paměť

V raných fázích Alzheimerovy choroby dochází k poklesu krátkodobé paměti, což časem může vést ke ztrátě schopnosti rozpoznávat blízké osoby. Studie vědců z Univerzity ve Virginii zjistila, že narušení perineuronálních sítí, které stabilizují synapse v mozku, může hrát klíčovou roli v této ztrátě. Výzkum na myších ukázal, že ochrana těchto struktur pomocí inhibitorů matrixových metaloproteináz může zachovat sociální paměť. I když výsledky vypadají slibně, další výzkumy jsou nutné pro potvrzení jejich platnosti u lidí. Tento objev může přinést nové cesty pro léčbu či prevenci Alzheimerovy choroby.

Nová studie z Austrálie odhaluje, že lidé s výjimečnou schopností pamatovat si obličeje se zaměřují na nejvýraznější rysy tváře. Autoři výzkumu použili technologii sledování očí, aby zjistili, jak super-rekognizátoři vnímají nové tváře. Zjistili, že tito jedinci se dívají na tváře jako na skládačku, rozdílně než běžní lidé, což umožňuje lepší zapamatování. Výzkum také ukazuje, že tyto schopnosti jsou pravděpodobně geneticky zakotvené. I přes pokroky v technologii zůstávají lidé stále lepší v rozpoznání tváří než umělá inteligence.

Velká americká studie vedená týmem z University of Utah zjistila nárůst problémů s pamětí a koncentrací u mladých dospělých. Podíl dospělých pod 40 let, kteří uvádějí závažné kognitivní obtíže, se za poslední dekádu téměř zdvojnásobil. Výsledky ukazují, že sociální a ekonomické faktory hrají klíčovou roli v tomto trendu. Vyšší míra kognitivních potíží byla zaznamenána zejména u lidí s nižšími příjmy a vzděláním, a také u amerických indiánů a domorodých obyvatel Aljašky. Studie upozorňuje na potřebu hlubšího výzkumu, aby se porozumělo příčinám zhoršování kognitivního zdraví.