věda

Nová studie ukazuje, že skupiny nedosahují lepších odhadů pouhým zprůměrováním prvních názorů členů. Přesnější jsou tehdy, když společně rozloží složitý problém na dílčí otázky, ty samostatně odhadnou a následně složí výslednou odpověď. Výzkum se 900 účastníky zjistil, že tento postup lze skupiny naučit a že překonává jak prosté sdílení odhadů, tak práci jednotlivců používajících stejnou metodu. Úspěšné týmy během debat častěji používaly pojmy přímo související s řešeným problémem. Závěry zatím platí pro úlohy s číselnými odhady, jejich využitelnost pro jiné typy rozhodování je třeba dále ověřit.

Nová studie ukazuje, že plejtváci obrovští a keporkaci dokážou při lovu pružně měnit srdeční frekvenci navzdory výraznému zpomalení tepu při ponoru. Po rychlém výpadu za kořistí stoupl tep plejtváků zhruba na 22 úderů za minutu a keporkaků na 28 úderů, poté při filtrování potravy pozvolna klesal. Vědci sledovali devět velryb pomocí přísavek s pohybovými senzory a elektrokardiogramem. Výsledky naznačují, že při krátkých loveckých sprintech využívají i anaerobní energetické zásoby, které následně obnovují. Měření odpočívajícího keporkaka navíc zaznamenalo tep 18,5 úderu za minutu, což může do budoucna pomoci hodnotit zdravotní stav a dopady hluku či úbytku potravy.

Skupina 37 výzkumníků navrhuje nahradit tradiční vědecké články formátem Agent-Native Research Artifact, který by byl lépe zpracovatelný autonomními systémy umělé inteligence. Podle spoluautorky Jiachen Liuové dnešní publikace ztrácejí podstatnou část poznatků z výzkumného procesu, včetně neúspěšných pokusů, rozhodnutí a technických detailů nutných k reprodukci výsledků. Navržený systém má průběh práce automaticky zaznamenávat prostřednictvím AI a případně jej převádět do běžného článku v PDF. Kontrolu výstupů AI by podle návrhu neměli zajišťovat jen lidé či další jazykové modely, ale formální a neurosymbolické metody umožňující matematicky ověřovat vědecká tvrzení. Kritici však mohou namítat, že větší autonomie AI oslabí lidskou kontrolu i přípravu budoucích vědců.

Experiment se devíti makaky v Singapuru naznačuje, že i tito primáti spontánně spojují zvuk „bouba“ s kulatým tvarem a „kiki“ s ostrým, špičatým tvarem. Po nácviku hledání potravy pod označeným víčkem si opice v testu častěji vybíraly kulaté víčko při přehrávání slova „bouba“ a špičaté při slově „kiki“. Pravděpodobnost volby kulatého tvaru byla při „bouba“ téměř šestkrát vyšší než při „kiki“. Výsledek podporuje možnost, že některé vazby mezi zvuky a vjemy vycházejí ze starých percepčních sklonů společných lidem a dalším primátům. Studie je zatím pouze preprintem a neprošla recenzním řízením.

Projekt SOLARIS chce během úplného zatmění Slunce 12. srpna v Katalánsku zaznamenat srdeční tep a dýchání tisíců dobrovolníků s chytrými hodinkami či fitness náramky. Účastníci si stáhnou aplikaci, která bude anonymizovaně sbírat údaje pět dní, včetně dvou dnů před a po úkazu pro srovnání. Výzkumníci tak získají rozsáhlý soubor reakcí lidí na stejnou mimořádnou událost mimo laboratorní prostředí. Nositelná zařízení podle odborníků umožňují dlouhodobě sledovat fyziologické a behaviorální údaje ve velkých skupinách, a mohou se uplatnit i při studiu veder, pandemií či přírodních katastrof. Jejich limitem zůstává rozdílná přesnost a metodika měření mezi výrobci.

Vědci objevili v okolí antarktického Krvavého vodopádu aktivní společenstvo eukaryotických mikroorganismů, včetně rozsivek, obrněnek a nálevníků. Jejich výskyt je soustředěn u slaného podledovcového rezervoáru a geneticky se liší od současných mořských příbuzných, což ukazuje na dlouhodobou izolaci. Mikroby mohou být potomky mořského ekosystému uvězněného pod Taylorovým ledovcem před nejméně 1,5 milionu let. Extrémně slaná voda zřejmě zůstala kapalná díky nízkému bodu mrazu a mohla organismům poskytnout útočiště během ochlazování Antarktidy. Červené zbarvení vodopádu způsobuje železo, které po kontaktu se vzduchem oxiduje.

Výzkum německých vědců identifikoval devět druhů bakterií, které mohou vysvětlovat nižší výskyt astmatu, senné rýmy a ekzémů u dětí vyrůstajících na farmách. Mikroorganismy pocházejí převážně ze střev krav a ve vzduchu kravínů se vyskytují výrazně častěji než v prachu z dětských matrací. Jejich metabolity zřejmě mírně aktivují receptor AhR, jenž podporuje protizánětlivou imunitní reakci. Studie vychází z pozorování více než tisícovky školáků z jihu Německa, proto zatím neprokazuje přímou příčinu a následek. Výsledky však upřesňují takzvaný farmářský efekt a mohou pomoci při vývoji prevence alergických onemocnění.

Týdenní přehled představuje pozorování dvou hvězd, které byly považovány za možné kandidáty na mimozemské Dysonovy sféry. Data z teleskopu JWST však ukázala, že jejich neobvyklé signály nejspíš způsobují vzácná astronomická uspořádání. Výzkum zároveň naznačuje, že kreatin může podporovat imunitní buňky při boji s rakovinou. Fosilie z Austrálie zachytila řetězec predace z období dinosaurů, v němž mořští plazi požírali i ptakoještěry. Letecké laserové skenování odhalilo v jihozápadní Amazonii stovky dříve skrytých staveb a naznačuje rozsáhlé dávné osídlení. Další studie se věnují omezení škod umělého osvětlení pro hmyz a hledání existujících léků s potenciálem zpomalovat stárnutí.

Nová studie od vědců z Japonska odhalila, že k vnímání červené a zelené barvy jsou v lidském oku zapotřebí rozdíly pouze ve třech aminokyselinách. Tento objev by mohl vysvětlit běžný výskyt daltonismu a napomoci jeho léčbě. Lidské oko obsahuje tři typy buněk citlivých na různé vlnové délky světla. Experimenty se zaměřily na primáty, kteří mají podobné zrakové schopnosti jako lidé, a využily pokročilé metody elektronové mikroskopie. Výsledky studie objasnily, jak drobné změny v proteinových strukturách ovlivňují absorpci světla a vnímání barev.

Nová studie zkoumá, jak strava ovlivňuje procesy v mozku související s pamětí. Výzkumníci zjistili, že po jídle se aktivují signály, které cestují po bloudivém nervu z trávicího traktu do mozku. Tento proces může ovlivňovat uvolňování neurotransmiteru acetylcholinu v mozku, který je klíčový pro tvorbu paměti. Experimenty na hlodavcích naznačují, že konzumace kalorií má vliv na zvýšenou aktivitu mozku spojenou s pamětí, zatímco strava bohatá na nezdravé potraviny může tomuto procesu bránit. Výzkum by mohl přispět k novým terapeutickým přístupům, jako je stimulace bloudivého nervu, pro zlepšení paměti u lidí.