Mars

NASA potvrdila ztrátu kontaktu s orbiterem MAVEN, který obíhá Mars od roku 2014. Spojení bylo přerušeno, když se sonda 6. prosince 2025 během oběhu dostala za planetu. NASA nyní prověřuje situaci a snaží se obnovit signál. Sonda MAVEN hraje klíčovou roli ve výzkumu atmosféry Marsu a jejích interakcí se slunečním větrem. Je také důležitá pro komunikační síť mezi povrchovými rovery a Zemí. Tým šetří příčinu výpadku, aby předešel podobným problémům v budoucnosti.

Rover Curiosity na Marsu náhodně objevil krystaly elementární síry poté, co se mu podařilo prasknout kámen. Tento nález představuje první objev čisté síry na rudé planetě, což je výrazné překvapení, protože takové podmínky nejsou v této oblasti známé. Gediz Vallis Channel, kde byl kámen nalezen, může být bohatý na podobné sírové formace. Elementární síra na Marsu naznačuje neznámé geologické procesy. Nyní se vědci zaměří na modelování geologické evoluce Marsu, aby pochopili, jak síra vznikla.

Rover Perseverance zachytil na Marsu elektrické výboje během prachových bouří a vírů, což je poprvé, co byly zaznamenány blesky na této planetě. Vědci během dvou marťanských let přezkoumali 28 hodin nahrávek a identifikovali 55 událostí elektrických výbojů. Tyto události odhalily podmínky potřebné k vytváření elektřiny v řídké atmosféře Marsu. Z těchto zjištění mohou vědci vyvinout lepší modely pro budoucí technologii průzkumu Marsu a také lépe odhadovat možnost vzniku života díky přítomnosti blesků. Výzkum byl publikován v časopisu Nature a otevírá nové možnosti pro studium atmosféry Marsu.

Nová studie naznačuje, že Mars mohl být obyvatelný mnohem déle, než se dříve předpokládalo. Výzkum vedený vědci z New York University Abu Dhabi zkoumal interakci písečných dun s podzemní vodou v Galeově kráteru. Tato interakce vedla k vytvoření minerálů, které naznačují dlouhodobou přítomnost vody. Nálezy, publikované v Journal of Geophysical Research, mohou mít význam pro budoucí mise hledání života na Marsu. Studie také zkoumá paralely s pozemskými formacemi, které obsahují mikrobiální důkazy o životě.

Rover NASA Perseverance objevil na povrchu Marsu kámen s názvem Phippsaksla, jenž svým složením připomíná meteority. Tento 80 cm široký kámen byl nalezen v kráteru Jezero a obsahuje vysoké koncentrace železa a niklu, což naznačuje, že pochází z asteroidu. Tyto vlastnosti ho odlišují od ostatních kamenů v okolí. Perseverance použitím svých kamer a analyzátorů potvrdil složení Phippsaksly. Pokud se jedná o meteorit, bude to významným objevem pro studium Marsu a jeho historie. Další analýzy budou potřeba ke konečnému potvrzení jeho původu.

Tajemné pruhy na svazích Marsu, známé jako opakující se svahové linie, zůstávají částečně záhadou. Nový výzkum, založený na snímcích z ESA ExoMars Trace Gas Orbiter, naznačuje, že prachové laviny mohou být jednou z příčin. Vědec Valentin Tertius Bickel analyzoval data z NASA's Mars Reconnaissance Orbiter a odhalil, že většina těchto jevů je způsobena ne-sezónními faktory, jako jsou meteority a marsotřesení. K těmto jevům však přispívají také prachové a větrné dynamiky. Tento objev přispívá k pochopení dynamických procesů, které formují marťanské klima.

Podivné rýhy na marťanských dunách jsou výsledkem sublimace suchého ledu, který explozivně vykopává písek. Tento proces se odehrává na svazích s různým stupněm sklonu. Při prudších svazích led klouže po plynovém polštáři, zatímco na mírnějších svazích se částečně ponoří do písku a způsobí odpalování okolního písku. Díky simulacím vědci potvrdili, že tyto rýhy vytvářejí ledové bloky až metr silné. Tato zjištění napomáhají pochopit, proč se tyto útvary vyskytují na jemnozrnných svazích Marsu.