evoluce

Nová studie odhalila, že švábi získávají značné množství DNA od bakterie Blattabacterium cuenoti. Tento horizontální přenos genů je běžný mezi bakteriemi, ale u složitějších organismů, jako jsou švábi, je méně častý. Transfer umožňuje švábům získávat nové genetické schopnosti, které mohou mít význam pro jejich přežití a adaptaci. Výzkumníci objevili 40 485 fragmentů této cizorodé DNA, přičemž některé mohou sahat až k počátkům vývojové linie švábů. Ačkoli zatím není jasné, jaký efekt mají tyto DNA fragmenty, studie naznačuje, že mohou hrát důležitou roli v evoluci genomu.

Kambrium bylo klíčovým obdobím evoluce s rychlým rozvojem živočišných druhů. Fosilie bryozoí byly dříve datovány až do ordoviku, což omezovalo jejich roli v této události. Nové nálezy z Xiannüdong formace v Číně ale ukazují, že byly již přítomny během kambria. Tyto fosilie zachovávají jemné struktury a přináší nové poznatky o evolučních vztazích bryozoí s dalšími živočišnými skupinami. Výzkum publikovaný v Nature naznačuje, že bryozoa nejenže existovala během kambria, ale mohla ho i předcházet.

Nový výzkum ukazuje, že ptáci se také zabývají sebeuspokojováním, což je běžné napříč zvířecí říší. Samci ptáků jsou častěji pozorováni při této aktivitě než samice. Studie rovněž zjistila, že divocí ptáci se častěji zapojují do této činnosti než ptáci v zajetí. Masturbace má evoluční souvislosti a nemusí být jen o prokrastinaci. U samců může pomáhat odstranit staré spermie a u samic zrychlit sexuální interakce. Pochopení těchto zvyků může mít dopad na péči o domácí mazlíčky.

Lidé na Tibetské náhorní plošině procházejí i nadále evolučními změnami, které jim pomáhají přežít v prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Studie zaměřená na ženy žijící ve vysokohorských oblastech Nepálu ukazuje, že jejich organismy se přizpůsobily efektivnějšímu transportu kyslíku, což zvyšuje šance na úspěšnou reprodukci. Ženy s průměrnou hladinou hemoglobinu, ale vysokou saturací kyslíku v krvi, mají nejvíce potomků. To potvrzuje, že přirozený výběr stále působí. Vliv mají i kulturní faktory, ale klíčové jsou fyzické adaptace, které podporují přežití a pokračování genetických rysů v těchto extrémních podmínkách.

Mezinárodní tým vědců vedený Kjótským univerzitou zkoumal evoluční historii krevních buněk až 700 milionů let zpět. Zjistili, že krev vznikla z genetických mechanismů zděděných od jednobuněčných předků, nikoli s nástupem mnohobuněčného života. Původní krevní buňky byly zřejmě podobné makrofágům, což jsou buňky schopné pohlcovat mikroby. Studie odhalila, že moderní krevní buňky mají kořeny v genetické aktivitě jednobuněčných organismů. Objevy mohou přispět k pochopení evoluce nemocí jako je rakovina a přiblížit nás našim dávným předkům.

Nová studie naznačuje, že malá velikost paží Tyrannosaura rexe je důsledkem evoluční adaptace, kdy se staly méně využívanými kvůli rostoucí síle jejich čelistí. T. rex a jiní velcí masožravci se spoléhali na své silné čelisti jako hlavní zbraň, což vedlo k redukci velikosti paží. Výzkum propojuje tyto změny s vývojem velkých a mocných hlav. Analýza 61 druhů teropodů potvrdila silnou souvislost mezi robustností lebky a menšími předními končetinami. Někteří odborníci dále spekulují, že zkrácené paže mohly mít i sekundární funkce jako podpora při vstávání nebo během páření.

V Darwinu v Austrálii byly uloženy vrtné jádrové vzorky hornin, které obsahují fosilie mikroorganismů staré přes 1,5 miliardy let. Tato studie, publikovaná v časopise Nature, ukazuje, že eukaryoty, komplexnější buňky, byly závislé na kyslíku již před 1,4 miliardy lety. Navzdory předchozím nálezům organismů, které přežívají bez kyslíku, byly fosilie eukaryot nalezeny pouze v kyslíkatých prostředích. Tato data podporují hypotézu, že kyslík hrál klíčovou roli ve vývoji eukaryot. Pokračující studie těchto starobylých mikrofosilií mohou přinést další poznatky o našem původu.

Nové výzkumy naznačují, že preference pravorukosti sahá až k našim prapředkům, homininům. Důvodem může být kombinace bipedalismu a vývoje většího mozku. Analýza více než 2 000 jedinců z různých druhů primátů ukázala, že pravorukost je výrazně silnější u lidí. Výsledky naznačují, že právě tyto fyzické a neurologické změny mohly posílit pravostrannou přednost během evoluce. Zkoumání poměrně starých druhů, jako H. ergaster a H. erectus, ukazuje postupné zesílení této preference. Výzkum otevírá otázky ohledně role kultury a dalšího vývoje u jiných zvířat s preferencemi končetin.

Nový výzkum odhalil, že obyvatelé And, konkrétně Quechua, mají genetické přizpůsobení pro lepší trávení škrobu. Tento jev je spojen s vysokým počtem kopií genu AMY1, což jim poskytuje výhodu v trávení brambor, které zde byly domestikovány před tisíci lety. Studie ukazuje, že genetická evoluce může reagovat na změny stravy v relativně krátkém čase. Výsledky také přinášejí nové pohledy na vliv technologie na lidskou evoluci.

Nedávný výzkum odhalil, že Homo erectus a Denisované mohli mít složité genetické vazby. V Číně byly objeveny zuby H. erectus se proteinovými variantami, jež naznačují mísení genetiky s Denisovany. Studie naznačuje, že lidská evoluce byla komplikovaná a nejde o lineární proces. Denisované jsou stále záhadou, avšak jejich genetické stopy byly nalezeny i v některých moderních lidech. Nové důkazy přinášejí další pohled na evoluční historii lidstva.