věda

Vědci objevili novou molekulární cílovou látku pro možné terapie Alzheimerovy choroby, enzym GRK2. Upravená forma tohoto enzymu se hromadí kolem mitochondrií a narušuje jejich funkci, což zvyšuje produkci amyloid-beta proteinů. Pomocí nově vyvinuté látky pojmenované Compound 10 se podařilo zpomalit postup demence u laboratorních myší a zlepšit funkci buněk. Tento objev by mohl vést k novým způsobům léčby Alzheimerovy choroby. Výzkum se zaměřuje na chemické sloučeniny schopné zabránit přetížení mitochondrií a snížit tvorbu patologických proteinů.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že lidé mají výraznou tendenci otáčet se proti směru hodinových ručiček, tedy doleva, při procházení bez konkrétního cíle. Tento jev byl pozorován napříč různými kulturami, věkovými skupinami a prostředími, včetně experimentů ve Španělsku a Japonsku. Zaujímavé je, že tato tendence nezávisí na dominanci ruky nebo nohy, pohlaví, a byla jen mírně ovlivněna věkem, přičemž mladší lidé vykazovali výraznější sklon. Přesný důvod této asymetrie není zatím znám, ale výsledky mohou mít důsledky pro návrh budov a nouzové plánování. Studie byla publikována v časopise Nature Communications.

Čínský podzemní detektor Jiangmen Underground Neutrino Observatory (JUNO) zveřejnil první výsledky výzkumu zaměřeného na tajemné neutrinové částice. Tyto miniaturní částice vznikly během Velkého třesku a jsou těžko zachytitelné kvůli své téměř nulové hmotnosti. Detektor, umístěný 700 metrů pod zemí a vážící 20 kilotun, je určen ke studiu antineutrin z jaderných elektráren. Po prvních dvou měsících sběru dat dosáhl nejpřesnějších měření, jak neutrina přecházejí mezi různými druhy. Vědci doufají, že detektor pomůže objasnit hmotnost různých druhů neutrin. Výsledky ukazují na potenciál detektoru zkoumat rozdíly mezi neutrinovými druhy a jejich hmotností.

Mezinárodní tým vědců odhalil 31 nových druhů z oceánských hlubin poblíž Brazílie. Tyto objevy zahrnují záhadné tvory jako duchovní červy a žebrovky, které obývají temné oceánské vody. Expedice využila pokročilé technologie, které umožnily podrobně popsat tyto organismy bez jejich poškození. Díky metodám jako 3D zobrazování a analýza genů byly tyto druhy detekovány rychleji než tradiční postupy. Nové technologie pomáhají vědcům zkoumat hlubokomořský život přímo v jeho přirozeném prostředí.

Slizovky jako Physarum polycephalum, známé pro své schopnosti řešit problémy bez mozku, zaujaly vědce. Nová studie ukazuje, že jejich rozhodování je výsledkem mechanických procesů, nikoli vědomých rozhodnutí. Slizovka se vyhýbá modrému světlu a při hledání potravy vysílá malé výběžky, které prozkoumávají okoli a umožňují únik. Vědci zjistili, že cesta úniku vede podél nejdelší osy pasti, což je způsobeno rytmickými kontrakcemi, které redistribuují hmotu. Výzkum odhaluje, jak tyto mikroorganismy adaptivně reagují na prostředí bez neuronálních systémů.

Pando, největší a nejstarší známý živý organismus na Zemi, byl zaznamenán na zvukové nahrávce. Tento obrovský les v Utahu, složený z jediného klonálního topolu, má kořeny propojující 47 000 kmenů. Zvukový umělec Jeff Rice při experimentu nasadil hydrofon, aby zachytil vibrace přenášené větvemi a kořeny tohoto organismu. Díky tomu bylo možné slyšet tlumený dunivý zvuk způsobený listím a dalšími přírodními vlivy. Tento průlom může pomoci pochopit vnitřní fungování Pando a monitorovat stav prostředí tohoto unikátního lesa. Přesto existují obavy z narůstajícího poškozování tohoto ohromného organismu lidmi a přírodními změnami.

V roce 2025 byly oznámeny významné nálezy ohledně možného objevu mimozemského života na exoplanetě K2-18b a na Marsu. Přestože se objevila naděje na potvrzení života, vědecká obec zůstala převážně opatrná. Pouze 6,6 % astrobiologů souhlasilo s pravděpodobností nálezu života na K2-18b. U Marsu bylo procento vyšší, ale stále jen 15,1 % vědců věřilo v nalezení života. Výsledky ukazují, že vědci mají k důkazům různorodé postoje, což reflektuje jejich opatrný přístup k novým informacím. Toto rozložení názorů zdůrazňuje, že vědecké společenství reaguje na nejednoznačnosti strukturovaným způsobem.

Vědci objevili dva již existující léky, které mohou zvrátit změny v mozku způsobené Alzheimerovou chorobou u myší. Tyto léky, letrozol a irinotekan, jsou běžně používány k léčbě rakoviny prsu a tlustého střeva, ale ukázaly se účinné při snižování hladiny tau proteinu v mozku. Studie na myších modelech Alzheimerovy choroby ukázaly, že kombinace těchto léků zlepšila schopnosti učení a paměti. Přestože jsou výsledky slibné, dosud byly testovány pouze na myších, a léky mají také vedlejší účinky, které je třeba zvážit. Budoucí klinické studie by mohly nabídnout personalizovanější a účinnější léčbu pro lidské pacienty trpící Alzheimerovou chorobou.

Vědci z Lawrence Livermore National Laboratory prováděli experimenty simulující část jaderného ohnivého spadu. Vysokoteplotní plasma trubice umožnila zkoumat, jak se částice chovají při ochlazování po jaderné reakci. Největší překvapení bylo u cesia, které se kondenzovalo mnohem později než uran a cerium a tvořilo složitější sloučeniny. Tyto poznatky mohou pomoci lépe chápat jaderný spad a zpětně analyzovat podmínky, které jej vytvořily. Studie poukazuje na potřebu aktualizovat modely radioaktivních mraků, aby lépe reflektovaly skutečné chemické procesy.

Spánek je úzce spojen s vývojem Alzheimerovy choroby, a proto vědci zkoumají možnosti využití tohoto spojení. Studie z roku 2023 ukázala, že užívání léku na spaní suvorexant může snížit hladiny amyloid-beta a tau proteinů, které se hromadí u Alzheimerovy choroby. Experiment, vedený na skupině 38 zdravých dospělých, trval pouze dva dny a prokázal mírné snížení těchto proteinů. Je však třeba opatrnosti, protože použití léků na spaní není trvalé řešení a může vést k závislosti. Dlouhodobé účinky zatím nejsou známy, a hypotéza o proteinových sraženinách jako příčině Alzheimerovy choroby je stále diskutována.