věda

V Laosu byla objevena obří kamenná nádoba obsahující ostatky až 37 lidí, což naznačuje její použití při pohřebních obřadech rodin po generace. Beluga velryba úspěšně prošla testem sebeuvědomění, což ji řadí do vzácného klubu zvířat schopných sebereflexe. V Andách byla u lidí objevena genetická adaptace, která usnadňuje trávení škrobu v bramborách. Studie také naznačuje, že preference pravé ruky se může datovat zpět k našim předkům, kteří chodili po dvou nohách. Vědci zkoumali vliv virtuální reality na lidský mozek, když účastníkům dali křídla, což ukázalo na schopnost mozku adaptovat se na nové podněty.

Vědci zjistili, jak ryba Amazonka molly, která žije v Mexiku a Texasu, dokáže reprodukovat samičí klony. Tato ryba se rozmnožuje procesem zvaným gynogeneze, kdy potřebuje spermii pro stimulaci vývoje vajíčka, ale genetický materiál samce není přenesen na potomky. Díky genetické konverzi rybie odstraňují škodlivé mutace a zachovávají užitečné. Reprodukce bez sexuálního promíchání činí populaci zranitelnou, ale Amazonka molly přežívá už přes 100 000 let. Tento model reprodukce je vzácný mezi obratlovci, ale ukazuje se i u jiných druhů jako jsou některé ještěrky či hadi.

Před více než dvaceti lety byla provedena studie na běluhách v New York Aquarium, která měla za cíl zjistit jejich schopnost sebeuvědomění. Test zahrnoval sledování jejich reakcí na vlastní odraz v zrcadle, což je známka vysokého stupně inteligence, dříve považovaná za jedinečnou pro lidi. Natasha, jedna z běluh, úspěšně prokázala schopnost rozpoznat neobvyklé znaky na těle pomocí zrcadla, zatímco její dcera Maris vykazovala různé sebeřízené chování. Výsledky naznačují, že běluhy mají vysokou míru sociálního uvědomění a mohou být schopné sebeuvědomění. Tento objev může inspirovat k lepší ochraně těchto mořských savců ve volné přírodě, kterou ohrožují lidské aktivity.

Výzkumníci z McGill University odhalili, jak hnědý tuk spaluje kalorie prostřednictvím nového mechanismu zvaného marný kreatinový cyklus. Klíčovou roli zde hraje enzym TNAP, který může být aktivován glycerolem. Tato aktivace by mohla zlepšit zdraví kostí a bojovat proti obezitě a cukrovce. Objev by mohl vést k novým léčebným postupům, které by zlepšily energetické hospodaření těla. Studie přináší nový pohled na procesy spalování energie a jejich možné využití v medicíně.

Dva keporkakové překonali dřívější rekordy v migraci mezi Austrálií a Brazílií a urazili vzdálenost přibližně 15 000 kilometrů. Tato cesta je zajímavá nejen svou délkou, ale také faktem, že se dosud nevědělo o propojení populací v těchto regionech. Vědci využili fotografií pořízených během čtyřiceti let spolu s rozpoznávacím softwarem k identifikaci jednotlivých velryb. Přesná trasa nebyla určena, ale ukazuje se, že velryby mohou pokrýt mnohem větší vzdálenosti, než se myslelo. Tato odhalení jsou významná v kontextu změny klimatu, která může ovlivňovat jejich krmné a rozmnožovací trasy.

Web arXiv zavedl roční zákaz pro vědce, kteří publikují chyby vytvořené umělou inteligencí. Tento krok reaguje na nárůst AI-generovaných prací zaplavujících akademická periodika. Rozhodnutí arXivu bylo přijato různorodě, navržená řešení zahrnují i využití AI k zlepšení recenzního procesu. Zatímco AI pomáhá při tvorbě textů, vznikají problémy s nízkou kvalitou práce a neexistujícími odkazy. Někteří odborníci vidí v používání AI spíše potenciální nástroj pro zvyšování kvality než hrozbu.

Muzea ukrývají bohaté sbírky, které často skrývají významné objevy. Nedávné nálezy ukazují, jak staré artefakty a zkameněliny mohou odhalit nové vědecké poznatky. Například nejstarší známé nástroje z velrybích kostí pocházejí z Magdalénské kultury a byly nalezeny ve Francii. Poklady jako Villenský poklad obsahují železo z meteoritů, které bylo objeveno v roce 2024. Studie Darwinových vzorků pomocí laseru odhalila metody konzervace, které použil. Tato zjištění ilustrují, jak muzea mohou být klíčem k odhalení dávno zapomenutých tajemství.

Zívání je natolik nakažlivé, že studie odhalila, že se může šířit i mezi matkami a jejich nenarozenými dětmi. Výzkum ukázal, že zívání začíná synchronizovat ještě v děloze. Týmu vědců z Univerzity v Parmě se podařilo zjistit, že při sledování videí zívajících lidí matky i plody často zívaly ve stejnou dobu. Tato studie zahrnovala 38 těhotných žen v jejich třetím trimestru. Výsledky naznačují hlubší vztah mezi matkou a dítětem již před narozením a vyzývají k dalšímu výzkumu v této oblasti.

Vědci oficiálně přejmenovali hormonální poruchu PCOS na polyendokrinní metabolický ovariální syndrom (PMOS), aby lépe odrážel jeho komplexnost. Archeologové objevili základy umělého ostrova v Skotsku staré přes 5 000 let. Byla nalezena vzácná krystalická forma vytvořená při prvním jaderném testu v roce 1945. Dále studie ukazuje, že stárnutí očí může indikovat riziko osteoporózy. NASA testovala nové rotory pro Marsovský vrtulník, které při testech překonaly zvukovou bariéru. Studie také zkoumá spojení mezi užíváním marihuany a depresí, přičemž hledá možné společné rizikové faktory.

Vědci z univerzity v Sydney zjistili, že cvrčci po aplikaci horkého podnětu na jejich tykadla projevují chování naznačující schopnost cítit bolest. Tato studie ukazuje, že cvrčci nejen reflexivně reagují, ale také zranění ošetřují a pečují o dané místo stejně, jako člověk hladí popálenou ruku. Cvrčci nyní splňují pět z osmi kritérií pro posouzení schopnosti cítit bolest, což může mít důsledky pro etické zacházení s nimi ve farmářství a výzkumu. Tato zjištění byla publikována v časopise Proceedings of the Royal Society B a přispívají k debatě o tom, zda jsou hmyz a další podobné organismy schopny vnímat bolest jako součást své senzibility.