výživa

Studie finských vědců zahrnující 2 546 mužů ve věku 42 až 60 let zjistila souvislost mezi vyšším podílem živočišných bílkovin ve stravě a nižší hladinou celkového testosteronu. Muži s vyšším příjmem rostlinných bílkovin z jiných než obilných zdrojů, například luštěnin, zeleniny a ořechů, naopak vykazovali více volného testosteronu. Rozdíly byly statisticky významné, ale malé a studie neprokazuje, že živočišné bílkoviny testosteron přímo snižují. Samotná náhrada živočišných bílkovin rostlinnými navíc v modelech nebyla jednoznačně spojena se změnou hladin hormonu. Výsledky zpochybňují tvrzení, že masitá či takzvaná carnivore dieta testosteron spolehlivě zvyšuje.

Vědci popsali nový druh dinosaura Infernogallus jamesi, přezdívaný „pekelné kuře“, který žil před 68 až 66 miliony let po boku tyranosaura a triceratopse. Zvíře velikosti krocana mělo neobvykle slabý zobák a čelisti uzpůsobené k drcení měkké potravy, zejména plodů. Skeny odhalily pohyb čelistí dopředu a dozadu a rýhované kostěné plochy v tlamě, které mohly fungovat podobně jako hmoždíř. Podle badatelů patřil k prvním známým dinosaurům specializovaným na ovoce, pravděpodobně na peckovice. Právě úzká závislost na sezónních plodech však mohla snížit jeho šance na přežití po dopadu planetky na konci křídy.

Studie vědců z Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění spojila zdravější stravování s pomalejším biologickým stárnutím. Analýza dat 6 470 lidí porovnávala deset známých dietních doporučení s epigenetickými ukazateli věku v krvi. Příznivé souvislosti se objevily například u středomořské, severské, DASH či MIND diety, zatímco vyšší příklon k nezdravým rostlinným potravinám a prozánětlivé stravě byl spojen s horšími výsledky. Zjištění se obdobně potvrdila i v samostatném vzorku více než tisíce osob. Výzkum neprokazuje přímou příčinu a následek, naznačuje však, že i bez dokonale dodržované diety může zdravější jídelníček přispět ke snížení rizika nemocí spojených s věkem.

Studie na mladých myších samicích zjistila, že pět týdnů stravy s vysokým podílem tuku souviselo se silnějším dlouhodobým posilováním nervových spojů v hipokampu. Myši na této dietě také při změně úkolu méně často vyhledávaly původní místo s vodou, což může naznačovat snazší opouštění nefunkční naučené strategie. Současně více přibíraly na váze a vykazovaly změny hormonů leptinu a adiponektinu, bez rozdílů ve sledovaných zánětlivých markerech. Výsledky však nelze přenášet na lidi ani je chápat jako důkaz přínosu tučné stravy pro paměť. Výzkum byl malý, zahrnoval jen samice a nedokázal určit, zda pozorované změny mozku přímo způsobily rozdíly v chování.

Studie britských vědců zjistila, že běžně vyhazované části ovoce a zeleniny často obsahují více vlákniny než části, které lidé obvykle jedí. U deseti z dvanácti zkoumaných plodin měly slupky, semena, stonky či jiné zbytky vyšší obsah vlákniny na hmotnost než konzumované části. Největší rozdíly se ukázaly u ananasu, melounu a dýně máslové. Autoři však nevyzývají k pojídání všech slupek bez rozmyslu, protože některé mohou být nechuťné či nevhodné k jídlu. Lepší využití bezpečných jedlých částí by mohlo zvýšit příjem vlákniny, omezit plýtvání potravinami a snížit náklady domácností.

Malá pilotní studie vedená vědci z Harvardovy lékařské fakulty naznačuje, že každodenní konzumace borůvek by mohla seniorům se sedavým způsobem života pomáhat se zmírněním depresivních příznaků. Osmnáct lidí starších 65 let dostávalo po dobu tří měsíců buď lyofilizovaný borůvkový prášek, nebo placebo. Zlepšení se objevilo v obou skupinách, u borůvkové skupiny však bylo výraznější a konzistentnější, rozdíl ale nebyl statisticky průkazný. Vědci zaznamenali také drobné změny střevního mikrobiomu, včetně genů enzymů souvisejících s tvorbou neurotransmiteru GABA. Autoři zdůrazňují, že vzhledem k malému a málo rozmanitému vzorku je nutný rozsáhlejší výzkum.

Studie sledující 14 584 lidí ve Španělsku a USA spojila vyšší skóre krevního metabolického podpisu středomořské stravy s o 23 procent nižším rizikem úmrtí během následného sledování. Podpis tvoří 67 metabolitů, převážně tukových molekul, které mohou zachytit nejen složení jídelníčku, ale i způsob, jakým tělo potravu zpracovává. Středomořský styl stravování upřednostňuje zeleninu, ovoce, luštěniny, ořechy, ryby a olivový olej a omezuje červené i průmyslově zpracované maso. Zjištění je pozorovací, a proto nedokazuje, že změna tohoto ukazatele sama o sobě prodlouží život. Vědci chtějí metodu ověřit u rozmanitějších skupin obyvatel a zjistit, zda může zlepšit odhad zdravotních rizik nad rámec běžných faktorů.

Malá randomizovaná studie naznačuje, že čistý brusinkový džus může krátkodobě tlumit růst bakterií v zubním plaku a snižovat jeho tvorbu kyselin. Výzkumu se zúčastnilo osm dospělých a 14 dětí, kteří porovnávali čistý džus, slazený nápoj s 27 procenty brusinkové šťávy a vodu. Po čistém džusu byl růst bakterií nižší o 44 procent, u dětí o 33 procent; u slazeného nápoje nebyl rozdíl statisticky významný. Možné působení vědci spojují s proanthokyanidiny, které bakteriím ztěžují přilnutí k povrchům. Studie však neověřovala dlouhodobou ochranu před zubním kazem ani možné dopady kyselosti nápoje na sklovinu.

Studie zahrnující 8 783 Kanaďanů ve věku 35 až 69 let spojila vyšší příjem ultrazpracovaných potravin s častějšími známkami cévního poškození mozku na magnetické rezonanci. Šlo například o změny bílé hmoty a drobná ložiska po poruše prokrvení, která mohou vznikat bez zjevných příznaků. V nejvyšší skupině příjmu mělo tyto nálezy zhruba jedno z devíti osob, oproti přibližně jedné z dvanácti v nejnižší skupině. Souvislost přetrvala i po zohlednění věku, kouření, pohybu, příjmů, vysokého tlaku či cukrovky, avšak při jiných způsobech výpočtu příjmu potravin zeslábla. Výzkum neprokazuje příčinný vztah ani nezjistil jednoznačný dopad na výsledky testů paměti a myšlení; k ověření budou potřeba dlouhodobé studie a intervenční pokusy.

Dlouhodobá studie téměř 200 000 lidí spojila jídlo po večerce nebo mezi večeří a spánkem s vyšším rizikem cirhózy a metabolicky podmíněného ztučnění jater (MASLD). U lidí, kteří jedli pozdě večer, bylo riziko cirhózy o 28 % a riziko MASLD o 36 % vyšší než u osob s běžnější dobou jídla. Výsledky zůstaly významné i po zohlednění věku, BMI a pohybové aktivity, studie ale nedokazuje přímou příčinu. Možným vysvětlením je narušení cirkadiánních rytmů, protože játra mohou v noci potravu zpracovávat méně efektivně. Cirhóza přitom zůstala v souboru vzácná: během mediánu 16 let sledování se objevilo 315 případů.