demence

Nová studie ukazuje, že určité rizikové faktory mají větší dopad na ženskou kognici než na mužskou. Ženy mají tendenci akumulovat více rizikových faktorů, což snižuje jejich kognitivní funkce výrazněji. Přestože některé faktory, jako deprese či fyzická nečinnost, jsou častější u žen, jiné, jako vysoký krevní tlak a diabetes, mají na ženy výraznější negativní účinek. Výzkum naznačuje, že individuální přístup k hodnocení rizika demence by mohl být efektivnější. Faktor délky vzdělání se jeví jako pozitivní při zachování kognitivních funkcí u žen.

Nedávný přehled výzkumů naznačuje, že spánek může být společným jmenovatelem rizikových faktorů demence, jako jsou stres, kardiovaskulární nemoci a deprese. Spánek pomáhá mozku čistit metabolický odpad, což je klíčové pro zdraví mozku. Glymfatický systém, který je aktivní hlavně během spánku, může hrát roli v eliminaci proteinů spojených s Alzheimerovou a Parkinsonovou nemocí. Kvalita spánku ovlivňuje funkci tohoto systému, což může být klíčové pro lepší pochopení vztahu mezi spánkem a demencí. Výzkum naznačuje, že spánkový rytmus pomáhá transportovat mozkomíšní mok a udržuje zdraví mozku.

Nový výzkum v Kanadě zkoumá, jak bilingvismus, verbální paměť a pohlavní hormony ovlivňují riziko demence. Studií se zjistilo, že menší pravděpodobnost neurodegenerace mají bilingvní muži, kteří profitují z lepší paměti a vyšší hladiny estradiolu. Výsledky naznačují, že interakce mezi dvojjazyčností a hormony může mít vliv na mozkovou odolnost. U žen bylo pozorováno lepší verbální paměť, ale celkově se projevily větší přínosy u mužů. Tato zjištění podtrhují důležitost zkoumání hormonálních vlivů na zdraví mozku.

Lidé nad 40 let, kteří zažili pád, mají dle čínských vědců výrazně vyšší riziko demence. Jediný pád zvyšuje riziko demence o 20 %, opakované pády až o 74 %. Studie zahrnovala téměř tři miliony lidí. Pády nemusí přímo způsobovat demenci; mohou být i jejím časným příznakem nebo vést k chování zvyšujícímu riziko demence. Výzkum navrhuje, že pády jsou důležitým klinickým ukazatelem pro identifikaci vyššího rizika neurodegenerativních onemocnění. Pro lékaře to znamená, že při opakovaných pádech by měli více sledovat známky kognitivního úpadku.

Demence bývá spojována s vyšším věkem, ale její rizikové faktory mohou vznikat už v dětství či dokonce před narozením. Studie z roku 2023 odhalily, že některé faktory během těhotenství souvisejí s vyšším rizikem demence později v životě. Výzkum vedený Global Brain Health Institute zjistil, že období rané dospělosti představuje důležité okno pro zásahy snižující riziko demence. Rizikové faktory zahrnují životní styl, okolní prostředí a zdravotní problémy, které je možné ovlivnit. Prevence demence by se měla vnímat jako celoživotní cíl, nikoliv pouze jako otázka stáří. Bylo by vhodné zaměřit se na podvědomí veřejnosti ohledně zdraví mozku a osvětu podporovat prostřednictvím škol a veřejných kampaní.

Podle nové studie mají ultra-zpracované potraviny negativní vliv na zdraví mozku, což může ovlivnit schopnost soustředění a zvýšit riziko demence. Výzkum zahrnul více než 2 000 Australanů a ukázal, že s nárůstem konzumace těchto potravin o 10 %, dochází k poklesu kognitivních schopností. Studie také naznačuje, že i při dodržování zdravé stravy, jako je středomořská, mohou tyto potraviny narušovat funkce mozku v důsledku zpracování surovin. Viditelná souvislost byla mezi ultra-zpracovanými potravinami a faktory jako nižší vzdělání a obezita. Potraviny zahrnují různé nápoje, chipsy a hotová jídla.

Nová studie zkoumá spojení mezi délkou spánku a rizikem vzniku demence. Výzkum, který vyhodnocoval data z 69 studií, uvádí, že 7 až 8 hodin spánku denně minimalizuje riziko rozvoje demence. Dále byla zjištěna souvislost mezi delším sezením, nedostatkem fyzické aktivity a zvýšeným rizikem demence. Lidé, kteří spí méně než 7 hodin nebo více než 8 hodin denně, čelí vyššímu riziku. Studie zdůrazňuje důležitost pravidelné fyzické aktivity a pohybu ve snížení rizika demence.

Nový výzkum naznačuje, že špatné výsledky v jednoduchých testech zraku mohou signalizovat zvýšené riziko demence více než deset let před diagnózou. Studie z Velké Británie a Austrálie zjistily, že zhoršující se zraková ostrost a pomalejší rychlost zpracování zrakových podnětů předpovídají kognitivní úpadek. Vědci zdůrazňují potřebu včasného odhalení a řešení těchto změn, což by mohlo snížit riziko rozvoje demence. Ztráta zraku ve stáří byla identifikována jako nový rizikový faktor ve zprávě Lancetovy komise o demenci. Přístup k léčbě problémů se zrakem může poskytnout jasnou příležitost k prevenci demence.

I když demenci často spojujeme s problémy s pamětí, může mít mnoho různorodých příznaků. Čtyři vzácné typy demence - zadní kortikální atrofie, onemocnění Creutzfeld-Jakob, FTD-MND a progresivní supranukleární obrna - mají různé projevy, které komplikují diagnózu a léčbu. Zadní kortikální atrofie postihuje hlavně zrak a prostorovou orientaci, zatímco onemocnění Creutzfeld-Jakob se vyznačuje rychlým zhoršováním paměti a pohybu. FTD-MND spojuje čelní a temporální demenci s motoneurální chorobou. Progresivní supranukleární obrna způsobuje problémy s pohybem a viděním. Včasné rozpoznání těchto forem demence může pomoci zajistit potřebnou podporu pro postižené.

Vědci z finské Univerzity v Helsinkách zjistili, že závažné infekce, zejména močových cest, jsou silně spojené s vyšším rizikem rozvoje demence. Studie zahrnovala analýzu dat 62 555 jedinců s demencí a 312 772 kontrolních účastníků bez ní. Infekce se spojovaly s 19% zvýšeným rizikem demence, nezávisle na jiných faktorech. Možná příčina je v zánětu, který poškozuje mozek. Potvrzení těchto zjištění vyžaduje další výzkum.