věda

Nová teorie naznačuje, že život na Zemi mohl začít v lepkavé hmotě na kameni, a ne v buňkách, jak se dříve myslelo. Tato teorie, inspirovaná biofilmy bakterií, předpokládá, že gelová matrice poskytovala ideální prostředí pro vznik prvních organických struktur. Na rozdíl od většiny teorií se tato zaměřuje na roli gelů při organizaci molekul do stabilních formací. Hmota by mohla ochránit chemické reakce před extrémními podmínkami rané Země. Tato hypotéza by mohla také ovlivnit hledání života mimo Zemi, kde by podobné struktury mohly naznačovat existenci života.

Bezprostředně po Velkém třesku byl vesmír plný extrémně husté a žhavé plazmy, nazývané kvark-gluonové plazma (QGP). Vědci z MIT a CERN pomocí těžkoiontových srážek simulovali tuto fázi a zjistili, že se QGP chová jako tekutina, která víří a stříká. Při experimentech využili částicové srážky v LHC ke sledování pohybů kvarků v této plazmě. Analýza ukázala, jak kvarky předávají energii plazmě a způsobují její kapalné chování. Tento objev poskytuje nový vhled do jedné z nejzáhadnějších fází raného vesmíru.

Vědci objevili mutace v DNA dětí pracovníků, kteří uklízeli po černobylské katastrofě, což je přičítáno vyšším dávek záření. Výzkum také ukazuje, že určité návyky, jako je čtení, mohou snížit riziko demence až o 38 %. Korejští vědci vyvinuli novou světelnou terapii pro vypadávání vlasů, která snižuje klíčový ukazatel tohoto problému o 92 %. Další studie popisuje úspěch při výcviku miniaturních laboratorně pěstovaných mozků k řešení složitých problémů. Paleontologové pak objevili nový druh dinosaura Spinosaurus v Saharu, s unikátním zakřiveným hřebenem na hlavě.

V grónském ledovci byly pomocí radarových snímků objeveny neobvyklé struktury připomínající termální konvekci, běžnou u roztavené horniny pod zemskou kůrou. Glaciologové z Norska využili počítačové modelování, které naznačilo, že tyto struktury mohou vznikat díky ohřívání ledu odspodu. Výzkum ukázal, že teplo z radioaktivního rozkladu elementů a zbytkové teplo ze vzniku Země může změkčit led, což umožní vznik těchto pluma struktúr. Tento objev nabízí nový pohled na fyzické procesy probíhající uvnitř ledovců a může pomoci lépe porozumět budoucím změnám grónského ledovce a jeho vlivu na stoupající hladiny moří.

Muchomůrka zelená, smrtící houba známá svými jedovatými účinky, se v Kalifornii vyvíjí a produkuje nové chemické sloučeniny. Studií z University of Wisconsin-Madison bylo zjištěno, že tyto houby tvoří jiné látky než v Evropě, odkud původně pocházejí. Výzkum naznačuje, že významné genetické změny umožňují této houbě rychlou adaptaci na nové prostředí. Změny v chemickém složení mohou mít vliv na místní ekosystémy, avšak plné důsledky jsou stále neznámé. Studie byla zveřejněna v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vědci úspěšně použili laboratorně vypěstovanou mozkovou tkáň k řešení technických úkolů pomocí zpětné vazby. Pomocí kortikálních organoidů dokázali zlepšit kontrolu nad virtuálním nestabilním systémem podobným balancování tyče. Organoidy, vytvořené z myších kmenových buněk, reagovaly na elektrickou stimulaci tím, že vylepšily svou výkonnost v laboratorním pokusu. Výzkum ukazuje potenciál tkáně v misce pro vzorování a studium změn v mozkové plasticitě spojených s neurologickými onemocněními. I přes úspěchy tento výzkum vyvolává etické otázky ohledně používání zvířecí mozkové tkáně pro takové experimenty.

Vědci zjistili, proč některé mozkové buňky dokážou odolávat toxickým procesům spojeným s demencemi. Studie využila CRISPR screening ke zkoumání akumulace tau proteinů v lidských neuronech s mutací MAPT V337M. Tento výzkum odhalil více než 1 000 genů, které ovlivňují hromadění škodlivých tau proteinů. Klíčovou roli má proteinový komplex CRL5SOCS4, který pomáhá dráždit rozklad těchto proteinů. Další výzkum naznačuje, že dysfunkce mitochondrií může zvyšovat riziko vzniku toxických komponent tau. Podobné objevy mohou vést k vývoji nových terapeutických přístupů k neurodegenerativním onemocněním.

Výzkum odhalil, že imunitní buňky mohou bojovat proti parazitu Toxoplasma gondii tím, že samy sebe zničí. Studie z Univerzity ve Virginii ukázala, že napadené T buňky se rozhodnou pro buněčnou smrt, aby zamezily šíření infekce. Klíčovou roli v tomto procesu hraje enzym kaspáza-8, jehož absence umožňuje parazitu se více šířit v mozku. Tato strategie je vzácná, protože kaspáza-8 je pro patogeny obtížně napadnutelná. Výzkum nabízí nové poznatky, které by mohly vést k lepší léčbě toxoplazmózy, zejména u osob s oslabenou imunitou.

K vyjádření „cítím chlad v kostech“ dochází ve chladném počasí často, ale kosti samy chlad necítí. Mají však nervy v periostu, které jsou citlivé na teplotní změny. Chladné počasí může ovlivnit hustotu kostí a způsobit ztuhnutí kloubů. Synoviální tekutina v kloubech zhoustne, což omezuje jejich pohyb. Snížený průtok krve do končetin zesiluje tento efekt. Slunce a vitamin D také ovlivňují vnímání chladu, přičemž jejich nedostatek může zvýšit citlivost na bolest.

Studie z Northwestern University ukazuje, že sny lze manipulovat pro zvýšení schopnosti řešení problémů. Účastníci byli vybídnuti k snění o konkrétních nevyluštěných hádankách pomocí zvukových podnětů. Výsledky ukazují, že ti, kteří o hádankách snili, měli větší úspěch při jejich řešení po probuzení. Výzkum také naznačuje, že naše sny mohou podporovat kreativní myšlení, což by mohlo být klíčové pro řešení reálných problémů. Studie se však zaměřila hlavně na lidi schopné lucidního snění, takže výsledky mohou být u širší populace odlišné.