výzkum

Pocit podrážděnosti z hladu, známý jako 'hangry', má nově vědecké vysvětlení. Studie ukázala, že lidé jsou podrážděnější, když si uvědomují, že jsou hladoví, ne pouze při nízké hladině cukru v krvi. Klíčovou roli hraje tzv. interocepce, schopnost vnímat signály těla. Lidé s lepší interoceptivní schopností zažívají méně výkyvů nálad, což může ovlivnit jejich vztahy a rozhodování. Zajištění pravidelného přísunu energie a vědomí tělesných potřeb může pomoci udržet stabilní náladu.

Imunitní systém s věkem oslabuje, což zvyšuje náchylnost k nemocem. Vědci z Broad Institute MIT a Harvardu objevili metodu, jak omladit klíčovou složku imunitní funkce. Zaměřili se na thymus, který produkuje T buňky důležité pro boj s infekcemi. Pomocí jater myší jako náhražky thymusu stimulovali produkci T buněk, což zvýšilo imunitní odpověď. Tato mRNA léčba vykázala u starších myší zvýšení počtu T buněk a lepší reakci na vakcinace. Přístup je zatím testován jen na myších a výsledky jsou slibné. Výzkum plánují dále rozšířit a ověřit u dalších druhů zvířat.

Vědci z Northwestern University vyvinuli injekční nanomateriál nazvaný IKVAV-PA, který slibuje ochranu mozku po mrtvici. Tento materiál testovaný na myším modelu ischemické mrtvice ukázal schopnost snížit poškození mozkové tkáně a záněty. Léčba využívá systémové dodání peptidů přezdívaných 'tančící molekuly', což umožňuje jejich rychlé a nenáročné podání. Výzkum zdůrazňuje možnost využití této inovace i při léčbě dalších neurologických onemocnění. Další testy jsou nutné k ověření účinnosti a bezpečnosti u lidí, ale tato terapie by mohla výrazně snížit dlouhodobé následky mrtvice.

Studie zkoumající fosilie obřích klokanů ukázala, že tyto tvory, kteří žili během pleistocénu, mohly skákat navzdory své impozantní velikosti. Obří druh Procoptodon goliah, vážící až 250 kilogramů, měl kosterní stavbu podporující krátké skoky. Výzkumníci analyzovali kosterní pozůstatky moderních i vyhynulých druhů klokanů a zjistili, že starověcí klokani měli dostatečně velká kotní kostní spojení a silné metatarsály pro udržení skákání. Přestože skákání nebylo hlavním způsobem jejich pohybu, bylo součástí jejich pohybového repertoáru, což jim pomáhalo překonávat nerovný terén či unikat predátorům.

Studie, která zkoumala šíření chřipky, zjistila nečekané výsledky: žádný dobrovolník se během experimentu nenakazil. Účastníci strávili několik dní v uzavřené místnosti s infikovanými lidmi, ale k přenosu nedošlo. Výzkum naznačuje, že klíčovými faktory mohou být nízká úroveň viru u infikovaných, částečná imunita u zdravých jedinců a cirkulace vzduchu v místnosti. Studie podtrhuje význam kýchání a kašlání při šíření viru a roli imunity a ventilace v malých prostorách. Současně upozorňuje na důležitost očkování a nošení roušek.

Výzkum z roku 2020 naznačuje, že paracetamol, celosvětově nejpoužívanější analgetikum, může zvyšovat sklon k rizikovému chování. Studie provedená na více než 500 univerzitních studentech zjistila, že ti, kteří užívali paracetamol, častěji riskovali, což bylo patrné například při simulovaném nafukování balónku, kdy účastníci riskovali jeho prasknutí pro vyšší imaginární zisk. Účinek léku může snížit pocit úzkosti a negativních emocí spojených s rizikovými aktivitami. Navzdory těmto zjištěním zůstává paracetamol jedním z nejčastěji užívaných léků a je považován za nezbytný lék podle Světové zdravotnické organizace. Výzkum vyvolává potřebu dalších studií zaměřených na vliv běžně dostupných léků na rozhodovací procesy.

Nová studie z Austrálie odhalila, že lidské srdeční buňky se mohou po infarktu částečně regenerovat. I když srdce po útoku zůstává jizvené, začíná produkovat nové svalové buňky. Toto zjištění by mohlo vést k vývoji terapií, které podpoří regenerační schopnosti srdce. Výzkumníci zkoumali srdeční tkáně z dárce v klinické smrti a pacientů podstupujících bypass. Studie má potenciál přinést nové přístupy k léčbě srdečních onemocnění, která jsou hlavní příčinou úmrtí. Výsledky byly publikovány v časopise Circulation Research.

Nová studie švédských vědců z University of Gothenburg naznačuje, že vyšší metabolický BMI (MetBMI) souvisí se zvýšeným rizikem cukrovky typu 2 a dalších chorob. MetBMI se zaměřuje na biologické markery, které lépe odrážejí metabolické zdraví, než tradiční BMI. Výzkum ukázal, že lidé s vyšším MetBMI mohou mít vyšší pravděpodobnost výskytu metabolického syndromu a cukrovky bez ohledu na jejich váhu. Studie také naznačuje vazbu mezi MetBMI a mikroflórou ve střevech, což podtrhuje význam stravy a životního stylu. MetBMI by mohl v budoucnu zlepšit hodnocení zdravotního rizika nad rámec pouhé váhy.

V listopadu 2020 byla zaznamenána extrémní zbloudilá vlna u pobřeží Britské Kolumbie, dosahující výšky 17,6 metru. Tato událost, která se stane průměrně jednou za 1300 let, byla potvrzena jako nejextrémnější svého druhu. Zbloudilé vlny jsou nevyzpytatelné a mohou ohrozit mořské operace i pobřežní oblasti. Vědci se i nadále snaží zjistit, jak vznikají a jak je lépe předpovídat. Údaje z bóje, která tuto vlnu zaznamenala, pomáhají lépe porozumět těmto nebezpečím. Klimatické změny by mohly v budoucnu způsobit nárůst velikosti těchto vln.

Výzkum ukazuje, že unikátní chuť kávy Black Ivory může být způsobena bakteriemi ve střevech slonů. Tato káva, jedna z nejdražších na světě, se produkuje pouze v jedné thajské rezervaci, kde sloni tráví celá kávová zrna. Studie odhalila, že ve střevě slonů, kteří konzumují kávové třešně, se nacházejí specifické bakterie, které rozkládají látky způsobující hořkost v běžné kávě. Tato mikrobiome slonů pomáhá vytvářet hladkou a čokoládovou chuť kávy, odstraněním hořkých složek. Výzkumníci plánují další analýzu kávových zrn před a po průchodu trávicím traktem slonů.