Přehled videí IEEE Spectrum představuje humanoida GENE.01 s multimodální kůží, která vnímá dotek, blízkost, sílu i teplotu a má podpořit bezpečnější spolupráci s lidmi. Model GEN-1 se učí ovládat různé typy robotických rukou a nástrojů, aby získal přenositelný „fyzický“ úsudek pro uchopování a manipulaci. Mezi dalšími projekty je skládací létající křídlo z lepenky, které lze sestavit za méně než 15 minut, i výcvik robotů ve fotorealistických digitálních kopiích reálných pracovišť. Článek upozorňuje také na nasazení dronů pro přepravu urgentních vzorků v jihozápadním Londýně, kde mají být až o 85 procent rychlejší než pozemní doprava. Nechybějí novinky v autonomní kamionové dopravě a metoda, jež učí roboty rozpoznávat neznámé předměty z krátkých lidských ukázek.

Hypofosfatázie je vzácné genetické onemocnění způsobené mutacemi genu ALPL, které narušují mineralizaci kostí a zubů. Nová analýza 49 pacientů ze střední a východní Evropy ukázala, že 73,5 procenta nemocných trpělo chronickou bolestí pohybového aparátu a 44 procent prodělalo zlomeniny. Nemoc se může projevit od prenatálního období až v dospělosti, přičemž mírnější formy mohou vést například k předčasné ztrátě zubů. Stanovení diagnózy se často opozdí o několik let, protože nízká hladina alkalické fosfatázy nebývá při běžných vyšetřeních správně vyhodnocena. Autoři doporučují při podezření následné genetické testování genu ALPL, které může diagnózu potvrdit a usnadnit léčbu.

Laboratoř NASA JPL otestovala na satelitu YAM-9 systém NAVI-Orbital, který pomocí modelu Google Gemma 3 popisuje snímky pořízené vlastní kamerou družice. Jde o první předvedení jazykově-obrazového modelu pro analýzu satelitních dat přímo na orbitě. Komprimovaný čtyřmiliardový model běžel na modulu Nvidia Jetson Orin AGX a při pozemním ověření dosáhl 88procentní přesnosti klasifikace. Zpracování na palubě by mohlo snížit objem přenášených dat: místo velkých obrazových souborů by satelit posílal stručné textové informace. NASA vidí možné využití například při rychlejším varování před lesními požáry, současný systém však nemá přístup k řízení letu satelitu.

Vědci nalezli DNA viru pravých neštovic ve dvou přirozeně mumifikovaných tělech ze severního Chile, datovaných do období 1492 až 1631. Jde o první přímý genetický důkaz, že nemoc dorazila do Jižní Ameriky krátce po příchodu evropských kolonizátorů. Oba viry patří k linii označené CAM9, která geneticky spojuje středověké evropské kmeny s pozdějšími variantami viru. Výzkum rovněž naznačuje, že se tempo evoluce viru v Americe po kolonizaci na několik staletí zpomalilo a v 19. století opět zrychlilo, možná v souvislosti s očkováním. Autoři zároveň upozorňují na potřebu posílit kapacity pro výzkum a uchovávání archeologických nálezů přímo v zemích globálního Jihu.

Výzkumníci z Georgia Tech a Soulské národní univerzity vyvinuli nositelnou náplast, která by mohla během spánku nepřímo sledovat činnost glymfatického systému. Tento systém pomáhá mozku odplavovat odpadní látky a jeho správná funkce souvisí s kognitivním zdravím i možnou prevencí neurodegenerativních nemocí. Zařízení na čele využívá tři vlnové délky blízkého infračerveného světla k odhadu množství krve a celkové vody v mozku. V pilotním měření u čtyř lidí zaznamenalo pokles mozkové vody během REM spánku, což odpovídá dřívějším poznatkům. Odborníci však upozorňují, že zatím nelze s jistotou určit, zda změny skutečně přímo ukazují aktivitu glymfatického systému.

Fyzici navrhují, že neobvyklé ztráty protonového svazku v urychlovači LHC by mohly nepřímo odhalovat makroskopickou formu temné hmoty. Takzvané UFO události jsou dosud spojovány s mikroskopickými částečkami prachu, které se dostanou do svazku. Podle hypotézy by průlet objektu zvaného axionový kvarkový nugget poblíž LHC mohl vyvolat slabý podzemní otřes a prach uvolnit. Výrazným znakem by byly nejméně tři související události během dvou sekund na navazujících místech 27kilometrového tunelu. Autoři studii zatím neověřili na datech, navrhují však znovu analyzovat existující záznamy monitorů ztrát svazku bez nutnosti upravovat zařízení.

Němečtí vědci simulují zánik satelitů v plazmových aerodynamických tunelech, aby zjistili, jaké látky při návratu kosmického odpadu vznikají. Rostoucí počet družic na nízké oběžné dráze může znamenat, že do horních vrstev atmosféry budou každoročně pronikat velké objemy hliníkového a titanového prachu. Oxid hlinitý by mohl přispívat k úbytku ozonu a ovlivňovat tepelnou bilanci atmosféry, přesné chemické procesy však dosud nejsou objasněny. Testy zároveň ukazují, že některé odolné součásti z titanu či slitin niklu se při sestupu nemusí zcela roztavit, což s rostoucím počtem návratů zvyšuje riziko dopadu úlomků na zem. Výzkumníci proto volají po přísnějších pravidlech pro konstrukci družic a posuzování jejich zániku v atmosféře.

Americký start-up Peak Energy chce s podporou General Motors nasadit sodíko-iontové baterie pro elektrickou síť, přestože v USA již několik podobných projektů skončilo neúspěchem. Firma plánuje továrnu u Sacramenta s roční kapacitou 4 GWh, která má zahájit provoz v roce 2027. Její baterie mají díky pasivnímu chlazení a vysoké odolnosti vůči teplotám nabídnout asi o pětinu nižší celoživotní náklady než dnešní lithium-železo-fosfátové systémy. Peak uvádí životnost až 20 let a zhruba 20 000 cyklů při zachování 80 procent kapacity. Zatím však nakupuje články od čínských dodavatelů a analytici očekávají, že sodíkové technologie budou do roku 2030 tvořit jen malý podíl nových amerických úložišť.

Americký úřad NTSB prověřuje, zda k havárii zdravotnického letadla u Ruidosa v květnu přispělo armádní rušení GPS z nedaleké střelnice White Sands. Po vzletu piloti nahlásili ztrátu GPS, obdobné potíže zaznamenaly i další posádky; armáda rušení krátce zastavila, ale poté je obnovila. Letadlo o pět minut později narazilo v noci do hory, zahynuli dva piloti a dvě zdravotní sestry a požár po dopadu trval měsíc. Dřívější hlášení pilotů i řídících přitom upozorňovala na dlouhodobá rizika testů, včetně problémů s navigací a sporů o přerušení rušení. Vyšetřovatelé zatím hodnotí i technický stav, počasí, provozní okolnosti a záznamy řízení letového provozu.

Nový výzkum ukazuje, že kosatky reagují vyhýbavě už na nahrávky hlasů dlouhoploutvých kulohlavců, menších příbuzných delfínů. Označené kosatky po přehrání zvuků semkly skupinu, změnily vokalizaci, obrátily směr a zrychlily. Pozorování z Islandu i dalších oblastí dlouhodobě naznačují, že kosatky se kulohlavcům často vyhýbají, případně s nimi vedou rychlé honičky. Vědci zatím nevědí, proč vrcholoví mořští predátoři ustupují menším kytovcům, protože nebyly zaznamenány přímé útoky kulohlavců na kosatky. Jedním z možných vysvětlení je kolektivní obtěžování predátora, známé jako mobbing, nelze však vyloučit ani ochranu mláďat či soupeření o zdroje.

Nová studie spojila největší hromadné vymírání na konci permu s kombinací vysokých teplot a úbytku kyslíku v oceánech. Tehdejší oteplení vyvolaly rozsáhlé sopečné emise skleníkových plynů a zvlášť těžce postihlo pomalu žijící mořské živočichy, například ramenonožce a lilijice. Vědci porovnali odolnost 38 druhů a zjistili, že prvohorní fauna byla při růstu teplot citlivější na omezení dostupnosti kyslíku než dnešní skupiny, jako jsou měkkýši, ryby či ostnokožci. Autoři upozorňují, že nejhorší scénáře současného oteplování mohou dosáhnout rozsahu podobného permu, avšak dnešní emise lze na rozdíl od tehdejší sopečné činnosti omezit.

Nová studie od vědců z Japonska odhalila, že k vnímání červené a zelené barvy jsou v lidském oku zapotřebí rozdíly pouze ve třech aminokyselinách. Tento objev by mohl vysvětlit běžný výskyt daltonismu a napomoci jeho léčbě. Lidské oko obsahuje tři typy buněk citlivých na různé vlnové délky světla. Experimenty se zaměřily na primáty, kteří mají podobné zrakové schopnosti jako lidé, a využily pokročilé metody elektronové mikroskopie. Výsledky studie objasnily, jak drobné změny v proteinových strukturách ovlivňují absorpci světla a vnímání barev.

Vědci využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) zkoumali atmosféru exoplanety WASP-39b, která se nachází téměř 700 světelných let od Země. Zjistili přítomnost tzv. polo-těžké vody, což může být ukazatel potenciální obyvatelnosti. Tento typ vody obsahuje izotop deuterium. Výzkum se zaměřil na poměr deuteria k vodíku, což má pomoct pochopit chemické podmínky na planetě a způsob její vzniku. WASP-39b byla vybrána díky její rozsáhlé studii pomocí JWST. I když je planeta extrémně horká a plynatá, tato zjištění mohou pomoci lépe pochopit vznik exoplanet.

S věkem dochází v lidském mozku k významným změnám, které mohou ovlivnit jeho fungování. U lidí ve věku mezi 50 a 75 lety dochází k nahrazení přirozených mikroglíí novými buňkami z krve, což může vysvětlovat zvýšené záněty v mozku a jejich spojitost s nemocemi jako Alzheimerova choroba. Studie také ukázala, že počty astrocytů se v hipokampu snižují, což může být důsledkem energie krizí, kterou tyto buňky zažívají. Vědci zjistili, že rozložení DNA v buňkách se s věkem destabilizuje, což ovlivňuje genovou regulaci a identitu buněk. Tyto změny mohou být klíčové pro pochopení stárnutí mozku a možného vývoje preventivních léčebných strategií.

Paleontologové v Austrálii objevili výjimečnou fosilii dokazující složitou potravní síť před více než 100 miliony let. V tomto případě byl ptakoještěr uloven mořským predátorem Platypterygius australis, který sám padl za oběť většímu pliosaurovi Kronosaurus queenslandicus. Tento nález je prvním přímým důkazem, že ptakoještěři byli součástí jídelníčku ichthyosaurů. Také ukazuje na brutální způsob lovu, kdy byly kosti Platypterygiuse silně poškozeny kousnutím po útoku větším predátorem. Fosilie tak poskytuje jedinečný pohled do prehistorické potravní řetězce v křídovém období Austrálie.

Vědci objevili, že zdravé hladiny vitamínu D ve středním věku mohou být spojeny s nižšími hladinami toxického proteinu tau, který je považován za biomarker Alzheimerovy choroby. Studie publikovaná v roce 2023 prozkoumala účastníky z Framinghamské studie, a zjistila, že lidé s vyššími počátečními hladinami vitamínu D měli po 16 letech nižší depozity proteinu tau. Výsledky naznačují, že vitamín D by mohl hrát roli v prevenci demence, ale další výzkum je nutný. Možnosti přínosů suplementace vitamínu D pro mladší jedince stále čekají na prozkoumání v klinických testech.

Doba, po kterou zůstávají zbytky potravy v těle, může významně ovlivnit složení střevního mikrobiomu a související zdravotní rizika. Studie z roku 2023 uvádí, že různá délka tranzitního času může mít vliv na rozvoj gastrointestinálních onemocnění, jako je syndrom dráždivého tračníku či zánětlivá onemocnění střev. Vědci naznačují, že prodloužený tranzitní čas je spojen s některými typy rakoviny, kterou mohou vyvolat změněné metabolity a zánětlivé procesy. Výzkum doporučuje zaměřit se na tranzitní čas v souvislosti se zdravím střev a jeho hlubším významem pro prevenci nemocí.

Nové LIDAR průzkumy odhalily stovky skrytých struktur pod amazonským pralesem, které přisuzují civilizaci Aquiry. Tato civilizace, existující mezi 600 př. n. l. a 850 n. l., vytvořila až 30 000 zemních děl a mohla mít populaci až 3 miliony lidí. Zemní díla sloužila pro ceremonie a politické akce a jsou jedinými viditelnými pozůstatky této kultury. Průzkum naznačuje, že Amazonie byla v minulosti osídlena hustěji, než se předpokládalo, a zpochybňuje tradiční pohled na ni jako na nedotčenou divočinu.

Nový výzkum ukazuje, že hluboké vydechování může zvýšit tendenci k rizikovému chování. Studie zahrnovala experiment s 41 účastníky, kteří prováděli hazardní úkoly při normálním a zpomaleném dýchání. Zpojení se s aktivitou parasympatického nervového systému vedlo k větší vnímavosti k potenciálním ziskům. Tato technika nezměnila citlivost na potenciální ztráty, ale zvýšila důležitost vnímaných odměn. Přesto se jedná o počáteční výzkum, jehož důsledky vyžadují další prověření.

Nová studie zkoumá, jak strava ovlivňuje procesy v mozku související s pamětí. Výzkumníci zjistili, že po jídle se aktivují signály, které cestují po bloudivém nervu z trávicího traktu do mozku. Tento proces může ovlivňovat uvolňování neurotransmiteru acetylcholinu v mozku, který je klíčový pro tvorbu paměti. Experimenty na hlodavcích naznačují, že konzumace kalorií má vliv na zvýšenou aktivitu mozku spojenou s pamětí, zatímco strava bohatá na nezdravé potraviny může tomuto procesu bránit. Výzkum by mohl přispět k novým terapeutickým přístupům, jako je stimulace bloudivého nervu, pro zlepšení paměti u lidí.