věda

Vědci objevili živé mikroby v těle Ötziho, ledového muže, který byl zachován přes 5 300 let. Mozkové skeny ukázaly, že noční směny mohou vést ke ztrátě mozkové tkáně, což se může po ukončení směn mírně obnovit. Vzácný signál mohl pocházet z temné hmoty malou primordiální černou dírou. Studie zjistila, že ptáci také masturbují, což může mít evoluční podstatu. Tkáň mořské okurky byla po amputaci schopna znovu růst, což naznačuje možnost 'nesmrtelnosti'.

Americký výzkum naznačuje, že snížení příjmu esenciální aminokyseliny isoleucinu může prodloužit životnost myší. Studie zjistila, že omezení isoleucinu vedlo k lepším zdravotním výsledkům, jako jsou zvýšená svalová síla a kontrola hladiny cukru v krvi. Myši s omezeným příjmem isoleucinu měly delší život a lepší celkový zdravotní stav, přičemž mužská populace myší zažila navýšení délky života o 33 %. Zatímco myši konzumovaly více kalorií, zůstávaly štíhlejší a energeticky aktivní. Výsledky naznačují potenciál pro podobné účinky u lidí, přestože je složité převést tyto poznatky přímo na lidskou dietu.

Vědci objevili nový mikroorganismus Euplotes gigatrox, který má neobvyklou schopnost přecházet do kanibalistického stádia „superobra“. Obvykle tito prvoci plavou vodami a pojídají bakterie, ale někteří jedinci v kolonii se promění na superobra, který loví a pohlcuje své kolegy. Studie zjistila, že tento stav trvá krátce a po 24 hodinách se vrací k normální velikosti, přičemž superobři se nedokážou efektivně pohybovat ve vodě. Vývoj superobrů je řízen specifickými genetickými expresemi a objevuje se, když zdroje potravy začnou ubývat. Výzkum pomáhá lépe pochopit schopnosti jednobuněčných organismů a jejich adaptace v měnících se podmínkách.

Holubi byli už tisíce let využíváni pro svou schopnost navigace na velké vzdálenosti. Nedávný výzkum ukazuje, že za jejich přesným orientačním smyslem mohou stát játra se zvláštními bílými krvinkami, které obsahují železo. Tyto makrofágy mají kvantovou vlastnost zvanou superparamagnetismus, což možná funguje jako ‚jehla‘ v jejich vnitřním kompasu. Experimenty ukázaly, že holubi, u nichž byly tyto buňky deaktivovány, se za zatažených podmínek ztratili. Naopak za slunečného dne byli schopni se bezpečně vrátit domů. Tento objev by mohl změnit naše chápání živočišné navigace.

Dasatinib a quercetin, slibná kombinace léků proti stárnutí, může způsobovat poškození mozku. Studie na myších ukázala, že tyto léky poškozují myelin, který izoluje nervová vlákna, což může mít podobné důsledky jako roztroušená skleróza. Výsledky vyvolávají obavy ohledně bezpečnosti a klinického použití D+Q u lidí. Navzdory potenciálu léku jako senolytika, který by mohl snižovat zátěž senescentních buněk, jsou nutné další výzkumy. Zájem o oblast zpomalování stárnutí je vysoký, ale lék zatím není schválen pro lidské použití.

Ötzi, mumií z doby měděné, zemřel před 5 300 lety, ale jeho tělo v ledovcích Alpes bylo mimořádně dobře zachováno. Nová studie zkoumá mikroby na jeho těle a naznačuje, že některé druhy mohou být stále aktivní, a to více než 5 000 let po jeho smrti. Vědci objevili dva hlavní typy mikrobů: ty původní z Ötziho života a ty, které se přizpůsobily chladnému prostředí jeho muzejního uložení. Některé mikroby byly schopné přežít díky konzervačním technikám. Přítomnost těchto organismů podporuje představu, že Ötzi je dynamickým ekosystémem, kde koexistují historické i moderní mikroorganismy.

Vědci objevili nový virus ve střevních bakteriích, který může být spojen s rozvojem kolorektálního karcinomu. Výzkum z Dánska a Austrálie poukazuje na bakterii Bacteroides fragilis, běžně přítomnou i u zdravých lidí. Zjistili, že u pacientů s rakovinou nese B. fragilis často bakteriofág, což je virus, který infikuje bakterie. Studie naznačuje, že tento virus by mohl hrát roli v riziku vzniku rakoviny, ačkoli přímá příčinná souvislost zatím nebyla prokázána. Dále se zkoumá, jak může tento virus ovlivňovat bakterie a možné aplikace ve skríningu rakoviny.

Australští vědci z Cortical Labs vyvinuli technologii, která umožňuje laboratorně pěstovaným lidským mozkovým buňkám hrát videohru 'Doom'. Tyto buňky, obsahující přibližně 200 000 neuronů, byly vytvořeny ze kmenových buněk a dříve se naučily hrát 'Pong'. Výzkumníci převedli digitální prostředí 'Doomu' do elektrických signálů, které řídí čip se speciální CL1 architekturou. I když buňky ještě nehrají dokonale, jejich schopnost adaptovat se a učit potvrzuje jejich potenciál pro širší využití, například v medicíně či strojovém učení. Hlavní výhodou této technologie je udržitelnější spotřeba energie ve srovnání s tradičními počítačovými čipy.

Vědci objevili novou schopnost mořských okurek, jejichž amputované tkáně mohou žít 'neomezeně dlouho'. Kousky tkání mořské okurky Psolus fabricii byly izolovány a zůstávají biologicky aktivní i po třech letech. Tento objev zpochybňuje dosavadní názory na tkáňovou nesmrtelnost. Tkáně nejenže přežívají, ale také vykazují růst a reorganizaci buněk. Jde o jedinečný případ mezi známými živočichy, který naznačuje možnost využití pro biologickou odolnost a regeneraci tkání.

Pilulka na léčbu spánkové apnoe rychle směřuje k schválení FDA po úspěšných klinických testech. Výzkum v Číně odhalil použití jedovatých sloučenin jako anestetik na lékařských nástrojích z období dynastie Ming. Po mimořádné shodě okolností zachytila kamera erupci filipínské sopky doplněnou zábleskem jasného meteoru. Experimenty prokázaly schopnost fazolových rostlin přilákat parazitické vosy pro obranu proti housenkám. Vědci objevili, že vitamin B2 může hrát roli v obraně rakovinných buněk, přičemž zásah do tohoto procesu by mohl být novým cílem léčby rakoviny.