barvy

Nová studie od vědců z Japonska odhalila, že k vnímání červené a zelené barvy jsou v lidském oku zapotřebí rozdíly pouze ve třech aminokyselinách. Tento objev by mohl vysvětlit běžný výskyt daltonismu a napomoci jeho léčbě. Lidské oko obsahuje tři typy buněk citlivých na různé vlnové délky světla. Experimenty se zaměřily na primáty, kteří mají podobné zrakové schopnosti jako lidé, a využily pokročilé metody elektronové mikroskopie. Výsledky studie objasnily, jak drobné změny v proteinových strukturách ovlivňují absorpci světla a vnímání barev.

Mořští plži, známí jako nudibranchové, získávají své zářivé barvy díky drobným krystalům ve své kůži. Tento objev zpochybňuje dlouholetý předpoklad, že jejich barvy pocházejí výhradně z pigmentů. Výzkumný tým zjistil, že plži používají strukturální barvy, které vznikají odrazem světla od mikroskopických struktur guaninových krystalů. Tyto krystaly, uspořádané v jednotlivých 'pixelech', dávají plžům jejich zářivé a matné odstíny. Tento objev může inspirovat vývoj udržitelných barevných materiálů pro lidské využití.

Vědci z Los Alamos National Laboratory dokončili výzkum v oblasti percepce barev, který začal Erwin Schrödinger před více než stoletím. Studií zjistili, že vnímání barev je vnitřní vlastnost, nezávislá na kulturních nebo naučených zkušenostech. Výzkumníci opravili Schrödingerovy matematické definice odstínu, světelnosti a sytosti, využívajíce novou geometrickou metodu pro popis barev. Tyto opravy pomohly vysvětlit jevy jako je efekt Bezold-Brücke, což je změna vnímání barvy při různých intenzitách světla. Nové studie tak přinášejí hlubší pochopení lidského vnímání barev v rámci nefyzikálních prostorů.

Plody afrického keře Pollia condensata vypadají kobaltově modře, ačkoliv neobsahují modrý pigment. Tento efekt je výsledkem optické iluze způsobené speciální strukturou buněčných stěn, které rozptylují světlo. Výzkumníci z Univerzity v Cambridgi zjistili, že tento jev činí plody neobyčejně lesklými a zvyšuje jejich atraktivitu pro ptáky, což usnadňuje šíření semen. Kromě své vizuální přitažlivosti přetrvává jejich vzhled po celá desetiletí díky jedinečné struktuře buněk. Výzkum odhalil nejvyšší odrážlivost světla mezi suchozemskými organismy, což jej činí unikátním v přírodě.