demence

Očkovací program proti pásovému oparu, zahájený v roce 2013 ve Walesu, přinesl nové poznatky o ochraně proti demenci. Výzkum ukázal, že vakcína nejen snižuje riziko mírné kognitivní poruchy, ale také zpomaluje postup demence u již diagnostikovaných pacientů. Další studie zjistila, že očkování je spojeno s nižší úmrtností na demenci. Vakcína má významné veřejnězdravotnické důsledky díky své dostupnosti a bezpečnosti. Přestože je zapotřebí dalšího výzkumu pro pochopení ochranného účinku vakcíny, tato zjištění nabízejí naději pro léčbu a prevenci demence.

Nový lék VES001 pro léčbu frontotemporální demence přináší nadějné výsledky v rané fázi klinických studií. Přípravek, vyvíjený firmou Vesper Bio, úspěšně zvýšil hladiny proteinu progranulinu u rizikových účastníků o více než 95 %, bez vážných vedlejších účinků. Nyní má potenciál zabránit rozvoji tohoto typu demence u geneticky ohrožených lidí. Výsledky je však třeba brát opatrně, protože další klinické testy jsou nezbytné. Výzkum se zaměřuje na receptor sortilinu, který odstraňuje progranulin z mozku, a jeho ovládání může mít klíčovou roli v prevenci onemocnění.

Studie v Japonsku zkoumala vliv konzumace sýra na riziko demence u lidí starších 65 let. Výsledky ukázaly, že lidé, kteří jedli sýr častěji, měli mírně nižší pravděpodobnost vývoje demence než ti, kteří ho nekonzumovali. Přestože rozdíl není významný, naznačuje spojitost mezi stravou a duševním zdravím. Studie také zohlednila faktory jako věk a životní styl, přičemž poznamenala, že sýr by mohl hrát roli v prevenci demence díky obsahu živin a bakterií prospěšných pro zdraví mozku a srdce.

Nový výzkum z Framinghamské srdeční studie ukazuje, že fyzická aktivita ve věku 45 a více let může významně snížit riziko rozvoje demence. Studie sleduje účastníky od 70. let a zkoumá vliv jejich fyzické aktivity napříč životními obdobími. Výsledky naznačují, že nejvyšší úroveň aktivity ve středním a vyšším věku je spojena s nižším rizikem demence, dokonce i u těch s genetickou predispozicí k Alzheimerově nemoci. Naopak cvičení v mládí nemá vliv na riziko demence. Studie poskytuje nové poznatky o tom, jak fyzická aktivita může ovlivňovat riziko demence rozdílně v závislosti na genetických faktorech.

Oční vyšetření může odhalit riziko demence až 12 let před její diagnózou, uvádějí nedávné studie z Velké Británie a Austrálie. Výzkum ukázal, že lidé s horším zrakem mají vyšší pravděpodobnost rozvoje demence. Zhoršené vidění může být signálem kognitivního úpadku a včasná léčba těchto problémů může snížit riziko demence. Významnou roli hraje i sociální interakce, která může částečně zmírnit dopad zrakových potíží na kognitivní funkce. Studie navrhují, aby oční testy byly integrovány do procesu diagnostiky rizika demence.

Studie na 6 000 dospělých ukázala, že poškození srdečního svalu ve středním věku může předpovědět riziko demence. Výzkum sledoval britské úředníky a měřil hladiny proteinu troponinu I, který signalizuje srdeční poškození. Lidé s vysokou hladinou troponinu měli o 38 % vyšší pravděpodobnost diagnózy demence. Zmenšení objemu šedé hmoty mozku a rychlejší úbytek paměti byl pozorován u těch s vyšší dávkou troponinu. Výsledky naznačují význam spojitosti mezi zdravím srdce a mozku, a že dobré kardiovaskulární zdraví může snížit riziko demence.

Nová studie zjistila, že poslech hudby ve stáří může snížit riziko demence až o 39 %. Studie sledovala přes 10 000 Australanů starších 70 let bez předchozí diagnózy demence. Ti, kteří hudbu poslouchali často, měli menší pravděpodobnost rozvoje demence a lepší výsledky v kognitivních testech. Poslech i hraní na hudební nástroj ještě více snižovalo riziko demence. Výsledky byly nejlepší mezi lidmi s vyšším vzděláním. Výzkum naznačuje, že hudba může být snadno dostupnou metodou pro udržení kognitivního zdraví ve stáří, byť příčinnou souvislost nelze potvrdit.

Nedostatek volného času, neboli 'časová nouze', může přispívat ke zvýšenému riziku demence, jak uvádí nová studie z univerzity v New South Wales v Austrálii. Výzkumníci poukazují na to, že pro udržení zdraví mozku je třeba najít čas na spánek, zdravou stravu, sociální interakce a fyzickou aktivitu. Mnoho lidí, zejména ti v pečovatelských rolích nebo s nižšími příjmy, nemá dostatek volného času k zapojení se do činností, které by snížily riziko nemoci. Autoři studie zdůrazňují potřebu změn v oblasti pracovní flexibility a komunitní podpory, aby se snížila časová nespravedlnost. Bez těchto opatření hrozí, že se míra demence bude nadále zvyšovat, přičemž nejvíce ohroženi budou ti nejzranitelnější.

Nová meta-analýza naznačuje, že snížení hladiny cholesterolu nejen prospívá srdci, ale může také redukovat riziko demence. Výzkum vedený University of Bristol a Copenhagen University Hospital zjistil, že léky jako statiny a ezetimibe mohou mít pozitivní vliv na kognitivní zdraví. Studie použila Mendelian Randomization k propojení genetických variant se sníženým rizikem demence, eliminujíc dopad faktorů jako dieta. Výsledky naznačují, že časné snižování cholesterolu může mít dlouhodobý ochranný efekt proti demenci.

Vaskulární demence, způsobená poruchami průtoku krve v mozku, je jednou z méně prozkoumaných forem demence. Výzkum vedený neuropatoložkou Elaine Bearer naznačuje, že mikroplasty, které se dostávají do těla, mohou hrát roli při vzniku nebo zhoršení tohoto onemocnění. Bearer analyzovala chemické barvení cerebrálních krevních cév u zemřelých s demencí a objevila různé chorobné procesy, které mohou přispět k vaskulární demenci. Studie také ukazuje překryvy mezi vaskulární demencí a Alzheimerovou chorobou, což by mohlo poskytnout nový pohled na vývoj demence. Mikroplasty v mozku představují nový faktor v patologii mozku a mohou být spojeny s vážností onemocnění.