výzkum

Nový výzkum naznačuje, že části DNA, dříve považované za neaktivní "odpadní" DNA, mohou bojovat proti některým druhům krevních nádorů. Mezinárodní tým vědců objevil, že tyto DNA sekvence mohou být probuzeny a cíleně použity k ničení rakovinných buněk. Experimenty ukázaly, že blokováním opravného systému rakovinných buněk lze efektivně zabíjet nádory, zatímco zdravé buňky zůstávají nepoškozené. Zaměřením na krevní nádory, jako je myelodysplastický syndrom a chronická lymfocytární leukémie, vědci použili léky potlačující PARP proteiny. Tento přístup nabízí naději pro pacienty s obtížně léčitelnými rakovinami.

Elitní sportovci mohou své tělo zatížit na maximum, ale výzkumy naznačují, že nelze překonat hranice lidské vytrvalosti. Studie zjistila, že tělo nemůže spalovat více než 2,5násobek klidové metabolické rychlosti po delší dobu. Toto omezení platí i přes intenzivní trénink a kondici. Analýza u 14 špičkových sportovců zjistila, že denní energetický výdej jen výjimečně přesahuje 4000 kalorií, což je průměrně 2,4násobek jejich klidové metabolické rychlosti. Někteří sportovci však při extrémních výkonech tento limit krátkodobě překonali. Přesto rostoucí důkazy ukazují na pevné limity lidské vytrvalosti.

Výzkum ukazuje, že užívání běžných léků může dlouhodobě ovlivnit střevní mikrobiom. Nejen antibiotika, ale i další léky, jako antidepresiva nebo benzodiazepiny, výrazně snižují rozmanitost střevních mikroorganismů. Tým vědců z Univerzity v Tartu analyzoval údaje z estonské biobanky a zjistil, že účinky léků jsou patrné ještě několik let po jejich užití. Rozdíly v mikrobiomu lze vysvětlit i historií užívání léků, nikoli pouze jejich aktuálním používáním. Výsledky naznačují, že je třeba zvážit nejen účinnost léku na určité podmínky, ale i jejich dopad na střevní zdraví.

Výzkumníci z MIT odhalili skryté atomové vzory v kovových slitinách, které lze využít k vylepšení jejich vlastností. Během zpracování kovů se tyto vzory udržují navzdory intenzivním deformacím. Nové simulace ukázaly nečekané chemické uspořádání a odhalily, že atomy se přesouvají s určitou předvídatelností. Tyto vzory ovlivňují pevnost, odolnost a další vlastnosti materiálů. Tento objev nabízí nové možnosti pro úpravu vlastností kovů v průmyslu.

V černobylské vyloučené zóně byly spatřeny jasně modré psy, pravděpodobně kvůli chemikáliím. Japonský výzkum naznačuje, že šedé vlasy mohou být obranným mechanismem těla proti rakovině díky odstranění poškozených buněk. Vědci vytvořili paměť počítače z hlívy shiitake, jejíž výkon je srovnatelný s tradičními křemíkovými čipy. Kreativní aktivity jako tanec či hudba pomáhají snižovat biologický věk mozku. Dlouhé procházky mohou mít významné přínosy pro zdraví srdce.

Výzkum z Virginia Tech zjistil, že ultra-zpracované maso a sladké nápoje jsou nejškodlivější pro zdraví mozku. Osoby konzumující tyto potraviny mají vyšší riziko kognitivních poruch, včetně demence a Alzheimerovy choroby. Studie sledovala zdraví 4 750 Američanů starších 55 let v období sedmi let. Zjistilo se, že denní konzumace těchto potravin výrazně zvyšuje riziko mentálních problémů. Konzumace ultra-zpracovaných nápojů zvyšuje riziko o 6 %, zatímco maso o 17 %. Studie doporučuje jednoduché změny stravy k ochraně mozku, jako je omezení konzumace těchto potravin.

Nová studie s více než 33 000 účastníky z UK Biobank ukazuje, že způsob, jak rozdělit denní kroky, může ovlivnit zdravotní výsledky. Lidé, kteří chodili delší úseky v rozmezí 10 až 15 minut, měli nižší riziko úmrtí a kardiovaskulárních událostí než ti, kteří kroky rozdělili na kratší úseky. Důležitou roli hraje nejen počet kroků, ale také délka a kontinuita chůze. Studie naznačuje, že delší nepřerušená chůze může zlepšovat průtok krve a citlivost na inzulín, i když je třeba dalšího výzkumu. Přesto ukazuje na potenciální přínosy pro kardiovaskulární zdraví, zejména u těch, kteří jsou fyzicky málo aktivní.

Starověký římský beton, který dodnes zdobí stavby jako Pantheon, vděčí za svou odolnost nejen svým známým ingrediencím, jako je sopečný popel a vápenec, ale také unikátní metodě přípravy. Výzkum z roku 2023 vedený MIT ukázal, že Římané pravděpodobně používali tzv. 'horkou směs', při níž se nehasené vápno míchalo při vysokých teplotách s pozzolanem a vodou. Tento postup nejenže zrychloval tuhnutí betonu, ale dával mu i schopnosti samoopravy. Když se tvoří praskliny, reakce mezi vodou a vápníkem tuto prasklinu zacelí. Vědci doufají, že tyto objevy pomohou vytvořit udržitelnější betonové směsi pro moderní využití.

Studie z roku 2023 naznačila, že užívání prášků na spaní může pomoci snížit hromadění toxických proteinů spojených s Alzheimerovou chorobou. Výzkum ukázal, že lidé užívající suvorexant, běžně používaný při nespavosti, měli menší nárůst amyloid-beta a tau proteinů. Přestože studie zahrnula pouze malou skupinu zdravých dospělých, naznačuje souvislost mezi spánkem a Alzheimerovou chorobou. Odborníci varují, že užívání prášků na spaní jako preventivního opatření proti Alzheimerově chorobě je předčasné. Souvisí to s tím, že příčiny Alzheimerovy choroby jsou stále předmětem zkoumání.

Vědci zkonstruovali pracovní memrystory z mycelia hub šiitake, což by mohlo být levnou alternativou k současným paměťovým systémům. Memristory, které 'pamatují' své elektrické stavy, byly vytvořeny z robustního mycelia, což proměňuje jejich výkon v potenciálně ekologickou a nákladově efektivní variantu. Experiment ukázal slibné výsledky, kdy rychlost přepínání dosahovala přibližně 5 850 přepnutí za sekundu. Přestože je využití této technologie zatím v počátcích, představuje zajímavou možnost pro budoucí vývoj biologicky rozložitelných komponentů. Tato průkopnická práce by mohla otevřít cestu k udržitelnějšímu vývoji počítačových čipů.