spánek

Nedostatek spánku může zkrátit život víc než špatná strava nebo nedostatek pohybu, tvrdí nová studie. Výzkum provedený univerzitou v Oregonu zjistil, že spánek kratší než sedm hodin denně je spojen s nižší očekávanou délkou života, a to i po zohlednění faktorů jako je fyzická aktivita a vzdělání. Odborníci doporučují věnovat spánku minimálně sedm hodin denně, což by mohlo přinést dlouhodobé zdravotní benefity a prodloužení života. Studie naznačuje, že spánek by měl být prioritou stejně jako stravování a pohyb. Je rovněž možné upravit spánkové návyky v rámci osobních a pracovních povinností.

Je všeobecně známo, že kvalitní spánek začíná v mozku, ale ve skutečnosti má významný vliv i střevní mikrobiom. Ten reguluje kvalitu spánku, náladu a celkovou pohodu. Střevo produkuje klíčové látky jako serotonin a melatonin, které ovlivňují spánkové cykly. Nerovnováha střevního mikrobiomu může vést k nespavosti a úzkostem. Zánět, vyvolaný špatnou dietou, také interferuje s regulací spánku. Podpora zdravého střevního prostředí, například konzumací fermentovaných potravin a snížením cukru, může výrazně zlepšit kvalitu spánku.

Nová studie naznačuje, že tai chi může dlouhodobě zlepšit kvalitu spánku podobně jako kognitivní behaviorální terapie proti nespavosti (CBT-I). Výzkum zapojil 200 dospělých s chronickou nespavostí z Hongkongu, kteří absolvovali buď tai chi, nebo CBT-I. Po třech měsících CBT-I přinesla větší úlevu, avšak 15 měsíců po terapii se skupina praktikující tai chi v účincích vyrovnala CBT-I. Tai chi se ukázal jako přístupná a snadno integrovatelná aktivita do každodenního života, což může přispět k jeho dlouhodobé účinnosti. Tai chi může být užitečným doplňkem léčby nespavosti, zvláště tam, kde je CBT-I hůře dostupná.

Spánek je základní fyziologická potřeba člověka, ale může být ovlivněn bakteriálními fragmenty v mozku. Nedávná studie publikovaná v časopise Frontiers in Neuroscience naznačuje, že složky buněčných stěn bakterií, zejména peptidoglykan, se objevují v mozkových oblastech, jako je mozkový kmen a hypotalamus. Výzkum prováděný na myších ukázal, že hladiny peptidoglykanu rostou během poruch spánku. Přestože tyto nálezy v myších umožňují pochopit některé mechanismy, jejich aplikovatelnost na lidi zůstává omezená. Studií se také zaměřuje na potenciální interakce mezi mikrobiomem střev a funkcemi mozku, což naznačuje komplexní propojenost mezi lidským tělem a mikrobiologií.

Jóga se ukazuje jako nejefektivnější cvičení pro zlepšení spánku, předčí chůzi, odporový trénink i další typy cvičení. Meta-analýza 30 studií zahrnující více než 2500 účastníků z různých zemí zjistila, že intenzivní jóga má větší pozitivní vliv na spánek než jiné formy fyzické aktivity. Jóga prováděná méně než 30 minut dvakrát týdně byla vyhodnocena jako nejlepší řešení proti špatnému spánku. I když jsou obecně cvičení považována za prospěšná pro spánek, výzkum jejich specifických dlouhodobých účinků je stále omezený.

Tinnitus, charakterizovaný nepříjemným hučením v uších, je podle oxfordských vědců úzce spojen s mozkovým mechanismem spánku. Studie naznačuje, že hluboký spánek může tlumit aktivitu mozku, která tinnitus způsobuje. Výzkum provedený na fretkách ukázal, že zvířata s poruchou spánku měla silnější tinnitus. Objev propojení mezi tinnitem a spánkem otevírá nové možnosti pro hledání účinné léčby, zejména vzhledem k tomu, že mnoho trpících tinnitus uvádí problémy se spánkem. Dále by mohl pomoci pochopit i záhadné aspekty lidského spánku samotného.

Nedávná studie prezentovaná na vědeckém setkání Americké kardiologické asociace naznačuje, že dlouhodobé užívání melatoninu může zvýšit riziko srdečního selhání. Ačkoli bylo zjištěno, že uživatelé melatoninu mají třikrát vyšší pravděpodobnost hospitalizace s tímto problémem, jedná se pouze o asociaci, ne příčinnou souvislost. Výzkum analyzoval zdravotní záznamy z posledních pěti let, ale spoléhá se na omezené údaje, zatímco důležité faktory, jako jsou dávkování a životní styl, nejsou zohledněny. Výsledky zatím nejsou peer-reviewed a vyžadují další ověření. Přestože výsledky vyvolávají otázky o dlouhodobých rizicích melatoninu, odborníci zdůrazňují potřebu dalších studií k objasnění jeho vlivů na zdraví srdce.

Studie z Velké Británie zjistila, že mozek přechází do spánku náhle po dosažení určitého bodu zlomu. Pomocí údajů z elektroencefalogramu vědci zjistili, že během přibližně 4,5 minuty před usnutím dochází k výrazné změně mozkové aktivity. Tento nový pohled vám umožní lépe chápat proces usínání a vyvíjet nové léčby pro ty, kdo mají problémy s usínáním. Výzkum by mohl také pomoci při diagnostice spánkových poruch a nabídnout technologie pro sledování ospalosti u řidičů. Výsledky jsou publikovány v časopise Nature Neuroscience.

Hluboký spánek může zpomalit pokles kognitivních schopností spojený s Alzheimerovou chorobou, nejběžnější formou demence. Výzkum provedený na univerzitách v Kalifornii a Stanfordu ukázal, že starší lidé s mozkovými změnami typickými pro Alzheimerovu chorobu dosahovali lepších výsledků v paměťových testech, pokud měli více hlubokého spánku. Kvalitní spánek může sloužit jako ochranný faktor, i přes vysoké hladiny amyloid-beta proteinů, které se v mozku hromadí dlouho před projevy onemocnění. Studie naznačuje, že hluboký spánek může být modifikovatelným faktorem, který pomůže udržet kognitivní funkce v pokročilém věku. Zlepšení kvality spánku by tak mohlo být klíčem k oddálení symptomů Alzheimerovy choroby.

Nová studie z MIT naznačuje, že krátké období zasnění může být způsobem, jak mozek dohání údržbu, která obvykle probíhá během spánku. Výzkumníci měřili mozkovou aktivitu pomocí EEG a fMRI a zjistili, že během těchto okamžiků dochází k vlně mozkomíšního moku, podobné té, která nastává během hlubokého spánku. Stav zasnění se vyskytoval zejména u nevyspaných jedinců, což naznačuje pokus mozku nahradit spánkový deficit. Studie také poukazuje na souvislost mezi sníženou pozorností a vyšším průtokem mozkomíšního moku.