etika

Vědecký článek, který tvrdil, že herbicid glyfosát je pro lidi bezpečný, byl stažen 25 let po publikaci kvůli etickým problémům. Studie byla spojována s firmou Monsanto a došlo k obvinění z manipulace výsledků hodnocení bezpečnosti. Tento článek měl výrazný vliv na vědeckou debatu o glyfosátu a jeho možném karcinogenním účinku. Stahování studie vyvolává otázky ohledně nezávislosti a integrity autorů i celkové bezpečnosti glyfosátu. Firma Bayer, která nyní vlastní značku Roundup, nadále tvrdí, že chemikálie je bezpečná při správném použití.

Kontroverzní vědecký článek z roku 2000, který tvrdil, že glyfosát v herbicidu Roundup nepředstavuje zdravotní riziko pro lidi, byl stažen kvůli obavám z manipulace ze strany průmyslu. Stažení přišlo osm let po soudním případu, kdy bylo zjištěno, že zaměstnanci Monsanta se podíleli na vytváření bezpečnostního hodnocení herbicidu. Článek, který se hojně citoval ve výzkumu glyfosátu, byl publikován v časopise Regulatory Toxicology and Pharmacology. Nedostatek nezávislého autorství a nejasnosti ohledně podílů zaměstnanců Monsanta vedly k vážným etickým otázkám. Společnost Bayer, která Roundup získala v roce 2018, trvá na tom, že chemikálie je bezpečná, pokud je používána podle pokynů. Nicméně, rostoucí obavy z možných účinků glyfosátu na zdraví vyžadují nezávislý výzkum.

Kontroverzní vědecký článek tvrdící, že herbicid glyfosát není pro lidi škodlivý, byl stažen 25 let po publikaci kvůli etickým otázkám. Článek z roku 2000, zveřejněný v časopise Regulatory Toxicology and Pharmacology, měl vážné nedostatky, protože na jeho tvorbu údajně měli vliv zaměstnanci společnosti Monsanto. Hodnocení bezpečnosti glyfosátu byla založena na nepublikovaných studiích Monsanta, což zpochybňuje závěry článku. Navzdory změně postavení článku, Bayer, nynější vlastník Roundupu, tvrdí, že chemikálie je bezpečná při správném použití. Působení glyfosátu nadále vyvolává obavy o lidské zdraví a ekosystémy.

Nová vlna výzkumu propojuje lidskou mozkovou tkáň s počítačovými systémy. Tyto 'biopočítače' využívají mozkové buňky jako hardware a zatím se zaměřují na jednoduché úkoly, jako hraní her nebo rozpoznávání řeči. Metody využívající mozkové organoidy se rychle rozvíjejí, avšak etické otázky jejich použití zůstávají nedořešeny. I když současné systémy nejsou schopny vyšší inteligence, výzkum v této oblasti přináší nové příležitosti i výzvy. Pokud se vývoj urychlí, může vést k potřebě nových regulačních rámců a redefinici toho, co považujeme za inteligenci.

Klonování mazlíčků se stává populárním, zejména mezi celebritami, které chtějí prodloužit život svých miláčků. Proces je však nákladný a přináší zdravotní i etické problémy. Klony zvířat třeba nemusí mít stejnou povahu ani vzhled jako originál. Etická otázka zahrnuje souhlas zvířat s odběrem genetického materiálu. Klonování se využívá hlavně v ochraně ohrožených druhů a zemědělství, ale u mazlíčků nese sporné výsledky. Úspěšnost procesu klonování zůstává relativně nízká, přičemž náklady výrazně převyšují potenciální přínosy.