města

Městské oblasti jsou obvykle až o 3°C teplejší než okolní venkov díky efektu městského tepelného ostrova. Stromy mohou tento efekt téměř na polovinu redukovat a ochladit města o 0,5–1,5°C, což je zvlášť důležité během veder. Bohužel, stromy nejsou rovnoměrně rozloženy, často chybí v chudších oblastech. Samotné stromy navíc nestačí čelit rostoucím teplotám způsobeným klimatickými změnami. Je třeba kombinovat výsadbu stromů s jinými opatřeními, jako je využití reflexních materiálů nebo zlepšení proudění vzduchu mezi budovami.

Ve městech po celém světě se divoká zvířata chovají podobně, objevují se u nich společné vzorce chování. Městské prostředí vede k tomu, že zvířata se stále méně bojí lidí a učí se, že lidé mohou být zdrojem potravy. Tento proces, nazývaný behaviorální homogenizace, způsobuje ztrátu druhové rozmanitosti. Evoluční selekce ve městech podporuje jedince, kteří se dokáží přizpůsobit hluku a světelnému znečištění. S uniformitou chování přichází riziko ztráty genetické variabilnosti, což může ztížit reakce na budoucí změny. To může vyvolat konflikty mezi lidmi a zvířaty a obavy o zachování biodiverzity.