věda

Nová studie odhalila souvislost mezi poruchami odstraňování odpadu v mozku a zvýšeným rizikem psychózy, přičemž klíčové změny mohou začít v raném dětství. Vědci zkoumali mozky jedinců s genetickým syndromem 22q11.2, který je spojen s vyšším výskytem psychotických poruch. Ukázalo se, že u těchto osob je funkce glymfatického systému, zodpovědného za odstranění odpadu z mozku, narušena už od dětství, což může přispívat k rozvoji psychózy. Studie zdůrazňuje potenciál pro identifikaci faktorů, které by mohly posloužit k prevenci psychotických epizod dříve, než se objeví symptomy.

V Černobylu byla objevena houba Cladosporium sphaerospermum, která se zdá využívat ionizující radiaci pro svoje přežití. Tato houba během experimentů nejen že přežívá radiaci, ale dokonce se jí zdá prospívat. Vědci navrhují, že melanin v houbě může hrát roli v procesu podobném fotosyntéze, nazvaném radiosyntéza. Přestože je teorie radiosyntézy fascinující, dosud nebyla zcela prokázána. Objev houby otevírá nové otázky o její schopnosti odolávat tak nehostinným podmínkám.

Vědcům v CERN se poprvé podařilo přepravit antiprotony po silnici, což znamená průlom v manipulaci s antihmotou. Antihmota, při kontaktu s běžnou hmotou, okamžitě anihiluje, což činilo její přepravu náročnou. Použitím speciálního kryogenního zařízení se podařilo bezpečně transportovat částice na vzdálenost 10 kilometrů. Tento úspěch otvírá možnosti pro dodávky antihmoty do výzkumných laboratoří po celé Evropě. Vědci očekávají, že tyto experimenty přinesou přesnější měření a hlubší pochopení fundamentálních symetrií v přírodě.

Atmosférický vědec zkoumající tornáda se ocitl přímo v jednom z nich a jen díky rychlým rozhodnutím a štěstí přežil. Když se tornádo objevilo, bylo plné létajících trosek, což situaci činilo extrémně nebezpečnou. Přírodní fenomén způsobil enormní tlak a vítr simuloval tvrdý náraz. Díky pochopení mechanismu vzniku tornád vědci zjišťují, jak se těmto přírodním katastrofám vyhnout. Tornáda se rychle pohybují a ničí vše, co jim stojí v cestě, a proto je zásadní okamžitá reakce na varování. Využití pokročilých technologií, jako jsou drony a radary, umožňuje vědcům lépe studovat tyto bouře.

Tuberkulóza, která opět roste, se stává stále odolnější vůči lékům. Mezinárodní tým vědců identifikoval tři sloučeniny, které mohou pomoci v boji proti tomuto původci infekcí. Studie ukázala, že tyto látky narušují klíčový proteinový komplex bakterie, což oslabuje její schopnost přežít. Výzkum přispívá k přesnějšímu vývoji nových léků. Tuberkulóza je smrtelná infekce, která ročně zabíjí milióny lidí, a účinné léčby nejsou dostupné všude. Znalost interakce sloučenin s bakterií může vést k účinnějším lékům.

Vědci z University of Utah objevili pod Velkým Solným jezerem v USA velký rezervoár sladké vody. Pomocí leteckého elektromagnetického průzkumu zjistili, že v oblastech blízko jezera je značné množství podloží nasyceného sladkou vodou. Rezervoár by mohl sahat do hloubky 3 až 4 kilometrů. Překvapením je rozsah sladkovodní oblasti směrem k vnitřku jezera. Tento objev by mohl pomoci řešit problémy s prachem a znečištěním v okolí jezera, ale je potřeba další výzkum.

Nová studie objevila, že specifický mikrob nalezený ve střevě může zlepšovat svalovou sílu. Tento mikrob, patřící do rodu Roseburia, byl spojen s různými metrikami síly, jako je síla stisku či kardiorespirační kapacita. Výzkum ukazuje na existenci takzvané střevně-svalové osy, obdobně jako střevně-mozkové osy, kde tento mikrob pozitivně ovlivňuje svalový metabolismus. Experimenty na myších potvrdily zvýšení svalové síly po přidání tohoto bakterie. Tento objev může vést k vývoji probiotik pro udržení svalové síly.

Týden přinesl několik zajímavých vědeckých objevů. Studie naznačuje, že keto dieta může zlepšit reakci svalů na cvičení, jak ukázal výzkum na myších. V CERNu po úpravách Large Hadron Collideru objevili nový částici zvanou Xi-cc-plus, která je čtyřikrát těžší než proton. Navíc byla nalezena T. rexem ulomena zub v lebce jiného dinosaura, což poskytuje cenné poznatky o loveckých návycích těchto dinosaurů. Také byla zkoumána data o očekávané délce života v USA, která ukazují na zhoršující se trend u generace narozené mezi léty 1970 a 1985.

Nová studie vysvětluje, jak stres může zhoršit ekzém, a to díky konkrétní nervové dráze. Výzkum, který probíhal na myších modelech a lidech, odhalil spojení mezi sympatickými nervy a eosinofily v kůži. Výsledky ukazují, že stres aktivuje tyto nervy, které následně zhoršují kožní zánět. Kvůli tomu mohou eosinofily přispívat ke zhoršení ekzému, i když nejsou příčinným faktorem onemocnění samotného. Výsledky naznačují, že zvládání psychického stresu by mohlo zmírnit příznaky ekzému, a nabízejí nové možnosti pro léčbu kožních nemocí.

Lidské tělo má dvě mozky – jeden v lebce a druhý ve střevech. Spojení mezi nimi, známé jako střevní-mozková osa, se ukazuje jako nadějná cesta ke zpomalení kognitivního úpadku. Recenze 15 studií naznačuje, že vyvážení střevního mikrobiomu může pomoci starším dospělým předejít kognitivnímu úpadku. Účastníci těchto studií podstoupili změny ve střevní mikrobiotě, ať už prostřednictvím diety nebo probiotik, s výsledky ukazujícími zlepšení paměti a kognitivních funkcí. Zatímco tyto přístupy slibují, je potřeba další výzkum k prozkoumání jejich dlouhodobé účinnosti a bezpečnosti.