kultura

Kanadští lékaři před několika lety začali předepisovat svým pacientům návštěvy muzeí jako prostředek ke zlepšení jejich fyzického a duševního zdraví. Nová britská studie potvrzuje, že umění a kulturní aktivity mohou skutečně ovlivnit biologické známky stárnutí. Výzkumníci z University College London zjistili, že týdně vykonávané umělecké nebo kulturní aktivity zpomalují tempo stárnutí obdobně jako pravidelné cvičení. Analýza dat více než 3 500 dospělých ukázala, že ti, kteří se věnují umění jednou týdně, vykazují pomalejší projevy stárnutí. Výsledky byly nejvýraznější u středněvěkých dospělých, přičemž širší spektrum aktivit přinášelo lepší výsledky.

Lidská evoluce může podstupovat významnou změnu, kdy kulturní faktory převažují nad přírodními vlivy. Vědci zdůrazňují, že technologie a sociální struktury formují evoluci spíše než genetické adaptace. Často rychle řeší biologické výzvy, což snižuje tlak na přirozený výběr. Výzkumníci Tim Waring a Zachary Wood tvrdí, že kulturní evoluce mění lidské vlastnosti rychleji než genetická. Přestože to nemusí vést k novým genetickým adaptacím, mění se způsoby přežití, jako třeba při porodech či při ochraně před nemocemi. Tento posun by mohl mít dlouhodobé důsledky pro naši evoluční dráhu.

Spánek v kuse není pro lidstvo přirozený, dříve lidé běžně spali ve dvou fázích. Tento vzorec zahrnoval první spánek, pak probuzení uprostřed noci na hodinu nebo více, a následně druhý spánek. Velké změny způsobilo zavedení umělého osvětlení a industrializace, které prodloužily večery a zkrátily spánek na jednu kontinuální fázi. Studie dokazují, že v tmavém prostředí se lidé vrací k přirozenému dvoufázovému spánku. Porozumění této historii může pomoci vysvětlit moderní problémy se spánkem a nespavostí.