Americká společnost Endurance Energy vyvrtala u pobřeží Oregonu zkušební vrt do mořského dna poblíž aktivní sopky Axial Seamount. V hloubce 1 500 metrů chce využít přibližně 250 °C horkou hydrotermální vodu k pohonu 100kilowattového podmořského generátoru Adélie. Pilot se soustředí hlavně na sběr provozních a ekologických dat; vyrobená elektřina bude napájet senzory a zbytek se uvolní jako teplo do okolní vody. Firma chce zařízení sledovat přes existující optickou síť a vyhodnotit dopady na ekosystém. Do konce roku 2027 plánuje dvoumegawattový projekt u Tongy, kde by podmořská geotermální energie mohla snížit závislost ostrovů na drahé dovážené naftě. Odborníci však upozorňují na technickou náročnost, náklady na kabelové propojení i dosavadní neúspěchy podobných projektů.

Malá studie malajsijských vědců naznačuje, že samotná vůně čokolády by mohla při silovém tréninku podpořit výkon. Třiadvacet pravidelně trénujících mužů po přivonění k hořké čokoládě zvládlo při předkopávání v průměru o 18 opakování více než po kontrolním podnětu; vůně mléčné čokolády byla spojena s devíti opakováními navíc. Hořká čokoláda zároveň souvisela s nižším pocitem hladu a větší sytostí, příčinný vztah však studie nepotvrdila. Vnímaná náročnost cvičení se mezi podmínkami výrazně nelišila. Autoři upozorňují, že šlo o malý pokus s mladými muži po nočním půstu a pouze s jedním cvikem, takže výsledky zatím nejsou doporučením pro běžný trénink.

Detektor Carpet v ruské observatoři Baksan zaznamenal foton o energii 300 TeV pocházející z mimořádně jasného gama záblesku GRB 221009A vzdáleného asi dvě miliardy světelných let. Tak energetické záření by se při cestě vesmírem mělo srážet s reliktním mikrovlnným zářením a přeměnit na jiné částice. Italští vědci proto navrhují model kombinující přeměnu fotonů na hypotetické částice podobné axionům a možné porušení Lorentzovy invariance při extrémních energiích. Tento mechanismus by mohl vesmír pro velmi energetické fotony učinit průhlednějším a vysvětlit i jejich pozdější přílet. Jde však zatím o teoretické vysvětlení založené na jediném pozorování, které musí ověřit další data.

Britská studie s více než 47 000 pacienty naznačuje, že užívání léků ze skupiny GLP-1, mezi něž patří Ozempic, Wegovy či Mounjaro, souvisí s výrazně vyšším rizikem návratu obsahu žaludku při zákrocích v anestezii. U uživatelů těchto přípravků připadal výskyt aspirace nebo regurgitace na jednoho ze 71 pacientů, zatímco u ostatních na jednoho z 802. Riziko je sice absolutně nízké, vdechnutí žaludečního obsahu však může poškodit plíce nebo ucpat dýchací cesty. Autoři upozorňují, že výsledky mohou částečně ovlivňovat také obezita a cukrovka. Vysazení léků krátce před výkonem nemusí kvůli jejich dlouhému účinku problém vyřešit a může zhoršit kontrolu hladiny cukru v krvi. Pacienti by proto měli o jejich užívání vždy informovat anesteziologa.

Studie jihokorejských vědců naznačuje, že snímek očního pozadí by mohl neinvazivně odhadovat biologický věk člověka. Model vycvičený na téměř 30 tisících snímků sítnice určoval skutečný věk s průměrnou odchylkou 2,5 až 2,7 roku. Vyšší odhadovaný věk sítnice souvisel například s cukrovkou, kouřením, věkem podmíněnou makulární degenerací a šedým zákalem. Autoři upozorňují, že metoda zatím není dostatečně ověřena pro posuzování jednotlivců a lépe se hodí pro sledování trendů v populaci. V budoucnu by mohla při běžných očních vyšetřeních pomáhat vytipovat pacienty pro další zdravotní kontrolu.

Vědci z Michiganské univerzity a UCLA vyvinuli robota velikosti dlaně, který využívá pružné zadní končetiny k překonávání terénu. Motory v nich postupně ukládají energii, jež se po dosažení kritického bodu náhle uvolní a vytvoří silný skok. Robot o hmotnosti 98,2 gramu dosáhl při skákání rychlosti až 3,21 délky těla za sekundu a na měkkém povrchu výrazně překonal variantu s pevnými nohami. Po připojení pádel a vodotěsné úpravě dokázal také plavat, zatím však pomaleji a bez zvláštní optimalizace. Princip by mohl malým robotům umožnit silné manévry bez velkých motorů, například při překonávání překážek či bahnité půdy.

Analýza 141 požárů, které v letech 1984 až 2025 zasáhly zastavěná území USA, ukazuje častější dopad na příměstské, vlastnické a příjmově silnější čtvrti. Tyto oblasti bývají na okrajích měst v blízkosti volné krajiny, často na svazích. Počet takových požárů výrazně nerostl, větší události však spalovaly více plochy a počet obyvatel v ohrožených okrscích vzrostl zhruba z 2,1 na 2,8 milionu. Riziko podle autorů často souviselo s rychlým vysycháním během několika měsíců, nikoli nutně s dlouhodobým suchem. Těžce vypálené plochy se ochlazovaly a zelenaly pomalu, zatímco bohatší čtvrti se z hlediska povrchové teploty zotavovaly rychleji, patrně díky prostředkům na obnovu a údržbu.

Autor radí rodičům, aby vzdělávání dětí nestavěli hlavně na aktuálních nástrojích umělé inteligence, protože se budou rychle měnit. Za klíčové považuje schopnost jasně psát, která pomáhá formulovat vlastní myšlenky i přesněji zadávat úkoly AI. Stejně důležité je mluvení, naslouchání, přesvědčivá argumentace a emoční inteligence při osobním kontaktu. Doporučuje také učit se snášet nudu bez neustálých digitálních podnětů, protože právě volný prostor pro přemýšlení podporuje originalitu. AI má podle něj lidské schopnosti násobit, nikoli nahrazovat samostatné myšlení a pevné základy.

Nová teoretická studie zkoumá, zda by mikroskopické prvotní černé díry vzniklé krátce po velkém třesku mohly zasahovat do hypotetické „temné“ páté dimenze. Pokud by tato dodatečná dimenze existovala a měla rozměr kolem mikrometru, gravitace velmi malých černých děr by se do ní mohla šířit. Autoři dospěli k závěru, že černé díry vytvořené při raných fázových přechodech nebo kolapsem kosmických strun by za těchto podmínek měly pětidimenzionální geometrii. Takové objekty by se Hawkingovým zářením vypařovaly pomaleji než běžné čtyřrozměrné černé díry, takže některé by mohly přetrvat až do současnosti. Autoři spekulují, že jejich zánik by mohl souviset i s mimořádně energetickým neutrinem zachyceným observatoří KM3NeT, důkazy pro prvotní černé díry ani skrytou dimenzi však zatím neexistují.

Vědci z MIT vyvinuli biologicky rozložitelnou papírovou baterii pro polykatelná zdravotnická zařízení. Elektrody z hořčíku a oxidu molybdenového spojují celulózová nanovlákna, elektrolytem je netoxický gel na bázi cholinchloridu a kyseliny mléčné. Přírodní voskový povlak zpomaluje průnik žaludečních tekutin a umožňuje nastavit dobu provozu i následného rozkladu. Při testech na prasatech baterie fungovala v žaludku až tři dny, napájela RFID komunikaci na vzdálenost 1,5 metru a krátkodobou elektrickou stimulaci. Technologie by mohla sloužit pro senzory, řízené podávání léků či sledování užívání medikace; klinické zkoušky u lidí mají být připravovány zhruba do dvou let.

Evropské start-upy rozvíjejí ultrarychlé femtosekundové lasery, které mají využití při výrobě pokročilých čipů, telekomunikační infrastruktuře i datových centrech. Litlitu v Litvě plánuje otevřít továrnu s kapacitou až 3 000 laserů ročně, zatímco německý RayVen vyvíjí dvoumikronové lasery pro přesnější zpracování křemíku s menší spotřebou chemikálií a vody. Švýcarský Menhir Photonics automatizuje výrobu miniaturních laserů pro synchronizaci sítí, včetně budoucích systémů 6G. Růst podporuje evropská snaha posílit polovodičový řetězec, odborníci však upozorňují, že hlavním motorem zůstává tržní poptávka, nikoli technologická suverenita.

Studie sledující více než 6 000 Korejců ve věku od 45 let zjistila, že lidé, jimž se během let zhoršovala schopnost zvládat každodenní úkoly, měli zhruba dvojnásobné riziko úmrtí. Šlo například o nakupování, přípravu jídla, hospodaření s penězi či užívání léků. U osob s narůstajícími obtížemi se častěji objevovaly depresivní příznaky, které podle statistického odhadu vysvětlovaly asi 16 procent této souvislosti. Výzkum je observační, a neprokazuje proto příčinu ani to, že pomoc s těmito činnostmi nebo léčba deprese riziko sníží. Autoři upozorňují, že nové potíže v běžném fungování mohou být podnětem k hledání zdravotních, praktických či psychických příčin.

Baltimorský start-up Terra Fusion vyvíjí fúzní reaktor založený na magnetických zrcadlech, technologii opuštěné po neúspěších v minulém století. Plazma má stabilizovat jeho nadzvuková rotace, která omezuje únik částic a podporuje ohřev. Firma navazuje na experiment Marylandské univerzity CMFX, sestavený mimo jiné z upravených magnetů ze starých přístrojů MRI. Dosavadní zařízení dosáhlo zhruba desetiny potřebných hodnot teploty, hustoty i doby udržení plazmatu. Terra Fusion chce do roku 2029 s prototypem TFEC-1 překonat vědecký energetický bod zvratu a později nabízet modulární reaktory pro datová centra či lodní dopravu.

Rozsáhlá britská studie naznačuje, že dlouhodobý stres a psychická či sociální zátěž souvisejí s chronickým mírným zánětem v těle. Vyšší zánět byl spojen s menšími srdečními dutinami, silnějšími stěnami srdce a nižším objemem krve vypuzeným při stahu. Lidé s nejvyššími hodnotami zánětlivých ukazatelů měli během sledování o 43 % vyšší riziko závažné kardiovaskulární příhody než pětina s nejnižšími hodnotami. Výzkum neprokazuje přímou příčinu, ukazuje však možnou cestu od každodenní zátěže přes zánět k poškození srdce. Riziko mohou vedle sociálních podmínek a duševního zdraví ovlivnit také kouření, obezita, pohyb a genetická výbava.

Parazit Toxoplasma gondii je spojován s vyšší ochotou nakažených zvířat riskovat a s menším strachem z kočkovitých šelem. Nový komentář ale upozorňuje, že pozorované souvislosti nemusí dokazovat, že změny chování vyvolává právě parazit. Odvážnější, více toulavá či dominantní zvířata mohou být k nákaze náchylnější už proto, že častěji přicházejí do kontaktu s prostředím a predátory, kde se toxoplazma vyskytuje. Laboratorní pokusy nicméně nadále přesvědčivě ukazují specificky změněné reakce nakažených hlodavců na pach koček. Autoři doporučují dlouhodobě sledovat stejné jedince před nákazou i po ní a využívat například GPS data, aby bylo možné lépe rozlišit příčinu a následek.

Mezinárodní tým vědců popsal nový druh drobné jihoamerické kočky Leopardus tilcayo, první nově uznaný žijící druh divoké kočky od roku 1923. Zvíře, přezdívané Tigrino, žije v bolivijském oblačném lese Yungas a měří asi 46 centimetrů bez ocasu při hmotnosti kolem 1,4 kilogramu. Výzkum založený na analýze genomů 38 koček rodu Leopardus zároveň rozlišil pět samostatných druhů takzvaných tygřích koček a nově vymezil i peruánský poddruh. Vědci zatím nevědí, kolik jedinců nového druhu přežívá ve volné přírodě, a upozorňují na nutnost ochrany přizpůsobené jednotlivým druhům a jejich prostředí.

V Queenslandu vědci formálně popsali dva nové druhy pakobylek rodu Anchiale. Anchiale mabiensis žije zřejmě pouze ve vážně ohroženém a roztříštěném pralese Mabi na Athertonské plošině. Druh Anchiale robusta byl naopak znám z nálezů už od roku 1976, avšak jeho vajíčka i jedinci byli chybně řazeni k příbuznému druhu. Genetické a anatomické srovnání potvrdilo, že jde o samostatný, větší druh. Objev zdůrazňuje význam ochrany ohrožených ekosystémů i revize dosavadních sbírkových a terénních záznamů.

Grónský a antarktický ledový štít přišly od roku 1979 dohromady o více než 12 bilionů tun ledu, uvádí mezinárodní tým 58 vědců. Úbytek podle analýzy 42 průzkumů a dat z 27 satelitních misí zvýšil světovou hladinu moří přibližně o 31,4 milimetru. Zhruba 84 procent ztrát souvisí se zrychleným tokem ledovců do oceánu, který podporuje oteplování mořské vody, zatímco povrchové tání a změny sněžení tvoří zbytek. Tempo úbytku výrazně vzrostlo od 90. let; zdánlivé krátkodobé zlepšení v části Antarktidy vědci přisuzují mimořádnému sněžení. Výsledky mají zpřesnit odhady budoucího růstu hladiny moří.

Systematický přehled a metaanalýza více než 20 studií zahrnujících téměř dva miliony lidí zjistily souvislost mezi diagnózou ADHD a častějšími zažívacími obtížemi. Lidé s ADHD měli celkově o 48 % vyšší pravděpodobnost gastrointestinálních symptomů než neurotypická populace. Výrazněji se objevovaly například průjem, zácpa, bolesti břicha, syndrom dráždivého tračníku či poruchy udržení stolice. Autoři upozorňují, že výsledky nedokazují, že ADHD tyto potíže způsobuje; roli mohou hrát stravovací návyky, stres, spánek, léky i změny střevního mikrobiomu. Lékaři by se proto podle nich měli pacientů s ADHD na trávicí potíže aktivně ptát.

Malá francouzská studie zjistila, že lidé nad 55 let, kteří se nejméně 30 let pravidelně věnovali aerobnímu pohybu, měli vyšší takzvanou vitalitní kapacitu než neaktivní vrstevníci. Nejvýraznější rozdíly se projevily ve variabilitě srdeční frekvence a v klidové saturaci krve kyslíkem. Naopak síla svalů, plicní funkce, zánětlivé ukazatele ani subjektivně vnímané zdraví imunity se mezi skupinami jasně nelišily. Výzkum zahrnul pouze 39 zdravých lidí a jeho průřezová povaha neumožňuje prokázat, že lepší ukazatele způsobil právě pohyb. Autoři proto upozorňují, že výsledky je nutné ověřit ve větších a dlouhodobých studiích.