výzkum

Vědci odhalili více než 500 zemětřesení pod Antarktidou, která jsou neobvyklá vzhledem k absenci tektonických hranic v regionu. Tyto otřesy, s magnitudami od 1,6 do 3,5, byly zjištěny díky pokročilému AI systému, který pomohl určit jejich umístění pod ledovcem David. Zemětřesné události se objevují v hloubkách 100 až 150 km, kde teplotní a tlakové podmínky způsobují ohýbání kůry. Výzkum naznačuje, že zemětřesení jsou výsledkem interakce horkého mantlu s chladným ledovcem a lithosférickými hranicemi. Studie poskytuje nový pohled na seismickou aktivitu i mimo tradiční tektonické zóny.

Nová studie s myšmi naznačuje, že neurotransmitér acetylcholin může hrát klíčovou roli v naší schopnosti reagovat na zklamání a měnit chování. Výzkum se zaměřil na to, jak změny v očekávané odměně vedou k uvolňování acetylcholinu, což pak ovlivňuje míru flexibilního chování. Vědci zjistili, že vyšší hladina tohoto neurotransmitéru pomáhá zvířatům adaptovat se na nové situace a přistupovat k problémům s větší pružností. Toto zjištění může mít významné důsledky pro léčbu poruch jako je závislost nebo obsedantně kompulzivní porucha. Studie ukazuje, že porozumění účinkům acetylcholinu je klíčové pro vývoj nových terapeutických postupů.

Na mořském dně byly objeveny radioaktivní atomy plutonia, které mohou pocházet z kosmického výbuchu před více než 100 miliony let. Tento prach stále dopadá na naši planetu a možná vznikl při srážce dvou neutronových hvězd, což vyvolává silné exploze zvané kilonovy. Vědci vedení Dominikem Kollem z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf zjistili, že plutonium pochází z velmi vzácných kosmických explozí. Absence izotopu curium-247 naznačuje, že událost je stará a mohla se stát před více než 100 miliony lety. Tento výzkum pomáhá vysvětlit historii výbuchů v Mléčné dráze a cestu naší sluneční soustavy vesmírem.

Psychedelická sloučenina psilocybin, obsažená v magických houbách, vyvolala otázky ohledně jejího vlivu na Alzheimerovu nemoc. Případ japonsko-americké ženy v pokročilém stadiu této nemoci ukázal, že po užití psilocybinu došlo ke zlepšení jejího stavu. Začala komunikovat, poznávat rodinu a vykonávat každodenní úkony. Přestože nejsou známy přesné účinky na nemoc, předpokládá se, že by psilocybin mohl dočasně měnit propojení v mozku. Výzkum ukazuje, že psilocybin může podporovat tvorbu nových neuronových spojení, což je zajímavé, ale zatím nepotvrzené. Přestože výsledky vzbuzují naději, je důležité pokračovat v monitorovaných výzkumech.

Brzlík, často považovaný za zbytečný orgán u dospělých, může mít významnou roli v prevenci rakoviny. Výzkum z roku 2023 ukazuje, že jeho odstranění vede k vyššímu riziku úmrtí a rakoviny v pěti letech po operaci. Studie nemůže jednoznačně prokázat, že odstranění brzlíku způsobuje rakovinu, ale naznačuje důležitost jeho zachování, pokud je to možné. Výsledky přinášejí nové pohledy na roli brzlíku ve zdraví dospělých, ačkoliv následná studie z Yale nenalezla negativní dopady této operace. Další výzkumy jsou nutné pro lepší porozumění těmto souvislostem.

Nový výzkum naznačuje, že mozek může předvídat sociální interakce ještě před jejich začátkem. Studie na dánio pruhovaném ukázala, že před pohybem ryb směrem k ostatním došlo k výrazné neuronové aktivitě v části mozku podobné lidské amygdale a hipokampu. Tento neuronový vzor byl specifický pro sociální interakce a nebyl přítomen při nesociálních pohybech. Navíc bylo zjištěno, že sociální chování bylo častější, když se ryby pohybovaly synchronně. Ačkoli byla studie provedena na rybách, vědci věří, že by tyto procesy mohly existovat i u jiných druhů, včetně savců. Výzkum otvírá možnosti pro další studium mechanismů mozku při sociálním chování.

Mezinárodní tým vědců identifikoval dva podtypy autismu na základě mozkových analýz u lidí a myší. Odlišné vzory mozkové konektivity vedly k rozlišení na hypokonektivitu se sníženou propojeností a hyperkonektivitu se zvýšenou aktivitou. Tyto nálezy by mohly přispět k rozvoji cílených terapií. Vědci využili genetické a imunitní faktory odvozené z myších modelů jako vzor pro lidské studie. Ačkoli byla objevena pouze část spektra autismu, tento průlom umožňuje detailnější chápání biologických základů poruchy.

Nová studie odhalila gen vgll3, který ovlivňuje rychlý růst a reprodukční věk ryb druhu Nothobranchius furzeri. Tento gen však také zvyšuje riziko rakoviny a snižuje délku života ryb. Výzkumníci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumali koncept antagonistické pleiotropie, kdy geny podporují růst v mládí, ale škodí později. Gen vgll3 byl modifikován pomocí CRISPR, což vedlo k rychlejšímu růstu a dřívějšímu dosažení pohlavní zralosti u ryb, ale také k více nádorům v stáří. Tato zjištění by mohla přinést nové možnosti v prevenci nemocí spojených se stárnutím u lidí.

Vědci objevili novou molekulární cílovou látku pro možné terapie Alzheimerovy choroby, enzym GRK2. Upravená forma tohoto enzymu se hromadí kolem mitochondrií a narušuje jejich funkci, což zvyšuje produkci amyloid-beta proteinů. Pomocí nově vyvinuté látky pojmenované Compound 10 se podařilo zpomalit postup demence u laboratorních myší a zlepšit funkci buněk. Tento objev by mohl vést k novým způsobům léčby Alzheimerovy choroby. Výzkum se zaměřuje na chemické sloučeniny schopné zabránit přetížení mitochondrií a snížit tvorbu patologických proteinů.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že lidé mají výraznou tendenci otáčet se proti směru hodinových ručiček, tedy doleva, při procházení bez konkrétního cíle. Tento jev byl pozorován napříč různými kulturami, věkovými skupinami a prostředími, včetně experimentů ve Španělsku a Japonsku. Zaujímavé je, že tato tendence nezávisí na dominanci ruky nebo nohy, pohlaví, a byla jen mírně ovlivněna věkem, přičemž mladší lidé vykazovali výraznější sklon. Přesný důvod této asymetrie není zatím znám, ale výsledky mohou mít důsledky pro návrh budov a nouzové plánování. Studie byla publikována v časopise Nature Communications.