astronomie

Nová studie zkoumá vzhled super-Jupiter exoplanet jako VHS 1256b, které se liší od klasického Jupiteru. Tato exoplaneta má povrchovou teplotu kolem 1300 K a je pokryta velkými bouřemi, což způsobuje její proměnlivost v jasu. Vědci zjistili, že atmosféry super-Jupiterů jsou turbulentnější kvůli většímu přenosu tepla, což narušuje tradiční pásovitou strukturu mraků. Výsledkem je, že mnoho super-Jupiterů by mohlo vypadat mnohem chaotičtěji než Jupiter, který známe. Tento objev mění dosavadní představy o těchto velkých exoplanetách.

Více než 13 miliard let starý záblesk červeného světla se stal nejstarší pozorovanou supernovou. Objevila se pouhých 720 milionů let po Velkém třesku během Epochy reionizace. Výjimečnost spočívá v tom, že světlo této supernovy nebylo zesíleno gravitační čočkou, což je obvyklé u takto vzdálených událostí. Objev byl umožněn kombinací pozorování z různých teleskopů. Analýza dat z JWST ukázala, že tato supernova byla podobná těm, které známe z nedávné doby. To naznačuje, že hvězdy z této éry se nemusely výrazně lišit od těch novodobých.

Astronomové poprvé zachytili okamžik, kdy supermasivní černá díra spustila ultra-rychlý výron do vesmíru. Tento jev, označovaný jako ultrafast outflow, dosáhl rychlosti 19 % rychlosti světla. Pozorování bylo umožněno díky supermasivní černé díře v galaxii NGC 3783. Tento záblesk vznikl pravděpodobně kvůli přetržení a opětovnému spojení magnetického pole u černé díry. Výzkum této události naznačuje, že fyzikální procesy v různých měřítcích ve vesmíru mohou být podobné.

Tento týden ve vědě přinesl zajímavé objevy. Byla odhalena genetická tajemství 'vampýřího kalmara', což může pomoci pochopit vývoj chobotnic a kalmarů. V Bolívii bylo objeveno největší naleziště dinosauřích stop na světě, čítající téměř 18 000 stop. Kanadští vědci identifikovali bod zvratu do křehkosti u lidí kolem 75 let věku. Objevila se nová nemoc přenášená klíšťaty, která ohrožuje psy i lidi, a astronomové objevili nejdelší rotující strukturu ve vesmíru, 50 milionů světelných let dlouhý filament galaxií.

Před 4,5 miliony lety prošly dvě hvězdy poblíž naší Sluneční soustavy, což mohlo mít vliv na ionizaci okolních mezihvězdných mraků. Tyto hvězdy, nyní část souhvězdí Velký pes, byly tehdy mnohem jasnější než Sirius. Intenzivní záření z hvězd mohlo ionizovat plyn obklopující Sluneční soustavu, což vzbuzovalo otázky vědců. Studie identifikovala několik zdrojů radiace, včetně lokálních bílých trpaslíků a horké plazmy. Předpokládá se, že Sluneční soustava opustí ochranné mraky během 2 000 let, což může zvýšit expozici radiace na Zemi.

Tým astronomů objevil obrovské vlákno galaxií, které se točí jako kosmické tornádo. Tato struktura, dlouhá nejméně 49 milionů světelných let, je nejdelším rotujícím filamentem v známém vesmíru. Galaxie v něm se točí jako hrnky na kolotoči, přičemž celá struktura rotuje také. Tento objev poskytuje jedinečné poznatky o tom, jak galaxie získávají svůj spin prostřednictvím větších struktur, ve kterých se nacházejí. Rádio dalekohled MEERKat a data z průzkumů Sloan Digital Sky Survey a DESI pomohly identifikovat 297 galaxií uspořádaných do tenké linie. Filament tak nabízí vhled do vývoje vesmírných struktur od Velkého třesku.

Světlo z mnoha satelitů plánovaných na vypuštění do oběžné dráhy Země by mohlo narušit téměř všechny snímky pořízené vesmírnými teleskopy, varovala NASA. Od roku 2019 se počet satelitů na nízké oběžné dráze zvýšil ze zhruba 2,000 na 15,000, přičemž většina patří do Starlink konstelace Elona Muska. Do konce 30. let by mohlo kolem Země obíhat až 560,000 satelitů, což představuje vážné ohrožení pro vesmírné teleskopy. Vědci simulovali, jak by takové množství satelitů ovlivnilo čtyři vesmírné teleskopy, a zjistili, že světlo odražené od satelitů by znečistilo 96 % všech snímků. Problém lze řešit nižším umístěním satelitů nebo jejich omezením, to by však mohlo narážet na konkurenční tlak mezi satelitními internetovými společnostmi.

Poslední úplněk roku 2025, známý jako Cold Supermoon, nastane 4. prosince. Měsíc bude na své dráze kolem Země v bodě zvaném perigeum, což mu dodá větší jasnost a velikost. Tato kombinace představuje skvělou příležitost pro fotografování, protože chladný vzduch zajišťuje jasnost oblohy. Superměsíce vznikají kvůli oválné dráze Měsíce, která mění jeho vzdálenost od Země. Perigeum 4. prosince přiblíží Měsíc na 357 219 kilometrů, což zvyšuje jeho jas o 16 procent. Superměsíce a jejich protějšky, microměsíce, jsou přirozenými událostmi poskytujícími zajímavé podívané.

Vědci z NASA a Arizonské univerzity našli stopy tryptofanu, klíčového aminokyseliny pro tvorbu serotoninu, v materiálu z asteroidu Bennu. Jde o první detekci této molekuly v extraterestriálním vzorku, což podpořilo teorii, že životodárné prvky mohly být na Zemi přineseny z vesmíru. Zjistili, že tryptofan, který je pro lidské tělo esenciální a získává se z potravin, se ve vesmírném prostředí může tvořit přirozeně, aniž by byl biologického původu. Tento objev posouvá chápání prebiotické chemie a způsobu, jakým složky života mohly vznikat v raném slunečním systému. Detekce tryptofanu zároveň naznačuje, že k dalšímu průzkumu jsou nutné detailnější analýzy z různých planetárních těles.

Hvězda spojená s černou dírou Gaia BH2 vykazuje chemické prvky typické pro staré hvězdy, přestože její stáří je pouze pět miliard let. Kombinace mladého věku a staré chemie naznačuje, že hvězda prošla násilnou minulostí, pravděpodobně splynutím nebo obohacením z jiného objektu. Toto složité prostředí ovlivnilo i její rychlou rotaci, která je neobvyklá pro rudé obry. Výsledky studie, která probíhala za pomoci NASA a Evropské vesmírné agentury, naznačují nutnost přehodnotit současné modely hvězdného vývoje.