blesk

Vědci z Čínské akademie věd vytvořili v laboratoři drobnou svítící kouli z ionizovaného argonu, která se chovala jako elektromagnetický soliton. Vznikla po zásahu wolframové nanohrotné jehly ultrakrátkým laserovým pulzem a udržela svou strukturu výrazně déle než samotný impulz. Měření i simulace ukázaly, že uvnitř plazmatu mohla zůstat zachycena elektromagnetická energie. Modely naznačují, že podobné útvary poháněné mikrovlnami by mohly dosahovat metrů a přetrvat sekundy, tedy připomínat popisy kulového blesku. Výsledek není jeho definitivním vysvětlením, ale nabízí kontrolovatelný způsob dalšího výzkumu i možné využití při ukládání energie.

Na Marsu byl poprvé zaznamenán signál připomínající bleskový 'whistler' díky NASA sondě MAVEN. Tento jev naznačuje, že elektrické výboje se v marsovské atmosféře skutečně vyskytují, podobně jako na Zemi. Signál byl zachycen nad magnetickým polem na noční straně Marsu. Bleskové výboje na Marsu mohou hrát roli ve vzniku organických molekul, což má důsledky pro astrobiologii a otázku možných podmínek pro život na rudé planetě.

Blesk lidi fascinoval po tisíciletí, figuruje v mytologii a kultuře mnoha národů. K jeho vzniku dochází při nahromadění elektrického náboje v oblacích. Na Zemi existují hlavní typy blesků: v rámci jednoho oblaku nebo mezi oblakem a zemí. Kromě toho se mohou objevit vzácnější jevy, jako jsou například pyrogenní blesky či různé světelné jevy v horní atmosféře. Tyto fenomény věda stále studuje. S vyšší teplotou vzduchu může v budoucnu docházet k častějším a intenzivnějším bouřkám.