věda

Vědci vyvinuli novou technologii solárních článků, která dosahuje úžasného 130% kvantového zisku. Tato metoda využívá proces singlet fission, který umožňuje rozdělení energie z jednoho fotonu na dvě excitonová stavy, čímž se zvyšuje účinnost. Kombinace tetracenu a molybdenu umožnila významný pokrok, přičemž molybden zachytává rozdělené excitony a zvyšuje efektivitu přeměny světla na elektrickou energii. Přestože se jedná o experimentální testy v laboratoři, výsledky naznačují potenciál pro solární panely s vyšší účinností. Dalším krokem je přenést tuto technologii z laboratorního řešení do pevné formy vhodné pro praktické využití v solárních panelech.

Studie na myších naznačuje hypotetické spojení mezi šťouráním v nose a zvýšeným rizikem vzniku demence. Při poškození nosní tkáně mohou bakterie snáze pronikat do mozku, kde vyvolávají reakce připomínající Alzheimerovu chorobu. Výzkum, který v roce 2022 vedli vědci z Griffith University, ukázal, že bakterie Chlamydia pneumoniae se u myší rychle šíří centrálním nervovým systémem. Přestože dosud nejsou potvrzeny stejné účinky u lidí, je důležité pokračovat ve výzkumu. Odborníci doporučují vyvarovat se šťourání v nose a k vyšetření této hypotézy na lidech plánují další studie.

Nový výzkum naznačuje, že Alzheimerova choroba může vznikat soutěží dvou klíčových proteinů uvnitř mozkových buněk. Studie spojuje amyloid-beta a tau proteiny, které se dosud zkoumaly převážně odděleně. Výsledky ukazují, že amyloid-beta může narušit normální funkci tau proteinů, což by mohlo způsobit jejich špatné uspořádání a destabilizaci mikrotubulů. To by mohlo být klíčem k pochopení toxicity, která vede k úhynu mozkových buněk. Tato nová teorie nabízí nový pohled na důvody neúspěchu některých léčebných postupů. Pokud budou výsledky potvrzeny dalšími studiemi, mohou vést k vývoji účinnějších terapií.

NASA úspěšně zahájila historickou misi Artemis II na Měsíc, čímž poslala astronauty dál od Země než kdykoli předtím. Američtí kardiologové vydali nové pokyny pro správu vysokého cholesterolu, které navazují na doporučení z roku 2018. Vědci také objevili, že změny životního stylu, jako více spánku a zeleniny, mohou snížit riziko srdečních onemocnění. Dále bylo nalezeno prastaré hrací kostky staré více než 12 000 let, což je posouvá k nejstarším známým artefaktům svého druhu. Nakonec, kombinace léků na hubnutí a hormonální terapie může pomoci starším ženám efektivněji zhubnout.

Alzheimerova choroba se často pojí se stárnutím, ale její počátky zasahují do třetí dekády života. Výzkumy naznačují, že stimulace bloudivého nervu by mohla pomoci udržet funkci locus coeruleus, což je oblast mozku klíčová pro pozornost a bdělost. Tento nerv stimuluje orgány a může zlepšit náladu a myšlení u lidí s Alzheimerovou chorobou. Studia také ukazují, že stimulace může zlepšit paměť u osob s mírnou kognitivní poruchou. I přes předběžné povahy výzkumu metoda slibuje bojovat proti symptomům stárnutí mozku.

Vědci geneticky upravili tabák, aby syntetizoval pět různých psychedelických látek současně, pocházejících například z rostlin a hub. Tento průlom by mohl poskytnout nový způsob výroby těchto látek pro výzkumné účely, s potenciálem léčby stavů jako deprese a úzkost. Studium genů u dvou rostlin, houby a ropuchy umožnilo vědcům vytvořit genetický soubor, který byl zaveden do tabákových rostlin. Úprava enzymů vedla také k produkci nových forem těchto látek, což by mohlo mít terapeutické využití. Tento výzkum otevírá cestu k vývoji nových terapeutik a lepší produktivitě v pěstování psychedelických látek.

Nedávná studie provedená v King's College London zjistila, že denní příjem proteinových a prebiotických doplňků může zlepšit kognitivní funkce u osob starších 60 let. Účastníci studie, dvojčata, dostávali buď prebiotika jako inulin a FOS, nebo placebo. Tato prebiotika ukázala zlepšení paměti a změny ve složení střevní flóry, konkrétně zvýšení prospěšných bakterií Bifidobacterium. Výsledky studie naznačují potenciál pro zlepšení zdraví mozku a paměti se stárnutím populace. Důležitost gut-brain osy pro kognitivní zdraví se stále více potvrzuje.

Vědci našli způsob, jak z plastového odpadu, konkrétně z PET, vyrobit levodopu, klíčový lék pro Parkinsonovu chorobu. Tento proces používá geneticky upravené bakterie Escherichia coli k přeměně plastu na farmaceutikum, což naznačuje, jak by biotechnologie mohla přispět k udržitelnému vývoji léků. Nyní jde o laboratorní koncept a pro průmyslové využití bude třeba dalšího výzkumu. Přesto to představuje inovativní přístup k recyklaci plastů, který by mohl využít odpad jako cenný zdroj. Širší aplikace tohoto konceptu nabízí příslib, jak efektivněji využívat plastový odpad a podporovat lidské zdraví.

Japonští vědci zjistili, že klonování myší má své hranice – po 58 generacích se začaly projevovat genetické mutace. Australští výzkumníci objevili, že spermie mají potíže najít cestu k vajíčku v mikrogravitaci, což může ovlivnit budoucí cesty do vesmíru. Studie také naznačuje, že vývoj člověka ovlivňuje více kultura a technologie než přírodní prostředí. CERN poprvé úspěšně přepravil antimetrii na nákladním vozidle, což představuje významný krok v oblasti fyziky. V rámci klinického testu nový lék na rakovinu prostaty ukázal schopnost zmenšovat nádory a snižovat hladiny PSA.

Chronická bolest často souvisí s depresí, ale ne všichni postižení ji zároveň vyvinou. Studie publikovaná v časopise Science odhaluje, že klíčovou roli hraje hippocampus v mozku. U osob s chronickou bolestí bez depresivních příznaků se hippocampus zvětšuje, což zlepšuje paměťové funkce. Naopak, když se vyvine deprese, hippocampus se zmenšuje a kognitivní výkon se zhoršuje. Výzkum ukázal, že antibiotikum minocyklin může pomoci snížit depresivní příznaky spojené s chronickou bolestí. Zdravý životní styl a meditace také přispívají ke zlepšení stavu mozku a snížení rizika deprese.