Současná vědecká zjištění přinesla řadu překvapení. Slunce se chová nečekaně aktivně a vědci z NASA stále pátrají po důvodu. Po šedesáti letech bylo objasněno, že lék na diabetes metformin působí přímo na mozek. V jihovýchodní Asii byly objeveny nejstarší mumie, staré až 12 000 let, které překonávají věkem i mumie Chinchorro. Studie Parkinsonovy choroby naznačuje, že nemoc může být způsobena únavou neuronů. V Mongolsku se podařilo objevit dobře zachovalou lebku dinosaura Zavacephale rinpoche.

V Anglii byl nalezen fosilní záznam malého předka dnešních ještěrů, hadů a tuatary, starého přes 240 milionů let. Tvor, pojmenovaný Agriodontosaurus helsbypetrae, měl velké trojúhelníkové zuby a žil v období středního triasu. Tato fosílie z Helsbyho pískovce nabízí nový pohled na evoluci lepidosaurů, jelikož její výjimečně dobře zachovalá kostra ukázala nečekané anatomické rysy. Vědci použili synchrotronové CT skeny k detailnímu prozkoumání a objevili, že lebka neměla zuby na patře, což je odlišné od toho, co se u prvních lepidosaurů očekávalo.

Výzkum týmu vědců naznačuje, že jádro Země může obsahovat významné množství uhlíku, což by mohlo vysvětlit, proč a jak začalo tuhnout. V zemi pokrytí bylo zjištěno, že pokud 2,4 % objemu jádra tvoří uhlík, je třeba superchlazení o 420 °C, aby se jádro začalo tuhnout. Pokud by uhlík tvořil 3,8 %, vyžadoval by jen 266 °C superchlad. Seismologie a meteoritické analýzy dosud naznačovaly přítomnost kromě železa a niklu i dalších prvků jako křemík a síra. Nový výzkum tak naznačuje, že kromě těchto prvků může být uvnitř jádra přítomen také kyslík, což důležitě doplňuje náš obraz o složení a vývoji zemského jádra.

V bostonském Muzeu vědy vědci odkrývají tajemství přežití pouštních ještěrů zvaných chuckwallové. Tito ještěři kýchají sůl, což jim pomáhá přežít v extrémních podmínkách severoamerických pouští. Jejich jídelníček zahrnuje převážně slané rostliny, a proto se vyvinuly speciální žlázy, které odvádějí přebytečnou sůl nosem. Podobný mechanismus mají i další druhy, jako mořské leguány z Galapág, ale chuckwallové obývají horké, kamenité pouště, kde se adaptovali nejen na horko, ale i na útoky predátorů tím, že se splasknutím těla vtěsnají do úzkých skulin. Neustálé kýchání soli tak pro ně znamená praktickou strategii přežití.

Astrophysici objevili neobvyklou konfiguraci objektů v hlubokém vesmíru známou jako Einsteinův kříž. Tento unikátní jev, pojmenovaný HerS-3, má pět světelných bodů místo obvyklých čtyř, což naznačuje, že temná hmota způsobuje ohyb světla. Výzkum francouzských vědců potvrdil, že pátý světelný bod není náhodný, ale je důsledkem masivního shluku temné hmoty. Tento úkaz umožňuje lepší pohled na vzdálené starotvorné galaxie a poskytuje možnosti ke studiu temné hmoty samotné. Objev nabízí unikátní pohled na vývoj vesmíru a strukturu temné hmoty.

Studie z New York University zjistila, že bariatrická chirurgie, konkrétně sleeve gastrektomie a gastrický bypass, je pětkrát účinnější pro hubnutí než užívání léků jako Ozempic. Pacienti po operacích průměrně ztratili 25,7 % tělesné hmotnosti během dvou let, zatímco u těch, kteří užívali léky jako semaglutide, to bylo pouze 5,3 %. Výzkum upozorňuje, že mnozí pacienti přestávají užívat léky během prvního roku, což ovlivňuje výsledky. Bariatrická chirurgie však vyžaduje dlouhodobé dodržování diety a cvičení, ačkoliv nabízí lepší kontrolu hladiny cukru v krvi.

Koncept "mikrodávkování" se původně týkal psychedelických látek, ale nyní se rozšířil i na cvičení, kde kratší dávky mohou mít pozitivní vliv na zdraví. Dle doporučení WHO by dospělí měli cvičit 150 minut střední nebo 75 minut intenzivní aktivity týdně. Studie ukazují, že krátké intenzivní úseky cvičení mohou zlepšit kondici a snížit krevní tlak podobně jako delší tréninky. Nicméně s kratšími cvičeními je třeba zvýšit jejich intenzitu. I když delší cvičení může mít své výhody při přípravě na specifické sportovní události, pro běžné zlepšení zdraví mohou být kratší intervaly stejně účinné.

Výzkum vedený odborníky z Německa a Číny odhalil klíčový mechanismus posilující kosti, který by mohl být využit k léčbě osteoporózy. Byly identifikovány receptory GPR133 jako zásadní pro hustotu kostí, což bylo testováno na myších. Aktivace tohoto receptoru pomocí látky AP503 zvýšila sílu kostí. Vědci věří, že podobné procesy platí i pro lidské kosti a budoucí léčby by mohly nejen posilovat zdravé kosti, ale i obnovovat poškozené. Osteoporóza je vážný problém ovlivňující miliony lidí, proto jsou tyto výsledky významné pro potenciální medicínské aplikace.

Vědci z Nanjingské univerzity v Číně vytvořili nový průhledný nátěr, který dokáže přeměnit běžná okna na solární panely. Tento nátěr pracuje na principu přesměrování částí slunečního světla na fotovoltaické buňky, zatímco zbytek světla propustí. Jeho účinnost v realistických podmínkách dosahuje 18,1 procenta, zatímco prototypový model již dokázal napájet malý ventilátor. Přestože je technologie ve vývoji, vědci vidí potenciál pro komerční využití, pokud dojde k dalším vylepšením efektivity přenosu energie a stability materiálu.