výzkum

Vědci úspěšně otestovali 'univerzální' ledvinu vhodnou pro transplantaci komukoli. Nová léčba Alzheimerovy choroby rychle odstranila bílkovinné plaky z mozků myší. Vznikající anomálie v zemském magnetickém poli se rozrůstá a překvapuje vědce svou velikostí od roku 2014. Nejnovější studie naznačuje, že některé psychologické vlastnosti vrcholí mezi 55 a 60 lety věku. V soutěži Nikon Small World jsou k vidění fascinující mikrobiologické snímky, které odhalují krásy mikrosvěta.

Nový výzkum naznačuje, že velká část lidí může ztratit čich po nákaze COVID-19, aniž by si to uvědomovali. Studie zjistila, že 66 % lidí, kteří prodělali COVID-19 a nehlásili problémy s čichem, přesto trpělo jeho ztrátou. Předpokládá se, že tyto problémy mohou postihnout miliony lidí po celém světě. Ztráta čichu je často podceňována, ale může mít vážné následky na zdraví a bezpečnost jednotlivců. Výzkumníci doufají, že testování čichu se stane součástí rutinní péče po COVID-19, což pomůže lépe pochopit a řešit dlouhodobé důsledky infekce.

Nová vakcína dokáže účinně předcházet různým typům rakoviny s účinností až 88 % u některých forem nádorů při testech na myších. Vakcína funguje podobně jako vakcíny proti virovým infekcím, aktivuje imunitní systém k útoku na nádory. Unikátní použití nanočástic a tzv. 'super' adjuvantu zvyšuje imunitní reakci. Při testech na myších přežilo a zůstalo bez nádorů 80 % očkovaných myší po dobu 250 dní. Další testy ukázaly vysokou účinnost vakcíny proti různým druhům rakoviny, včetně rakoviny slinivky a trojitě negativní rakoviny prsu. Studie však byla zatím provedena pouze na myších, a výzkumníci zdůrazňují, že výsledky nemusí být ihned aplikovatelné na člověka.

Vědci vyvinuli novou léčbu Alzheimerovy choroby, která během několika hodin odstraní amyloid-beta plaky z mozků myší. Po trojité injekci myši vykazující symptomy onemocnění vykazovaly výrazné zlepšení v mentálních testech. Tento přístup se zaměřuje na opravu hematoencefalické bariéry, což umožňuje vyplavení škodlivých látek z mozku. Prozatímní výsledky na myších jsou povzbudivé, ale jejich úspěšnost u lidí zůstává nejistá. Výzkum naznačuje, že posílení hematoencefalické bariéry by mohlo představovat účinnou cestu k léčbě Alzheimerovy choroby.

Nový výzkum naznačuje, že lidé, u nichž byl autismus diagnostikován v pozdějším dětství či dospívání, mají odlišný typ než ti s diagnózou v raném dětství. Ti diagnostikovaní později často mají genetický profil překrývající se s ADHD. Studie zjistila, že různé genetické profily vedou k odlišným projevům a jejich vývoji. Výzkumníci zkoumali data více než 45 000 lidí a identifikovali různé subtypy této poruchy. Lepší porozumění by mohlo vést k personalizované podpoře pro osoby s autismem.

Studie odhalila, že přírodní sladidlo steviosid může zvýšit účinnost léčby androgenetické alopecie (AGA) pomocí minoxidilu. Minoxidil se tradičně aplikuje na pokožku hlavy, ale jen málo z něj se vstřebá. Vědci z Číny a Austrálie zkombinovali steviosid s microneedle náplastmi, což umožnilo větší pronikání minoxidilu ke vlasovým folikulům. Experiment na geneticky upravených myších ukázal výrazně lepší výsledky růstu vlasů. Úspěch na myších je slibný, ale pro potvrzení účinků na lidech je zapotřebí dalšího výzkumu.

Syndrom neklidných nohou (RLS) může naznačovat vyšší riziko vzniku Parkinsonovy nemoci. Studie z Jižní Koreje ukázala, že lidé s RLS, kteří neužívají agonisty dopaminu, mají vyšší pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby. Naopak ti, kteří jsou touto léčbou někdy léčeni, toto riziko snižují. Výzkum zjišťuje, že mezi RLS a Parkinsonovou nemocí existuje komplexní souvislost, která zahrnuje více faktorů, jako je špatný spánek nebo nedostatek železa. Přestože přesná příčina spojení není jasná, studie přispívá k pochopení patofyziologie obou chorob a možnosti vývoje účinnějších léčebných metod.

Pro jednoho z každé stovky lidí může i malé množství lepku vyvolat vážné symptomy celiakie. Vědci z McMaster University odhalili klíčovou roli buněk střevní sliznice při vzniku této autoimunitní choroby. Výzkum probíhal na transgenních myších a může vést k novým způsobům léčby. Reakce na lepek je spuštěna specifickými bílkovinami HLA-DQ2.5 a HLA-DQ8, které nesou fragmenty lepku odolné vůči trávení. Poznatky z této studie mohou pomoci milionům lidí žít bez přísné bezlepkové diety.

Nový výzkum odhalil, že změny ve tvaru mozku mohou souviset s poklesem kognitivních funkcí jako paměť a uvažování. Výzkumníci z UC Irvine a University of La Laguna zjistili, že tvar mozku může naznačovat časná stádia demence. Studie sledovala změny mozku pomocí MRI snímků u více než 2600 osob. Ukázalo se, že různé oblasti mozku se stářím různě mění, což může mít vliv na kognitivní schopnosti. Zjištění nabízí nový pohled na mechanismy Alzheimerovy choroby a možnosti její včasné detekce.

Vědci v Japonsku popsali neobvyklé chování vody, kdy molekuly fungují současně jako pevná i kapalná látka. V tomto stavu, nazývaném předtání, se molekuly nacházejí ve fixované poloze, ale rychle se otáčejí. Tento jev byl pozorován díky použití těžké vody D2O uzavřené v nanometrických kanálech. Experiment odhalil, že molekuly vytvářejí třívrstvou strukturu s různými pohyby v jednotlivých vrstvách. Výzkum může mít praktické dopady, například v oblasti ukládání plynných látek. Studie byla publikována v Journal of the American Chemical Society.