Randomizovaná studie sledovala 52 zdravých mužů ve věku 18 až 39 let při močení vsedě a vestoje. Poloha neměla významný vliv na maximální průtok moči ani na celkový vymočený objem. Ve stoje trvalo nepatrně déle dosáhnout nejvyššího průtoku, tento rozdíl však vědci nepovažují za klinicky důležitý. Zdraví muži si tak mohou zvolit polohu podle vlastních preferencí a hygienických okolností. U mužů s potížemi dolních močových cest či zvětšenou prostatou mohou být závěry jiné; dřívější výzkumy naznačují, že sezení může podpořit lepší vyprázdnění měchýře.

Měření japonské družice Arase ukázala, že mimořádně silná sluneční bouře v květnu 2024 umožnila vznik vysoce energetických elektronů i uvnitř oblasti, která byla pokládána za téměř neprostupnou bariéru. V radiačních pásech Van Allena vzrostl tok elektronů s energií kolem 3 megaelektronvoltů oproti stavu před bouří více než pětitisíckrát. Bouře výrazně zředila chladné plazma v okolí Země, což podpořilo elektromagnetické vlny schopné elektrony urychlovat přímo na místě. Zjištění naznačuje vyšší riziko pro elektroniku družic i astronauty a zdůrazňuje potřebu přesnějších předpovědí kosmického počasí.

Australská společnost Cortical Labs propojila robotického psa s čipem, na němž rostou laboratorně vypěstované lidské neurony. Elektrické signály mezi čipem a robotem umožnily neuronům navádět stroj k cíli na jednoduché mapě a učit se z odezvy na provedené kroky. Technologie je zatím pomalá a vhodná jen pro základní úkoly, její zastánci však očekávají vyšší energetickou úspornost a schopnost přizpůsobit se neznámým podmínkám. Výzkum navazující na dřívější pokusy s hraním her má pomoci vyvinout biologické výpočetní systémy pro autonomní stroje. Studie dosud neprošla odborným recenzním řízením, byla ale představena na konferenci NeurIPS 2026 a zveřejněna na arXivu.

Vědci zkoumali směs tradiční čínské medicíny Huayu Wan jako možný způsob boje proti dlaždicobuněčnému karcinomu jícnu odolnému vůči cisplatině. V buněčných kulturách přípravek omezoval růst nádorových buněk a vyvolával ferroptózu, typ programované buněčné smrti spojený s poškozením membrán oxidací a železem. U myší s implantovanými nádory vedla léčba k menším nádorům a nižší hmotnosti nádorové tkáně. Kombinace směsi s imunoterapií anti-PD-1 působila účinněji než každá z metod samostatně. Výsledky zatím pocházejí pouze z laboratorních pokusů a zvířecího modelu, takže bezpečnost ani účinnost u lidí nejsou potvrzeny.

Psi žijící v černobylské uzavřené zóně jsou geneticky výrazně odlišní od psů z města Čornobyl vzdáleného asi 16 kilometrů. Nová analýza genomů 106 zvířat naznačuje, že rozdíly nevznikly především novými mutacemi vyvolanými radiací ani náhodným genetickým driftem. Změny se soustřeďují v oblastech poblíž genů spojených s rakovinou, imunitou, infekcemi a buněčnou údržbou. Vědci proto předpokládají, že po havárii mohli lépe přežívat a rozmnožovat se psi s již existujícími variantami genů poskytujícími vyšší odolnost vůči toxickému prostředí. Přímé potvrzení přírodního výběru však bude vyžadovat další výzkum.

Čínští vědci zjistili, že potlačení enzymu AEP neboli legumainu prodloužilo stárnoucím myším průměrnou délku života o 17 procent. Myši dostávající inhibitor #11a žily v průměru 28 měsíců oproti 24 měsícům u kontrolní skupiny. Léčená zvířata zároveň vykazovala méně známek křehkosti, lepší fyzickou výkonnost, paměť i metabolické ukazatele včetně reakce na inzulin. Výzkum také naznačil nižší míru zánětu a buněčného stárnutí. Výsledky jsou zatím omezené malým pokusem na myších a není jasné, zda by se účinek projevil také u lidí ani jak bezpečné by bylo dlouhodobé potlačování enzymu.

Týdenní výběr videí IEEE Spectrum představuje pokroky v robotice od humanoidní manipulace a pohybu v náročném terénu po nové průmyslové a servisní stroje. RAI ukazuje práci humanoida s objemnými předměty, zatímco ETH Curych kombinuje napodobování lidského pohybu s posilovaným učením pro adaptaci na neznámý terén. Mezi novinkami jsou miniaturní počítačové vidění Luxonis OAK 4 FFC, různé konstrukce robotických rukou a hmatový chapadlový systém Robotiq. Pozornost získal také robot monkeyBot 2.0 pro inspekci potrubí, obojživelný plavecký SAWbot a autonomní dron MonoRace, který v závodě porazil tři lidské šampiony FPV. Přehled doplňují čtyřnozí roboti pro turistický provoz, robotický tenisový partner a záběry raných prototypů rozvážkových robotů Starship.

V hloubce 2 130 metrů u Havaje objevili vědci NOAA v roce 2015 dosud největší známou mořskou houbu. Kolonie měří přibližně 3,7 metru na délku, 2,1 metru na šířku a 1,5 metru na výšku, tedy zhruba jako minivan. Výzkumníci ji zaznamenali pomocí dálkově ovládaných podmořských zařízení a její rozměry určili laserovým měřením a snímky shora. Odebraný menší vzorek z okolí naznačuje příslušnost ke skleněným houbám z čeledi Rossellidae, přesný druh ale nebyl určen. Neznámý zůstává i její věk; jiné velké houby se mohou dožívat více než 2 300 let. Objev podle odborníků ukazuje, jak málo jsou hlubokomořské ekosystémy dosud prozkoumány.

Astronomové popsali dosud nevídaný kosmický jev GRB 160425A, při němž se ve stejném směru objevily dva gama záblesky oddělené čtyřmi minutami. První trval 1,7 sekundy a odpovídá krátkému záblesku spojovanému se splynutím kompaktních objektů, druhý trval 51,2 sekundy a připomíná záblesk po kolapsu masivní hvězdy. Signál zachytila observatoř Swift v roce 2016 z galaxie vzdálené asi 5,5 miliardy světelných let. Náhodný souběh dvou nezávislých záblesků považují vědci za mimořádně nepravděpodobný, ale žádné z navržených vysvětlení zatím není uspokojivé. Objev může zpochybnit dosavadní rozdělení gama záblesků podle délky a původu.

Dvě dospělé vrány černé v experimentu rozlišovaly směr pohybu bodů na obrazovce a volily odpověď přibližně za 235 milisekund. To je zhruba dvakrát rychleji než dříve pozorované výkony lidí a opic, aniž by se snížila přesnost. Záznamy z 248 neuronů ukázaly, že mozková aktivita související s volbou se objevila už 70 milisekund po začátku podnětu. Studie naznačuje, že ptačí mozek dokáže dosahovat primátům podobného zpracování informací odlišnou nervovou architekturou a s vyšší časovou efektivitou. Závěry jsou však založeny pouze na dvou jedincích, takže jejich zobecnění vyžaduje další výzkum.

Nová čínská studie naznačuje, že endovaskulární odstranění krevní sraženiny může zlepšit stav vybraných pacientů s ischemickou mrtvicí ještě 24 až 72 hodin po začátku příznaků. Týkalo se to lidí s uzávěrem velké cévy v přední části mozkového oběhu, u nichž vyšetření ukázalo zachranitelnou mozkovou tkáň. Po 90 dnech měli pacienti po zákroku celkově lepší funkční výsledky než skupina léčená pouze standardní péčí. Přínos se ale lišil podle místa uzávěru a jeho příčiny. Zákrok zároveň provázelo více nitrolebních krvácení, závažných nežádoucích příhod i úmrtí, takže lékaři musí individuálně zvažovat poměr přínosů a rizik.

Studie švédských vědců analyzovala 413 známých zranitelností automobilového softwaru z let 2022 až 2024. Největší podíl, 36,2 procenta, se týkal externích aplikací, například mobilních, webových či cloudových služeb propojených s vozidly. Nedostatečně chráněné systémy mohou ohrozit polohová a osobní data, a při slabém oddělení palubních systémů teoreticky umožnit postup k důležitějším funkcím vozu. Výzkum zároveň odhalil 827 zranitelných knihoven ve 20 zkoumaných open-source projektech. Autoři doporučují výrobcům oddělovat kritické jízdní funkce od infotainmentu, průběžně kontrolovat komponenty a rychle nasazovat opravy; majitelé mají aktualizovat software a chránit účty silnými hesly.

Studie v časopise Nature popsala mechanismus, jímž mírný chlad prodlužuje život háďátkům Caenorhabditis elegans. Svaly při nižší teplotě zvyšují tvorbu metabolitu BH2, který v dalších tkáních podporuje správnou údržbu bílkovin a omezuje jejich škodlivé shlukování. Narušení této dráhy přínos chladu pro délku života oslabilo. Vědci zároveň dokázali část účinku napodobit zvýšením aktivity enzymu CAT-4 i bez ochlazení. V lidských buněčných modelech BH2 snížil hromadění bílkovin spojených s Huntingtonovou chorobou a ALS, výsledky však zatím nelze přenášet na léčbu lidí.

Výzkumníci z univerzity Keio v Japonsku představili v roce 2019 prototyp nositelného robotického ocasu Arque. Zařízení upevněné kolem pasu reagovalo na náklon člověka pohybem opačným směrem, aby pomáhalo udržet stabilitu. Ocas využíval čtyři pneumatické umělé svaly, vážil asi 1,6 kilogramu a jeho délku i hmotnost bylo možné přizpůsobit uživateli. Inspirací byly ocasy zvířat, včetně kapucínských opic, a segmentovaná stavba ocasu mořského koníka. Autoři zvažovali využití pro seniory, pracovníky s těžkými břemeny i ve virtuální realitě, prototyp však potřeboval externí zdroj stlačeného vzduchu a další vývoj projektu není znám.

Experimentální vakcína camupepimut vyvolala ve studii druhé fáze imunitní odpověď proti mutacím genu KRAS u 98,9 procenta hodnocených pacientů po léčbě rakoviny slinivky. Studie zahrnula 144 lidí po operaci a chemoterapii, kteří při zařazení neměli na snímcích patrné nádorové onemocnění. Vakcína má naučit T-lymfocyty rozpoznávat nádorové buňky s častými mutacemi KRAS, jež se objevují asi u 90 procent nejběžnějšího typu rakoviny slinivky. Mezi očkovanou a kontrolní skupinou se však zatím neprokázal statisticky významný rozdíl v délce období bez návratu nemoci. Výraznější imunitní odpověď nicméně v průzkumné analýze souvisela s delším přežitím bez onemocnění. Připravuje se studie třetí fáze, která má ověřit skutečný klinický přínos a případné kombinace s další léčbou.

Americký úřad FDA schválil zilganersen prodávaný pod názvem Zanvastro jako první léčbu zaměřenou přímo na Alexanderovu nemoc. Vzácné genetické onemocnění poškozuje mozek, míchu a myelin, může vést k poruchám pohybu, záchvatům i předčasnému úmrtí. Lék snižuje tvorbu proteinu GFAP, jehož abnormální shlukování stojí za poškozením podpůrných buněk nervové soustavy. Ve studii s 54 pacienty se u mladších účastníků motorické schopnosti stabilizovaly či zlepšily, zatímco u starších se zpomalilo zhoršování chůze. Přípravek se podává injekcí do páteřního kanálu jednou za tři měsíce; nejčastějšími nežádoucími účinky byly zvracení, bolest zad, kašel a bolest hlavy. Nejde o vyléčení nemoci, ale o možnost výrazně zpomalit její postup.

Studie mezi 185 dospělými v Turecku naznačuje souvislost mezi vzpomínkou na imaginárního kamaráda v dětství a častějším pocitem, že je nablízku někdo další, přestože člověk stojí sám. Lidé s takovou vzpomínkou dosahovali v dotazníku vyššího skóre těchto prožitků než ostatní účastníci. Imaginární společníci se ve vzpomínkách nejčastěji objevovali před tělem nebo vedle něj a většinou do vzdálenosti 70 centimetrů. Autoři předpokládají, že oba jevy mohou souviset s tím, jak mozek vnímá tělo a bezprostřední prostor kolem něj. Výzkum však neprokazuje příčinu ani nepředstavuje důkaz existence duchů; omezením jsou zejména zpětné vzpomínky účastníků a úzký vzorek respondentů.

Francouzský startup HyLight nasazuje bezpilotní vzducholodě poháněné vodíkovými palivovými články pro kontroly vedení, potrubí a železnic. Dvanáctimetrový stroj vydrží ve vzduchu až deset hodin a za den urazí zhruba 350 kilometrů, přičemž nese kamery, lidar i detektor úniků metanu. Získaná data vyhodnocuje umělá inteligence, která rozpoznává desítky druhů závad, například poškozené izolátory či vegetaci zasahující do elektrického vedení. Firma uvádí, že provoz může být asi padesátkrát levnější než u vrtulníků a výrazně méně emisní. Čtyři stroje již pracují pro francouzské energetické a železniční společnosti; po nové investici 13 milionů eur chce HyLight do roku 2027 provozovat současně 15 vzducholodí.

Výzkumníci z Massachusettské univerzity v Amherstu vyvinuli ultratenkou ohebnou síť, která se může začlenit do živé tkáně a přeměňovat její pohyb na elektřinu. Síť obsahuje drobné piezoelektrické prvky a při pokusech s lidskými srdečními buňkami vytvořila více než desetkrát vyšší energetickou hustotu než dřívější centralizované systémy. Její jemná struktura má omezit imunitní reakci a tvorbu jizev, jež komplikují používání pevných implantátů a baterií. Technologie je zatím ve výzkumné fázi; vědci musí ověřit dlouhodobou bezpečnost, funkčnost v těle a nahradit keramiku obsahující olovo netoxickým materiálem.

Vědci provedli 100 000 simulací dopadů komet na ranou Zemi, aby ověřili, zda mohly dopravit kyanovodík potřebný pro vznik složitějších prebiotických látek. Ve 54 procentech scénářů se na pevninu nedostalo dostatečné množství této látky, protože komety shořely či se rozpadly v atmosféře, materiál zničil náraz nebo dopadl do oceánu a zředil se. I úspěšné případy by podle autorů nabízely jen krátké časové okno pro následné chemické procesy. Hypotéza kometárního původu stavebních kamenů života tak není vyloučena, ale na Zemi by šlo o mimořádně vzácnou shodu okolností. Pro Mars vychází podobný mechanismus výrazně příznivěji díky řidší atmosféře a nižším rychlostem dopadů.