhu. Zařízení s baterií, počítačem a senzorem váží 818 gramů a jeho ovládání bylo natrénováno v simulaci pomocí posilovaného učení. Při zkouškách překonalo 14 druhů povrchů, v průměru se pohybovalo rychlostí 9,3 centimetru za sekundu a ve 21 z 25 pokusů se po pádu vzpřímilo. Ruka také správně stiskla zadanou klávesu ve 29 z 32 případů a s pomocí kamery zvládla posouvat kostku k cíli. Cílem je vytvořit ruční nástroj, který by mohl pracovat ve stísněných prostorech nedostupných pro celé robotické tělo. Studie je zatím zveřejněna jako nerecenzovaný preprint.

Týdenní výběr IEEE Spectrum představuje nové ukázky robotiky od domácích pomocníků po experimentální stroje. Zaujme kabelový robot Stringman určený do domácnosti, pohyblivá lampa Lume i dron z ETH Curych, který dokáže opakovaně narazit do stromu. Toyota Research Institute ukazuje, jak robotům navrhovat zvuky, gesta a světelné signály pro srozumitelnější komunikaci s lidmi. Výběr připomíná také 90. výročí laboratoře JPL, studentský klub bojových robotů na MIT a debaty o kreativitě strojů a na člověka zaměřené umělé inteligenci.

Vědci sledovali tři nedospělé chobotnice obecné při průchodu otvory různé velikosti. Zjistili, že při větších otvorech postupují ve třech krocích: prostor nejprve prozkoumají rameny, část ramen přesunou na druhou stranu a následně protlačí zbytek těla. U užších otvorů oddělí přesun zbývajících ramen od protlačení pláště, takže využívají čtyřkrokovou strategii. Dokázaly projít i otvory mírně menšími, než je vzdálenost mezi jejich očima, která odpovídá šířce ochranného obalu centrální nervové soustavy. Poznatky mohou pomoci při vývoji měkkých robotů pro pátrací a záchranné práce v omezených prostorech.

Australská společnost Cortical Labs propojila robotického psa s čipem, na němž rostou laboratorně vypěstované lidské neurony. Elektrické signály mezi čipem a robotem umožnily neuronům navádět stroj k cíli na jednoduché mapě a učit se z odezvy na provedené kroky. Technologie je zatím pomalá a vhodná jen pro základní úkoly, její zastánci však očekávají vyšší energetickou úspornost a schopnost přizpůsobit se neznámým podmínkám. Výzkum navazující na dřívější pokusy s hraním her má pomoci vyvinout biologické výpočetní systémy pro autonomní stroje. Studie dosud neprošla odborným recenzním řízením, byla ale představena na konferenci NeurIPS 2026 a zveřejněna na arXivu.

Týdenní výběr videí IEEE Spectrum představuje pokroky v robotice od humanoidní manipulace a pohybu v náročném terénu po nové průmyslové a servisní stroje. RAI ukazuje práci humanoida s objemnými předměty, zatímco ETH Curych kombinuje napodobování lidského pohybu s posilovaným učením pro adaptaci na neznámý terén. Mezi novinkami jsou miniaturní počítačové vidění Luxonis OAK 4 FFC, různé konstrukce robotických rukou a hmatový chapadlový systém Robotiq. Pozornost získal také robot monkeyBot 2.0 pro inspekci potrubí, obojživelný plavecký SAWbot a autonomní dron MonoRace, který v závodě porazil tři lidské šampiony FPV. Přehled doplňují čtyřnozí roboti pro turistický provoz, robotický tenisový partner a záběry raných prototypů rozvážkových robotů Starship.

Výzkumníci z univerzity Keio v Japonsku představili v roce 2019 prototyp nositelného robotického ocasu Arque. Zařízení upevněné kolem pasu reagovalo na náklon člověka pohybem opačným směrem, aby pomáhalo udržet stabilitu. Ocas využíval čtyři pneumatické umělé svaly, vážil asi 1,6 kilogramu a jeho délku i hmotnost bylo možné přizpůsobit uživateli. Inspirací byly ocasy zvířat, včetně kapucínských opic, a segmentovaná stavba ocasu mořského koníka. Autoři zvažovali využití pro seniory, pracovníky s těžkými břemeny i ve virtuální realitě, prototyp však potřeboval externí zdroj stlačeného vzduchu a další vývoj projektu není znám.

Marsovské vozítko NASA Perseverance ujelo 11. října celkem 45,22 kilometru a překonalo dosavadní rekord roveru Opportunity, který během let 2004 až 2018 zvládl 45,16 kilometru. Více než 90 procent své trasy Perseverance absolvovalo s využitím autonomního systému AutoNav, jenž vyhodnocuje terén mezi body zadanými týmem na Zemi. Rover při průzkumu analyzuje až 200 000 bodů okolního terénu a za jeden marsovský den může ujet až 412 metrů. Nyní zkoumá západní okraj kráteru Jezero, kde se nacházejí horniny starší než čtyři miliardy let a možné pozůstatky dávných vodních či hydrotermálních prostředí. Jeho vzorky by mohly pomoci objasnit, zda na Marsu kdysi existoval život, avšak budoucnost jejich dopravy na Zemi zůstává po omezení financování programu Mars Sample Return nejistá.

Týdenní přehled IEEE Spectrum představuje čtyřnohého robota, který samostatně skládá obří Rubikovu kostku pouze pomocí nohou. Nechybí humanoidní systémy schopné díky zrakové zpětné vazbě tlačit těžké předměty, zvedat náklady a rychle reagovat na pohyb okolí. Pozornost budí také lehká šlachová ruka AthenaZero, která dokáže předměty uchopovat rychle, silně i citlivě. Výzkumníci z ETH Curych zároveň vyvinuli biohybridní roboty z pěstované svalové tkáně a měkké 3D tištěné konstrukce, jež mohou skákat, plavat, chodit a uchopovat. Výběr doplňují novinky o efektivnějším učení pohybu robotů, zemědělských strojích a lunárních vozítkách NASA.

Agility Robotics představila pátou generaci humanoidního robota Digit, určenou především pro opakovanou manipulaci s těžkými kontejnery ve skladech a výrobě. Robot má zvládnout zvedat kontejnery o hmotnosti až 23 kilogramů do výšky a díky baterii pracovat 90 minut po devítiminutovém nabíjení. Nová konstrukce dává přednost bezpečnosti, spolehlivosti, regulačním požadavkům a snadnější komerční výrobě před lehčím a přirozenějším pohybem dřívějších prototypů. Firma vychází z vývoje výzkumných strojů ATRIAS a Cassie i z dosavadních testů Digitů u partnerů v logistice. Podle zakladatele společnosti přinesl přerod laboratorního robota v produkt řadu kompromisů, ale má umožnit nasazení humanoidů ve velkém měřítku.