evoluce

V marocké jeskyni Grotte à Hominidés byly objeveny starobylé kosti, které by mohly odhalit důležité informace o lidské evoluci. Fosilie čelisti, zubů a obratlů, staré 773 000 let, ukazují na směs vlastností moderních lidí a neandertálců. Tento nález potvrzuje africký původ lidského druhu, zatímco evropské fosilie homininů, jako je Homo antecessor, vrhají na evoluci lidstva určité nejasnosti. Analýza těchto nálezů umožňuje nahlédnout do období, kdy se lidská evoluční linie začala odchylovat. Studie posunuje porozumění historie lidské evoluce blíže africkému kořeni rodu Homo sapiens.

Nejstarší zkameněliny složitých zvířat se objevují náhle ve fosilním záznamu, což bylo vždy záhadou pro vědce. Nedávný výzkum naznačuje, že molekulární hodiny, které měří genetické změny, nemusí tikat pravidelně. Podle této teorie může evoluce v určitých obdobích zrychlovat, což by vysvětlovalo nečekané časové nesrovnalosti mezi fosilními záznamy a molekulárními hodinami. Tento přístup pomáhá lépe sladit věkové odhady předků složitých zvířat s jejich fosilními relikty.

V Peru a na Filipínách byly objeveny pavouci, kteří z hedvábí, těl kořisti a úlomků tvoří obří repliky sebe samých. Tento behaviorální jev byl poprvé formálně zdokumentován. Pavouci z rodiny Cyclosa longicauda vytvářejí stabilimenta, která zastrašují predátory jako vrtulníkovité vážky. Repliky mohou být více než třikrát delší než samotní pavouci. Výzkum naznačuje, že tato strategie by mohla odvracet pozornost predátorů i od vajíček a mláďat skrytých mezi úlomky.

Studie izraelských vědců naznačuje, že medúzy tráví třetinu dne spánkem, podobně jako lidé. Tento objev naznačuje, že spánek je velmi starý fyziologický proces, který možná vznikl již v době rozdělení našich předků od žahavců, před zhruba miliardou let. Výzkum ukázal, že i jednoduché nervové systémy potřebují odpočinek ke snižování DNA poškození, které vzniká během bdění. Medúzy a sasanky prokazují zvýšené poškození DNA při nedostatku spánku, což potvrzuje, že spánek má ochrannou roli. Evoluce spánku mohla být řízena potřebou ochrany buněčné integrity.

Nová studie naznačuje, že kontroverzní prapředek Sahelanthropus tchadensis možná chodil po dvou nohách. Tento hominid žil před 7 miliony let a je považován za jednoho z nejstarších lidských předků. Výzkumníci z New York University provedli analýzy jeho kostí a identifikovali tři znaky naznačující bipedii. Mezi jinými zjistili zvrásnění stehenní kosti a přítomnost stehenního tuberkulu, což je důkaz bipedie. Přestože Sahelanthropus trávil čas i ve větvích stromů, jeho schopnost chůze po zemi byla významná.

Rostlina Balanophora zaujala vědce tím, že se zcela vzdala fotosyntézy a přesto se jí daří přežít. Nová studie odhalila, že její genom určený k fotosyntéze zredukovala na minimum. Místo toho získává živiny z kořenů stromů a chová se jako parazit, aniž by cokoliv vracela. Balanophora vykazuje podobnosti s houbami kvůli evoluční adaptační konvergenci. Výzkum zahrnul vzorky z Tchaj-wanu a Japonska a ukázal, že i přes ztrátu fotosyntetické schopnosti si uchovává aktivní metabolismus. Navíc vývoj umožnil některým druhům rozmnožování bez partnera, což zlepšuje jejich šance na přežití na izolovaných ostrovech.

Little Foot, jeden z nejslavnějších homininích fosilií, může představovat zcela nový druh. Tento exemplář, objevený v jeskyni Sterkfontein v Jižní Africe, byl dlouho označován jako součást rodu Australopithecus, ale jeho přesná druhová identifikace zůstává sporná. Nedávná studie navrhuje, že Little Foot nepatří ani k A. prometheus, ani k A. africanus, ale spíše k dosud neznámému druhu. Výzkumný tým porovnával anatomii Little Foot se známými fosiliemi a odhalil významné rozdíly. Výsledky podporují potřebu pečlivější taxonomie v evolučním výzkumu.

Výzkum odhalil, že Homo floresiensis, známý jako "hobbit" kvůli své malé postavě, zmizel z ostrova Flores po více než milionu let kvůli extrémnímu suchu před 61 000 lety. Tento druh spolu s jeho hlavní kořistí, trpasličím slonem, byl nucen opustit ostrov a možná čelil Homo sapiens. Analýza stalagmitu z jeskyně Liang Luar poskytla detailní klimatický záznam, který dokládá sezónní změny a jejich vliv na dostupnost vody. Významnou roli hrála dostupnost sladké vody, což vedlo k úbytku zdrojů a možnému setkání těchto homininů s moderními lidmi.

Genetik Jenny Graves předpověděla, že chromozom Y, který určuje mužské pohlaví, je na pokraji zániku. Od evolučního vzoru před 300 miliony let ztratil 97 % genů. Pokud se trend nezmění, Y chromozom by mohl zmizet za několik milionů let. Diskuse se však zaměřila na možnost, že Y chromozom může být nahrazen jinými genetickými variantami, jak bylo pozorováno u některých zvířat. Téma se stalo předmětem debaty mezi vědci, přičemž názory se dělí mezi vidinu genetické stability a pokračující degradaci.

Nová studie naznačuje, že vznik složitých eukaryotických organismů na Zemi mohl začít téměř před 3 miliardami let, tedy o miliardu let dříve, než se dříve předpokládalo. Tento objev naznačuje, že vývoj složitých buněk mohl být dlouhodobým procesem spíše než rychlou evoluční změnou. Vědci použili molekulární hodiny a dáta od stovek druhů k rekonstrukci evoluční časové osy. Mitochondrie, základní součást eukaryotických buněk, se objevily až po vzestupu kyslíku na Zemi, což mohlo urychlit další vývoj. Výsledky této studie byly publikovány v časopise Nature.