teoretická fyzika

Portugalští fyzici v simulacích zkoumali hypotetické černé díry obklopené skalárním polem, označovaným jako „vlas“. Ukázalo se, že takové uspořádání může být nestabilní a skončit buď pohlcením pole černou dírou, nebo jeho oddělením. Ve druhém případě černá díra opustí skalární oblak a zůstane po ní samostatná bosonová hvězda, tedy hypotetický objekt tvořený částicemi bez spinu. Model využívá elektricky nabité černé díry, které se nepovažují za běžné astrofyzikální objekty, a jde proto hlavně o teoretický výsledek. Podobný proces by v realističtějších modelech mohl vytvářet rozpoznatelné gravitační vlny.

Nová teoretická studie zkoumá, zda by mikroskopické prvotní černé díry vzniklé krátce po velkém třesku mohly zasahovat do hypotetické „temné“ páté dimenze. Pokud by tato dodatečná dimenze existovala a měla rozměr kolem mikrometru, gravitace velmi malých černých děr by se do ní mohla šířit. Autoři dospěli k závěru, že černé díry vytvořené při raných fázových přechodech nebo kolapsem kosmických strun by za těchto podmínek měly pětidimenzionální geometrii. Takové objekty by se Hawkingovým zářením vypařovaly pomaleji než běžné čtyřrozměrné černé díry, takže některé by mohly přetrvat až do současnosti. Autoři spekulují, že jejich zánik by mohl souviset i s mimořádně energetickým neutrinem zachyceným observatoří KM3NeT, důkazy pro prvotní černé díry ani skrytou dimenzi však zatím neexistují.