diabetes

Diabetes často ovlivňuje ústní zdraví, což může zásadně ovlivnit kvalitu života pacientů. Vysoká hladina cukru v krvi poškozuje krevní cévy a oslabuje schopnost těla bojovat s infekcemi, což zvyšuje riziko zubního kazu a onemocnění dásní. Problémy jako suchost v ústech či ztráta zubů mohou také ovlivnit hladinu krevního cukru a celkovou pohodu. Zvýšené povědomí veřejnosti a osob pečujících o zdraví může přispět k prevenci těchto komplikací. Pravidelné návštěvy u zubaře a správná ústní hygiena mohou pomoci udržet hladinu cukru v normě.

Metformin, používaný přes 60 let k léčbě cukrovky 2. typu, možná působí přímo na mozek. Výzkum vědců z americké Baylor College of Medicine naznačuje, že lék ovlivňuje neuropathways v mozku, což by mohlo vést k novým druhům léčby. Metformin snižuje produkci glukózy v játrech a zvyšuje účinnost inzulínu, přičemž studie ukázala jeho vliv na specifické neurony v mozku. Tento objev by mohl změnit dosavadní chápání jeho účinků a otevírá cestu pro výzkum širších aplikací tohoto léku. Studie zatím proběhla na myších, ale další výzkum na lidech by mohl potvrdit jeho význam pro diabetiky.

Nový hybridní přístup k léčbě cukrovky 1. typu u myší prokázal vysokou účinnost, když tuto chorobu u prediabetických zvířat zcela zabránil a u nemocných zvrátil. Metoda kombinuje buňky imunitního systému z myši pacienta i dárce, což zajišťuje dlouhodobou harmonii bez potřeby imunosupresivních léků. Tým ze Stanfordu doufá, že tato strategie by mohla být účinná i u lidí a pomoci při dalších transplantacích. Studie ukazuje, že vytvoření hybridního imunitního systému může zabránit destrukci inzulín produkujících buněk. Výsledky přinášejí naději na pokrok v léčení cukrovky a potenciální aplikaci na jiné autoimunitní choroby.

Vědci z Číny vyvinuli nový způsob podávání inzulinu pomocí kožního krému, což by mohlo eliminovat potřebu injekcí. Použili polymer OP, který reaguje na pH kůže, aby umožnil průchod inzulinu skrz kožní bariéru. Testy na lidských modelech a diabetických myších prokázaly účinnost, snižující hladinu cukru na normální úroveň během hodiny. Výsledky byly obdobné u miniprasat, biologicky podobných lidem. Tento postup by mohl jednou nahradit injekce inzulinu a možná bude použitelný i pro jiné léky.

Metformin, běžně používaný lék na diabet 2. typu, by mohl starším ženám poskytnout větší šanci dožít se 90 let. Výzkum z USA a Německa ukazuje, že ženy užívající metformin měly o 30 % nižší riziko úmrtí před devadesátkou. Tato studie však nezahrnovala kontrolní skupinu ani náhodné přiřazování účastnic, což omezuje možnost prokázat příčinnou souvislost. Přesto zaznamenala dlouhou průměrnou dobu sledování, což je důležité pro pochopení vlivu léčby na dlouhověkost. Metformin je považován za geroterapeutikum, které může zpomalit procesy stárnutí v těle.

Studie zjistila, že bobule z keře Nitraria roborowskii Kom. používané v tradiční medicíně, mohou obnovit zdravý metabolismus tuků a citlivost na inzulin u myší s diabetem. Tento extrakt snížil hladinu krevního cukru a zlepšil lipidový metabolismus, což naznačuje, že může pomoci tělu znovu získat přirozenou metabolickou rovnováhu. Výsledky také ukázaly zlepšení zdravotního stavu jater a slinivky. Tento přístup by mohl mít širší význam i pro další stavy spojené s inzulinovou rezistencí, což nabízí alternativu ke konvenčním lékům na diabetes 2. typu.

Nová studie naznačuje, že úbytek hmotnosti není jediným způsobem, jak zabránit rozvoji diabetu 2. typu. Výzkum ukázal, že riziko diabetu lze snížit až o 71 % dodržováním dietních a cvičebních doporučení, i bez významné ztráty váhy. Klíčovým faktorem je podle vědců dosažení normální hladiny cukru v krvi, nikoliv samotné číslo na váze. Analýza ukázala, že distribuce tuku v těle, zejména viscerálního tuku, významně ovlivňuje inzulinovou rezistenci a riziko diabetu. Odborníci doporučují přehodnocení priorit v léčbě prediabetu ve prospěch regulace hladiny cukru a distribuce tělesného tuku.

Vědci identifikovali gen TMEM167A jako příčinu vzácné formy diabetu u novorozenců. Mutace v tomto genu vedou k selhání buněk produkujících inzulin a následně k jejich smrti. To je spojeno se syndromem MEDS, zahrnujícím mikrocefalii, epilepsii a diabetes. Mezinárodní tým zmapoval genetické sekvence šesti dětí postižených tímto syndromem a zjistil, že pro jeho vznik je nutné zdědit mutované kopie genu od obou rodičů. Gen TMEM167A je klíčový pro správnou funkci jak pankreatu, tak mozku, což vysvětluje, proč jsou tyto orgány v tomto syndromu postižené.