věda

Polibek mezi partnery může mít více významů než jen romantické gesto – výrazně ovlivňuje tok bakterií a hormonů mezi lidmi. Remco Kort, mikrobiolog z Amsterodamu, zkoumá, jak sdílení slin a mikroorganismů může ovlivnit naše pocity lásky a zdraví. Kort předpokládá, že s každým polibkem přenášíme miliony bakterií, které ovlivňují trávení, hormony a dokonce i mozkovou činnost. Tento proces může dlouhodobě posílit touhu po intimitě. I když polibky mohou přinášet i riziko šíření nemocí, Kortova hypotéza naznačuje zdravotní prospěch také z hlediska imunitního systému. Studie byla publikována v časopise Evolution and Human Behavior.

Tento týden přinesl zajímavé objevy ve vědě. Na Marsu byly nalezeny organické molekuly, jejichž vysvětlení bez životních procesů je složité. Nová sloučenina TLC-2716 snižuje hladinu zbytkového cholesterolu o 61 procent a představuje pohodlnou denní perorální léčbu. Navíc bylo vyvinuto experimentální ošetření spánkové apnoe se 93% účinností, které využívá implantovatelnou elektrodu a otevírá cesty pacientům, pro které jiná léčba není vhodná. Kromě toho byl objeven protein DMTF1, který by mohl zvrátit stárnutí mozku v laboratorních podmínkách.

Systematický přehled více než 200 studií naznačuje, že až třetina případů demence může souviset s nemocemi mimo centrální nervový systém. Mezi pět nejčastějších nemocí spojených se zvýšeným rizikem demence patří parodontóza, chronické jaterní nemoci, ztráta sluchu, ztráta zraku a diabetes 2. typu. Přestože studie neprokázala příčinnou souvislost, vědci naznačují, že prevence těchto periferních nemocí by mohla snížit výskyt demence. Tento výzkum podporuje myšlenku, že některé formy demence mohou pocházet z imunitních či metabolických problémů v těle. Mozek je s periferními orgány propojen různými cestami, které teprve začínáme chápat.

Vědci zjistili, že lidské spermie mohou plavat skrz husté tekutiny bez ohledu na třetí Newtonův zákon pohybu. Tým pod vedením Kenty Ishimota z Kjótské univerzity studoval pohyby spermií a další mikroskopické plavce, jejichž pohyb vykazuje asymetrické interakce se svými prostředími. Experimenty prokázaly, že spermie a řasy se pohybují díky tzv. 'podivné elasticitě' svých bičíků, což umožňuje pohyb bez výrazné ztráty energie z okolního prostředí. Tento objev by mohl přispět k návrhu malých robotů napodobujících živé materiály a k lepšímu porozumění principům kolektivního chování. Výsledky byly publikovány v říjnu 2023 v časopise PRX Life.

Vědci z Northwestern University udělali významný krok k léčbě poranění míchy způsobujících paralýzu. V laboratorních podmínkách vypěstovali malé organoidy lidské míchy a podrobili je zraněním. Speciální terapie podpořila regeneraci nervové tkáně a snížila zjizvení. Výzkum potvrdil účinnost dřívějších experimentů na myších a ukázal potenciál léčby pro lidské pacienty. Výsledky naznačují slibné možnosti budoucího využití v medicíně, byť je léčba stále roky vzdálená od klinického testování.

Osteoporóza je onemocnění, které oslabuje kosti milionů lidí. Vědci z Hongkongské univerzity objevili klíčový mechanismus, jak cvičení posiluje kosti, což by mohlo vést k novým léčbám. Studie zjistila, že protein Piezo1 funguje jako 'senzor cvičení' a určuje, zda kmenové buňky v kostní dřeni tvoří kosti nebo tuk. Aktivace Piezo1 podporuje růst kostí a snižuje hromadění tuku. Objev by mohl pomoci vyvinout léčbu, která napodobí účinky cvičení pro ty, kdo se nemohou pohybovat, a tím snížit riziko zlomenin. Výzkum byl zatím proveden na myších, ale představuje důležitý krok v boji proti osteoporóze.

Nový výzkum odhalil, že mozek má klíčovou roli v zvyšování tělesné vytrvalosti díky specifickým signálům v centrální nervové soustavě. Studie provedená na myších ukázala, že opakované cvičení aktivuje neurony ve ventromediálním hypotalamu, což vede ke zlepšení fyzické výdrže. Po třítýdenním tréninku se myším zvýšila aktivita neuronů steroidergního faktoru 1, čímž se jejich fyzická kondice výrazně zlepšila. Když však byla aktivita těchto neuronů zablokována, myši nedošlo k vylepšení výkonu. To naznačuje, že změny v mozku hrají důležitou roli při zvyšování vytrvalosti při opakovaném cvičení. Tento objev by mohl mít potenciál pro léčbu duševních poruch, jako je deprese.

V souvislosti s rostoucím počtem vesmírných letů vědci upozorňují na potřebu důkladnějšího zkoumání dopadů vesmíru na lidské reprodukční zdraví. I přes více než 65 let aktivit v kosmu se ví jen málo o vlivu vesmírného prostředí na reprodukční systémy při dlouhodobých misích. Problémem jsou zejména kosmické záření a jeho potenciální mutagenní účinky na DNA, což může mít vážné důsledky, pokud zasáhne pohlavní buňky. V rámci komerčních letů chybí regulace ochrany reprodukčního zdraví, což může přinést etické problémy. Mezinárodní spolupráce je klíčová pro stanovení etických standardů a ochranu astronautů.

Vědci z Národní univerzity v Singapuru identifikovali protein zvaný DMTF1, který by mohl zpomalit stárnutí mozku. Tato látka působí na genetickou expresi, což podporuje růst a dělení neuronálních kmenových buněk. Studie ukázala, že větší množství DMTF1 pomáhá reprodukovat neurony, což je proces typický pro mladší mozek. Zdá se, že zvyšování hladiny DMTF1 by mohlo obcházet problémy způsobené zkrácenými telomery, ale další výzkum je nezbytný. Případné terapie využívající DMTF1 by mohly být klíčem ke zlepšení paměti a učení, ale je třeba dávat pozor na rizika, jako je rakovina.

Nová analýza WHO odhalila, že 38 % případů rakoviny je spojeno s preventabilními faktory, přičemž kouření a alkohol patří mezi hlavní příčiny. Studie ukázala, že transplantace stolice od mladých myší může zlepšit zdraví střev starších myší. NASA odložila misi Artemis II na březen kvůli úniku paliva. Klinické zkoušky pilulky enlicitide snížily hladinu cholesterolu až o 60 %. Objev bakterie uvnitř ledvinových kamenů naznačuje jejich možnou roli při tvorbě kamenů.