historie

Dvě studie v časopise Nature propojují analýzu starověké DNA s archeologií a jazykovědou, aby objasnily pohyby populací spojené s šířením germánských a keltských jazyků. Vědci analyzovali tisíce genomů a zjistili dosud neznámou migraci z oblasti Baltu do Dánska a jižního Švédska, která mohla přinést rané germánské jazyky později, než se dosud předpokládalo. Přibližně před 1650 lety se pak lidé z jižní Skandinávie stěhovali do částí dnešního Německa, Polska a Nizozemska. Výzkum zároveň zpochybňuje teorii o atlantském původu keltských jazyků: podle nových dat se šířily asi před 3000 lety při migraci z východní střední Evropy na západ kontinentu, do Francie, Británie, Irska, Pyrenejského poloostrova a Itálie.

Na začátku 20. století soupeřily elektromobily s parními a benzinovými vozy, přičemž výsledek tohoto souboje nebyl jistý. Výrobci zdůrazňovali snadné spuštění, tichý provoz a absenci výfukových plynů a elektrické vozy cíleně propagovali ženám i lékařům. Fannie Goodnowová jezdila od roku 1908 vozem Bailey Victoria Phaeton a v domě měla nabíječku s rtuťovým usměrňovačem, která převáděla střídavý proud na stejnosměrný. Nabíjení vybité baterie trvalo asi 12 hodin a dojezd činil zhruba 64 až 80 kilometrů. Majitelé se už tehdy potýkali s nejednotnými konektory a vozili si adaptéry. Rozmach levného Fordu Model T nakonec elektrické vozy vytlačil, ale dochovaná nabíjecí stanice připomíná překvapivě současné otázky elektromobility.

Výzkumník Clive Roland Boddy tvrdí, že Jeronimus Cornelisz, vůdce vzpoury po ztroskotání lodi Batavia v roce 1629, odpovídá moderním znakům korporátní psychopatie. Cornelisz po odjezdu velitelů převzal moc nad trosečníky, dosazoval loajální spolupracovníky, zastrašoval odpůrce a soustředil zásoby pod svou kontrolu. Jeho skupina podle historických záznamů zavraždila přibližně sto přeživších; docházelo také ke znásilňování a sexuálnímu zotročování žen. Autor studie vidí v jeho jednání obdobu postupů toxických manažerů, jako jsou manipulace, likvidace opozice a vytváření atmosféry strachu. Cornelisz byl nakonec dopaden, odsouzen za vraždy, znásilnění a vzpouru a popraven.

Článek sleduje vývoj finančních informací od telegrafu a burzovních pásek až po terminál Bloomberg. Michael Bloomberg po odchodu ze Salomon Brothers založil v roce 1981 firmu Innovative Market Systems, jejíž první systém Market Master spojil aktuální ceny amerických vládních dluhopisů s analytickými nástroji. Prvním významným klientem se stal Merrill Lynch, který do podniku investoval a v roce 1982 převzal prvních 22 zařízení. Terminál fungoval přes vlastní uzavřenou síť, s charakteristickou klávesnicí, rychlými funkcemi a později také komunikací Instant Bloomberg. Služba se rozšířila o zprávy, obchodování a další analytické nástroje; dnes je dostupná i na běžných počítačích a mobilních zařízeních. Původní terminály a klávesnice se mezitím staly muzejními předměty symbolizujícími kulturu moderních financí.

Nová studie ukazuje, že mor po hlavní vlně černé smrti v letech 1347 až 1353 z Evropy nezmizel, ale v různých oblastech se vracel až do 18. století. Vědci analyzovali DNA bakterie Yersinia pestis z archeologických nálezů a zpřesnili datování 75 genomů pomocí radiokarbonových metod, historických záznamů i genetických souvislostí. Výsledky odhalily výrazné větvení linií moru mezi roky 1450 a 1500, které mohlo souviset se vznikem nových rezervoárů nákazy mezi hlodavci a s dobovým suchem. Šíření jednotlivých větví se pojilo také s válečnými konflikty, zejména třicetiletou a severní válkou, kdy se bakterie mohla šířit s vojsky, uprchlíky a obchodníky. Studie má přispět k lepšímu pochopení dlouhodobého vývoje nemocí přenášených ze zvířat na člověka.

Archeologové pomocí moderního 3D skenování objasnili zvláštní kovovou konstrukci v ústech Anne d’Alègre, francouzské aristokratky zemřelé roku 1619. Trpěla těžkým onemocněním dásní, které uvolňovalo zuby, a několik z nich si nechala zpevnit zlatým drátem. Měla také náhradní zub vyřezaný ze slonoviny. Zákrok měl zřejmě zdravotní, estetický i společenský význam, protože chrup tehdy ovlivňoval vzhled, řeč a společenské postavení. Opakované utahování drátu však mohlo okolní zuby dále poškozovat. Vědci spojují silné obrušování jejích zubů také s možným stresem po rodinných ztrátách a náboženských konfliktech.

Kresby šestiletého či sedmiletého chlapce Onfima z Novgorodu ukazují, že děti si školní práci zpestřovaly čmáráním už ve 13. století. Na březové kůře, na níž procvičoval cyrilici, zachytil postavy, bitevní výjevy, jezdce i sebe coby fantastickou šelmu. Novgorod měl ve středověku patrně vysokou gramotnost, mimo jiné díky snadno dostupné a levné březové kůře používané k psaní. Archeologové tam od 50. let 20. století našli přes 1 100 popsaných kusů kůry z období 11. až 16. století. Výzkumy významu čmárání nejsou jednoznačné, může však podporovat jemnou motoriku a propojování pohybu se zrakovým vnímáním.

Asyriologové Alexander Johannes Edmonds a Eckart Frahm rozpoznali ve starých klínopisných dokumentech tři dosud neznámé novoasyrské krále. Tiglatpilesar vládl patrně v letech 763–762 př. n. l., Šalmaneser v letech 747–745 př. n. l. a Aššur-uballit krátce v letech 913–912 př. n. l. Všichni se zřejmě ujali moci v Aššuru během politických otřesů, ale po svržení byli zčásti vymazáni z oficiálních záznamů. Nálezy ukazují, že Asyrský seznam králů líčí nástupnictví idealizovaně a potlačuje zprávy o povstáních, uzurpacích a dynastických konfliktech. Studie vyšla v časopise Journal of Cuneiform Studies.

Nová studie zpochybňuje tradiční obraz „barbarů“ jako chaotických a primitivních násilníků, který často vytvořili jejich imperiální či koloniální protivníci. Badatelé porovnali Vikingy, Haudenosaunee, mořské národy Středomoří a Komanče. Tyto skupiny podle nich dokázaly koordinovat rozsáhlé vojenské a politické aktivity i bez centrální vlády, hlavního města nebo jediného vůdce. Opíraly se o příbuzenské vazby, klany, obchodní kontakty, aliance a pružné rozdělování zdrojů. Decentralizace přitom mohla být vědomou strategií obrany proti rozpínajícím se státům a říším. Autoři upozorňují, že k úplnějšímu pochopení těchto společností je vedle archeologie nutné zohlednit i ústní tradice a další prameny.

V současnosti existuje přibližně 7 500 mluvených a znakových jazyků, ale jejich původní počet byl pravděpodobně mnohem vyšší. Nová studie naznačuje, že před 1 000 až 3 000 lety mohlo na Zemi existovat až desetitisíce různých jazyků, které postupně mizely v důsledku expanze velkých států a říší. Tento úbytek začal dávno před evropskou kolonizací. Modelování ukazuje, že jazyková rozmanitost dosáhla vrcholu před 2 000 lety a od té doby výrazně klesá. Mnoho dnes mluvených jazyků pochází z období, kdy došlo k výrazné redukci této rozmanitosti.