věda

Slunečnímu záření trvá více než osm minut, než dorazí na Zemi, ale jeho cesta ze středu Slunce je mnohem delší. Energie vyrobená v jádru Slunce prochází hustým prostředím hvězdy, kde je mnohokrát absorbována a znovu vyzařována. Tento proces může trvat kolem 170 000 let. Prvotní odhady ohledně doby úniku energií byly nižší kvůli nesprávným předpokladům o hustotě a vzdálenostech ve slunečním nitru. Jakmile energie dosáhne povrchu Slunce, cestuje k Zemi už jen 8 minut přes vesmírný vak. Tato dlouhá cesta začala dávno před stavbou egyptských pyramid.

Vědci z MIT vyvinuli novou metodu pěstování krevních cév v laboratoři za použití magnetů, což umožňuje větší přesnost než dosavadní metody. Tato technika spočívá v magnetickém natahování buněk krevních cév a slibuje lepší kontrolu nad růstem a uspořádáním cév, což je klíčové pro úspěšné vytvoření laboratorně pěstovaných orgánů a tkání. Výzkum demonstrovává, že mechanické síly sehrávají v růstu cév důležitou roli. Přestože je tato metoda v prototypové fázi, počáteční výsledky jsou nadějné a mohou přispět ke zlepšení funkčnosti umělých tkání. Vývoj byl publikován v časopise PNAS.

Přistání Apolla 11 na Měsíci v roce 1969 výrazně změnilo naše chápání Měsíce i Země. Mise přinesly 382 kilogramů měsíčních vzorků, které pomohly objasnit původ Měsíce a geologické procesy na jeho povrchu. Klíčový byl vývoj Hypotézy o Obří srážce, která naznačuje, že Měsíc vznikl po kolizi Země s dalším tělesem. Analýza těchto vzorků poskytuje důkazy o asteroidovém bombardování, které formovalo podmínky vhodné pro raný vývoj života na Zemi. Program Apollo přesto skončil v roce 1972, ale nové mise, jako je Artemis, mají potenciál přinést další znalosti.

Zánětlivé střevní onemocnění postihuje miliony lidí, ale jeho přesné příčiny nejsou zcela objasněny. Vědci vyvinuli miniaturní zařízení zvané 'Colon Chip', které replikuje klíčové rysy onemocnění ve zkumavce. Tento model umožňuje zkoumat interakci mezi různými typy buněk a jejich vliv na záněty a rakovinu tlustého střeva. Výzkum ukázal, že fibroblasty, obvykle považované za podpůrné buňky, mohou hrát klíčovou roli v chorobném procesu. Nový model umožňuje studium mechanismů nemoci v lidských tkáních, což je pokrok oproti tradičním laboratorním modelům.

Podle vědců začíná tvar kudrnatých vlasů už v samotném vlasovém folikulu pod kůží. Pokud je folikul ohnutý, vlas roste kudrnatý, zatímco rovné folikuly produkují rovné vlasy. Vznik kudrnatých vlasů je ovlivněn asymetrií ve složení keratinu. Struktura je dědičná, což vysvětluje, proč členové rodiny mívají podobný typ vlasů. Přírodní zakřivení folikulů hrálo roli v evoluci a mohlo pomáhat s udržením chladu na hlavě. Studie z roku 2019 ukazuje, že genetika rozhoduje více než etnický původ populace.

Vědci z Louisiany vyvinuli nový kvantový materiál, který funguje při pokojové teplotě. Tento materiál je tvořený tenkou vrstvou zlata s mikroskopickými vzory na skleněném čipu. Klíčovou roli hrají fotony, které umožňují překonat tepelné rušení na atomární úrovni. Materiál, nazývaný plasmonický metakrystal, umožňuje transport kvantových stavů světla bez nutnosti chlazení na extrémně nízké teploty. Výzkum otevírá dveře pro praktické použití v kvantových technologiích, jako jsou kvantové komunikační sítě.

Tento týden ve vědě přinesl překvapivé objevy, včetně nového druhu opice objeveného v deštném pralese v Kongu. Vědci zjistili, že mláďata Tyrannosaura rex byla menší než kočky, což mění pohled na jejich mláďata. Kvantové superpočítače byly použity k identifikaci možných paliv pro jadernou fúzi. Výzkumy také ukázaly možnosti ochrany kloubní chrupavky u myší během simulovaných podmínek vesmírného letu. Zajímavostí je i objev prastaré jantaru, který je o 150 milionů let starší než dinosauři.

Starověký římský beton se během let stává pevnějším díky kombinaci dvou reakcí. Vědci zjistili, že kromě známé reakce mezi sopečným popelem a vápnem, významně přispívá k pevnosti betonu i reakce se vzdušným oxidem uhličitým. Ten postupně vytváří kalcit, který zpevňuje a utěsňuje mikrotrhlinky v betonu. Výzkum odhalil tuto dlouho přehlíženou součást římské stavební zdatnosti, což může inspirovat moderní technologie k vývoji trvanlivějšího betonu.

Vévoda Francesco de Medici zemřel v roce 1587 za podezřelých okolností, což vedlo k domněnkám o jeho otrávení. Nová studie potvrzuje, že smrt způsobil malárie, jak ukázala analýza DNA z jeho ostatků. Tým vědců z univerzit v USA a Itálii našel v jeho kostech parazity Plasmodium, kteří nemoc šíří. Výzkum vyvrací teorie o otravě a podtrhuje roli malárie v historii Itálie. Objev zahrnuje i nové typy Plasmodium falciparum, pomáhající pochopit šíření této smrtící nemoci.

Glioblastom, vážný typ mozkového nádoru, je obtížně léčitelný a má nízkou míru přežití. Vědci z Oregon State University našli nový způsob léčby pomocí cukrem obalených nanopartiklí, které úspěšně pronikají přes hematoencefalickou bariéru a zaměřují se přímo na nádorové buňky. Experimenty na myších ukázaly, že nádorové zatížení kleslo výrazně u ošetřovaných zvířat a jejich střední doba přežití se prodloužila. Tento výzkum představuje slibný potenciál pro budoucí léčbu glioblastomu i jiných neurologických poruch.