výzkum mozku

Vědci popsali nový typ patologických shluků nazvaných mitochondriální plaky, které našli v mozcích myší s Alzheimerovou nemocí i v posmrtně zkoumané lidské tkáni. Jde o nahromaděné poškozené mitochondrie, jež se kvůli naršenému procesu mitofagie nedokážou účinně recyklovat. Plaky se vyskytovaly uvnitř neuronů, zejména v jejich výběžcích důležitých pro přenos signálů, a u zdravých kontrol nebyly zaznamenány. Mohou se objevovat samostatně i společně s amyloidovými usazeninami a jejich množství s postupem nemoci roste. Zjištění naznačuje, že budoucí léčba by vedle amyloidu mohla cílit také na obnovu odstraňování poškozených mitochondrií a funkce lysozomů.

Studie na myších naznačuje, že metformin, dlouhodobě používaný lék na cukrovku 2. typu, nepůsobí jen v játrech a střevech, ale také v mozku. Klíčovou roli má podle vědců protein Rap1 v hypotalamu, který se podílí na regulaci hladiny glukózy a energetické rovnováhy. U geneticky upravených myší bez tohoto proteinu metformin nesnižoval krevní cukr, přestože reagovaly na inzulin i léky typu GLP-1. Velmi nízká dávka podaná přímo do mozku u obézních myší výrazně snížila glykémii. Zjištění by mohlo přispět k vývoji nových terapií zaměřených na mozkové mechanismy regulace cukru, výsledky však zatím pocházejí ze zvířecích pokusů.

Výzkumníci z Georgia Tech a Soulské národní univerzity vyvinuli nositelnou náplast, která by mohla během spánku nepřímo sledovat činnost glymfatického systému. Tento systém pomáhá mozku odplavovat odpadní látky a jeho správná funkce souvisí s kognitivním zdravím i možnou prevencí neurodegenerativních nemocí. Zařízení na čele využívá tři vlnové délky blízkého infračerveného světla k odhadu množství krve a celkové vody v mozku. V pilotním měření u čtyř lidí zaznamenalo pokles mozkové vody během REM spánku, což odpovídá dřívějším poznatkům. Odborníci však upozorňují, že zatím nelze s jistotou určit, zda změny skutečně přímo ukazují aktivitu glymfatického systému.