výzkum

Nová klinická studie ukazuje, že černý kmín, tradičně používaný v kuchyni a medicíně, může pomoci snižovat hladinu cholesterolu. Výzkum vedený vědci z Metropolitní univerzity v Ósace zjistil, že účastníci, kteří konzumovali 5 gramů černého kmínu denně, zaznamenali pokles špatného cholesterolu po osmi týdnech. Studie také naznačuje, že kmín by mohl bránit tvorbě tukových buněk. I když některé předchozí výsledky byly kontroverzní, tento výzkum přináší nové poznatky o zdravých přínosech kmínu. Další dlouhodobé studie jsou plánovány k prozkoumání vlivu kmínu na metabolismus a inzulinovou rezistenci.

Nový hybridní přístup k léčbě cukrovky 1. typu u myší prokázal vysokou účinnost, když tuto chorobu u prediabetických zvířat zcela zabránil a u nemocných zvrátil. Metoda kombinuje buňky imunitního systému z myši pacienta i dárce, což zajišťuje dlouhodobou harmonii bez potřeby imunosupresivních léků. Tým ze Stanfordu doufá, že tato strategie by mohla být účinná i u lidí a pomoci při dalších transplantacích. Studie ukazuje, že vytvoření hybridního imunitního systému může zabránit destrukci inzulín produkujících buněk. Výsledky přinášejí naději na pokrok v léčení cukrovky a potenciální aplikaci na jiné autoimunitní choroby.

V nitru Země se nacházejí dva obří 'bloby', jejichž původ zůstával dlouho neznámý. Nové modely naznačují, že tyto struktury mohly vzniknout z unikajícího materiálu z jádra Země v době jejího vzniku. Výzkum ukazuje, že tyto útvary, nazývané velké provincie s nízkou rychlostí střihu (LLSVPs), se mohou podílet na vzniku tektonických desek. Tento objev nejen odhaluje více o vývoji Země, ale může také přinést poznatky o tom, jak se vyvíjely jiné planety. Studie publikovaná v Nature Geoscience tak přináší nové pochopení o historii naší planety.

Výzkumníci v západní Kanadě zaznamenali unikátní chování divokého vlka, který pomocí nástroje získal přístup k pasti s krabem. Tento čin byl pozorován v odlehlé oblasti provincie Britská Kolumbie, kde vlk ukázal promyšlený postup při vytahování pasti z hluboké vody. Podle odborníků jde o první známý případ, kdy divoký vlk použil nástroj. Kamera zachytila, jak vlčice přitáhla plovák přidělaný k pasti až na břeh, následně rozkousala síť, aby se dostala k návnadě. Vědci, ve spolupráci s místními komunitami, zkoumají, jak časté je takové chování mezi vlky.

Mechy, podobně jako známí želvušky, dokáží přežít extrémní podmínky včetně kosmického vakua. Výzkumníci vystavili spory mechu extremům vesmíru na Mezinárodní vesmírné stanici po dobu devíti měsíců, a většina z nich přežila. Spory si po návratu na Zemi uchovaly schopnost klíčit, což ukazuje na unikátní mechanismy odolnosti vyvinuté na Zemi. Tento objev by mohl přispět k vytváření ekosystémů na Měsíci a Marsu.

Nový výzkum z Framinghamské srdeční studie ukazuje, že fyzická aktivita ve věku 45 a více let může významně snížit riziko rozvoje demence. Studie sleduje účastníky od 70. let a zkoumá vliv jejich fyzické aktivity napříč životními obdobími. Výsledky naznačují, že nejvyšší úroveň aktivity ve středním a vyšším věku je spojena s nižším rizikem demence, dokonce i u těch s genetickou predispozicí k Alzheimerově nemoci. Naopak cvičení v mládí nemá vliv na riziko demence. Studie poskytuje nové poznatky o tom, jak fyzická aktivita může ovlivňovat riziko demence rozdílně v závislosti na genetických faktorech.

Tinnitus, charakterizovaný nepříjemným hučením v uších, je podle oxfordských vědců úzce spojen s mozkovým mechanismem spánku. Studie naznačuje, že hluboký spánek může tlumit aktivitu mozku, která tinnitus způsobuje. Výzkum provedený na fretkách ukázal, že zvířata s poruchou spánku měla silnější tinnitus. Objev propojení mezi tinnitem a spánkem otevírá nové možnosti pro hledání účinné léčby, zejména vzhledem k tomu, že mnoho trpících tinnitus uvádí problémy se spánkem. Dále by mohl pomoci pochopit i záhadné aspekty lidského spánku samotného.

V hloubce 3 300 metrů u pobřeží Aljašky našli vědci záhadný zlatý orb připevněný na kámen. Objekt má průměr asi 10 centimetrů a otvor na jedné straně, což může naznačovat, že z něho něco vzešlo nebo se do něj dostalo. Vědci spekulují, že by mohlo jít o vajíčko neznámého druhu, mrtvou mořskou houbu, nebo korál. Po prohlídce pomocí robotické ruky a nasátí byl orb odvezen k dalšímu zkoumání. Tento nález ilustruje, jak tajemný a neprobádaný je hluboký oceán i v současnosti.

Výzkumníci z University of California, Riverside, vyvinuli nový systém BIPORES pro pěstování realistických mozkových tkání v laboratoři. Tento systém poskytuje strukturu, na kterou se mohou přichytit darované neurální kmenové buňky a vyvinout se do plnohodnotných neuronů. BIPORES je vyroben převážně z polyethylenglykolu a je navržen tak, aby podporoval růst a komunikaci buněk. Nová technologie slibuje tvorbu mozkových tkání více podobných lidským tkáním bez potřeby chemikálií zvířecího původu. To by mohlo snížit závislost na testování na zvířatech a pomoci při studiu neurodegenerativních onemocnění a poranění mozku.

V posledních letech se zvažuje, zda i zvířata mohou vykazovat známky neurodiverzity, podobně jako lidé s autismem či ADHD. Výzkumy naznačují, že některé genetické a behaviorální rysy, například u psů, mohou připomínat lidské neurodivergentní vzory. Například mutace u některých beaglových psů je spojována s problémy v sociální interakci. Existují také návrhy, že šlechtění zvířat tak, aby žila poblíž lidí, mohlo ovlivnit jejich chování. Studie využívající zvířecí modely by mohly přinést nové způsoby diagnostiky a léčby jak pro zvířata, tak pro lidi. Výzkum také podtrhuje potřebu rozumět individuálním a chemickým rozdílům v nervové soustavě našich zvířecích společníků.