Zatímco celosvětově hladiny moří stoupají vlivem klimatických změn, u Grónska se předpokládá pokles. Studie vedená geofyzikem Laurenem Lewrightem odhalila, že ztráta ledové pokrývky snižuje hmotu přitahující mořskou hladinu, což způsobí její pokles. Grónsko může zažít nárůst odhalené pevniny až o 2,5 metru do konce století. Tento jev ovlivní nejen místní krajinu, ale i ekonomiku a infrastrukturu v pobřežních oblastech. Výsledky studie byly publikovány v Nature Communications.

Počet mladých lidí diagnostikovaných s kolorektální rakovinou roste. Faktory jako konzumace silně zpracovaných potravin, alkohol a nedostatek pohybu jsou spojované se zvýšeným rizikem této nemoci. Navíc, nerovnováha mikroorganismů ve střevě může přispívat k zánětům a vyššímu riziku rakoviny. Příznaky zahrnují krev ve stolici, bolesti břicha a změny v návycích střev. Prevence zahrnuje zdravou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu a vyhýbání se alkoholu a kouření.

Mezinárodní vesmírná stanice je opět plně obsazená po příletu čtyř nových astronautů, kteří nahradili kolegy předčasně vracející se kvůli zdravotním potížím. Nová posádka byla dopravena na stanici den po startu z Cape Canaveral pomocí kosmické lodi SpaceX. Zdravotní evakuace minulý měsíc byla první takovou událostí pro NASA za 65 let lidských kosmických letů. Na stanici nyní pobývají astronauti ze Spojených států, Francie a Ruska, kteří ji budou obývat osm až devět měsíců. Noví členové posádky zahrnují Jessicu Meir a Jacka Hathawaye z NASA, Sophie Adenot z Francie a Andreje Fedyaeva z Ruska.

Studie z Univerzity v Pensylvánii naznačuje, že růžový šum, obecně považovaný za pomůcku pro lepší spánek, může ve skutečnosti kvalitu spánku zhoršovat. Výzkum zahrnující 25 dospělých bez poruch spánku ukázal, že růžový šum při hlasitosti 50 decibelů byl spojen s téměř 19 minutami méně REM spánku za noc. Kombinace růžového a environmentálního šumu snížila délku jak REM, tak hlubokého spánku. Použití špuntů do uší se však zdá být efektivní ochranou proti tomuto vlivu. Výsledky přinášejí pochybnosti o prospěšnosti růžového šumu, zvláště pro děti, jejichž mozek se stále vyvíjí. Studie vyzývá k opatrnosti při používání růžového šumu, zejména u zranitelných skupin.

Archeologové objevili kost slona při vykopávkách ve Španělsku, což by mohlo být prvním důkazem Hannibalových slavných válečných slonů. Tato kost pochází z období druhé punské války, jak potvrdilo radiokarbonové datování. Sloni hráli důležitou roli v punských válkách, při nichž Hannibal vedl své vojsko proti Římské republice. Archeologické nálezy, včetně této kosti, posilují teorii, že místo Colina de los Quemados bylo bojištěm z tohoto období. Přestože nelze určit přesný druh slona, objev má zásadní význam pro další studium antické vojenské historie.

Elitní sportovci excelují nejen fyzickými výkony, ale i kognitivními schopnostmi, což jim umožňuje rychlá rozhodnutí v chaotických situacích. Výzkum naznačuje, že schopnosti nazývané percepčně-kognitivní dovednosti hrají klíčovou roli v jejich úspěchu. Tyto dovednosti umožňují sportovcům efektivně rozpoznávat důležité podněty a reagovat na ně dříve než ostatní. Ačkoli trénink těchto schopností není plně otestován v reálném prostředí, ukazuje se, že kombinace kognitivní a fyzické zátěže v tréninku může zvýšit jejich přenositelnost do sportovních výkonů. Zkoumání toho, jak zefektivnit tyto dovednosti v praxi, je klíčové pro budoucí sportovní úspěchy.

Výzkum zjistil, že ionizující radiace z černobylské havárie z roku 1986 způsobila DNA mutace u dětí původně zasažených pracovníků, čímž se poprvé jasně potvrzuje transgenerační vliv. Studie vedená vědci z Univerzity v Bonnu zjistila zvýšený počet seskupených de novo mutací (cDNM) u potomků vystavených osob, což naznačuje souvislost mezi dávkou radiace a počtem mutací. Přestože riziko onemocnění pro děti není významně vyšší, obavy vzbuzuje možnost přenosu genetických změn na další generace. Výzkum založený na analýze genomů více než 1000 dětí ukazuje důležitost bezpečnostních opatření proti radiaci.

Před čtyřmi lety astronomové zaznamenali supermasivní černou díru pohlcující hvězdu, což spustilo tzv. přílivovou narušovací událost AT2018hyz. Nečekaně se zjistilo, že energie z této události stále roste, 50krát více než při prvním zjištění. Dvě možné teorie vysvětlují tento jev: zpožděný sféroidní výtrysk nebo astrofyzikální jet. Výzkumníci zjistili, že černá díra vyzařuje energii srovnatelnou s gama záblesky, což může být až 100 bilionkrát silnější než ve fiktivní Hvězdě smrti. Tento jev podnítil otázky, zda podobné události nejsou běžné i u dalších černých děr.

Vědci objevili způsob, jak neinvazivně zkoumat starověké egyptské mumie analýzou jejich vůní. Tradiční metody vyžadují destruktivní zásahy, zatímco nový přístup zahrnuje sběr těkavých organických látek z jejich okolí. Tento postup umožňuje identifikaci složek mumifikačních činidel a sleduje jejich změny v průběhu času. Analýza ukázala, že časem se recepty stávaly složitějšími a obsahovaly vzácnější látky. Nová metoda poskytuje rychlé a nedestruktivní výsledky, což může pomoci určit různé historické období mumií.

Nová studie ukazuje, že vesmírné lety způsobují posuny mozku uvnitř lebky, které jsou výraznější u astronautů s delší dobou pobytu. Zjištění jsou důležitá vzhledem k plánům na delší mise, jako je NASA Artemis. Ve stavu mikrogravitace mozek stoupá nahoru a dozadu, což může ovlivnit pohyb a smyslové vnímání. Změny se částečně vrací k normálu po návratu na Zemi, ale některé účinky mohou přetrvávat. I přes tyto změny astronauti nevykazovali žádné významné zdravotní problémy.

Vědci zjistili, že k efektivnímu snížení konzumace alkoholu může přispět kombinace informací o riziku rakoviny způsobeném alkoholem a sledování počtu vypitých nápojů. Studie s téměř 8 000 účastníky prokázala, že tato metoda vede k významnému snížení příjmu alkoholu. Kombinované sdělení zahrnující televizní reklamu spojující alkohol s rakovinou a tip na počítání nápojů mělo největší úspěch. Uvedený přístup pomohl nadměrným pijákům efektivně snížit jejich spotřebu alkoholu po dobu šesti týdnů. Zatímco jiné metody byly méně úspěšné, toto zjištění dává naději na zlepšení zdraví veřejnosti.

Polibek mezi partnery může mít více významů než jen romantické gesto – výrazně ovlivňuje tok bakterií a hormonů mezi lidmi. Remco Kort, mikrobiolog z Amsterodamu, zkoumá, jak sdílení slin a mikroorganismů může ovlivnit naše pocity lásky a zdraví. Kort předpokládá, že s každým polibkem přenášíme miliony bakterií, které ovlivňují trávení, hormony a dokonce i mozkovou činnost. Tento proces může dlouhodobě posílit touhu po intimitě. I když polibky mohou přinášet i riziko šíření nemocí, Kortova hypotéza naznačuje zdravotní prospěch také z hlediska imunitního systému. Studie byla publikována v časopise Evolution and Human Behavior.

Tento týden přinesl zajímavé objevy ve vědě. Na Marsu byly nalezeny organické molekuly, jejichž vysvětlení bez životních procesů je složité. Nová sloučenina TLC-2716 snižuje hladinu zbytkového cholesterolu o 61 procent a představuje pohodlnou denní perorální léčbu. Navíc bylo vyvinuto experimentální ošetření spánkové apnoe se 93% účinností, které využívá implantovatelnou elektrodu a otevírá cesty pacientům, pro které jiná léčba není vhodná. Kromě toho byl objeven protein DMTF1, který by mohl zvrátit stárnutí mozku v laboratorních podmínkách.

Zvířecí říše nabízí fascinující a někdy bizarní milostné rituály. Samci čtverzubců vytvářejí složité pískové kruhy, aby přilákali samice. Hloubková ryba Ceratioidei se při páření pevně připevní na svého partnera. Argonauti používají odnímatelnou ruku k přepravě spermatu. Samci některých pavouků nabízejí podvodné dary, aby se vyhnuli požírání partnerkami. Ploskoule mají obdobu šermování používanou k rozhodnutí, kdo bude rodit. Tyto strategie ukazují, jak různorodé a efektivní může být rozmnožování ve zvířecí říši.

Nedávná studie zjistila, že lidé zažívají dvě období rychlého stárnutí, kolem 44 a 60 let. Výzkumníci sledovali biomolekuly ve vzorcích od 108 dospělých a objevili významné změny ve složení molekul především v oblasti metabolismu, kardiovaskulárních nemocí a svalových funkcí. Tato zjištění naznačují, že stárnutí není plynulý proces, ale zahrnuje také prudké výkyvy v molekulární struktuře. Nové poznatky mohou pomoci lépe pochopit a řešit zdravotní problémy spojené se stárnutím. Studie byla zveřejněna v časopise Nature Aging.

Archeologové objevili na Sinajském poloostrově v Egyptě lokalitu s 10 000 let starými skalními kresbami. Tento nově objevený naleziště, umístěné na plošině Umm Irak, obsahuje různé rytiny, které ilustrují vývoj lidského uměleckého projevu od pravěku po islámskou éru. Strop v přírodní skalní úkrytu zahrnuje kresby zvířat a symbolů, doplněných arabskými a nabatejskými nápisy, přičemž některé zobrazují životní styl a ekonomické aktivity raných lidských společenství. Nálezy potvrdily dlouhodobé využití tohoto místa jako úkrytu, což přispívá k pochopení kontinuity civilizací v této části Egypta.

Nová měření ukazují, že Jupiter je menší, než jsme odhadovali. Jeho rovníkový poloměr činí 71 488 kilometrů, což je o 4 kilometry méně než dříve uváděné údaje. Na pólech je také o 12 kilometrů nižší. Tyto změny umožňují vědcům lépe přizpůsobit modely vnitřní struktury Jupiteru k datům o gravitaci a atmosféře. Změny ve velikosti byly umožněny díky nové orbitě sondy Juno, která poskytla přesnější údaje pomocí metody radiové okultace. Předchozí měření byla založena na datech z Voyageru a Pioneeru ze 70. let, která nevzala v úvahu například vliv silných větrů na planetě.

Systematický přehled více než 200 studií naznačuje, že až třetina případů demence může souviset s nemocemi mimo centrální nervový systém. Mezi pět nejčastějších nemocí spojených se zvýšeným rizikem demence patří parodontóza, chronické jaterní nemoci, ztráta sluchu, ztráta zraku a diabetes 2. typu. Přestože studie neprokázala příčinnou souvislost, vědci naznačují, že prevence těchto periferních nemocí by mohla snížit výskyt demence. Tento výzkum podporuje myšlenku, že některé formy demence mohou pocházet z imunitních či metabolických problémů v těle. Mozek je s periferními orgány propojen různými cestami, které teprve začínáme chápat.

Vědci zjistili, že lidské spermie mohou plavat skrz husté tekutiny bez ohledu na třetí Newtonův zákon pohybu. Tým pod vedením Kenty Ishimota z Kjótské univerzity studoval pohyby spermií a další mikroskopické plavce, jejichž pohyb vykazuje asymetrické interakce se svými prostředími. Experimenty prokázaly, že spermie a řasy se pohybují díky tzv. 'podivné elasticitě' svých bičíků, což umožňuje pohyb bez výrazné ztráty energie z okolního prostředí. Tento objev by mohl přispět k návrhu malých robotů napodobujících živé materiály a k lepšímu porozumění principům kolektivního chování. Výsledky byly publikovány v říjnu 2023 v časopise PRX Life.

Vědci z Northwestern University udělali významný krok k léčbě poranění míchy způsobujících paralýzu. V laboratorních podmínkách vypěstovali malé organoidy lidské míchy a podrobili je zraněním. Speciální terapie podpořila regeneraci nervové tkáně a snížila zjizvení. Výzkum potvrdil účinnost dřívějších experimentů na myších a ukázal potenciál léčby pro lidské pacienty. Výsledky naznačují slibné možnosti budoucího využití v medicíně, byť je léčba stále roky vzdálená od klinického testování.