vesmír

Astronomové zaznamenali dosud nejvzdálenější rychlý rádiový záblesk FRB 20240304B, který k Zemi putoval z doby asi tři miliardy let po velkém třesku. Jeho mateřskou galaxii odhalil až vesmírný teleskop Jamese Webba: jde o malou trpasličí galaxii, přibližně tisíckrát méně hmotnou, než vědci očekávali. Galaxie intenzivně tvoří hvězdy a většina její hvězdné hmoty vznikla během posledních 30 milionů let. Tyto vlastnosti podporují hypotézu, že zdrojem záblesku byl magnetar, tedy neutronová hvězda s mimořádně silným magnetickým polem. Signál zároveň poskytl informace o ionizovaném plynu a strukturách, jimiž při cestě vesmírem prošel.

Nová studie upozorňuje, že závěr života Slunce nemusí provázet plynulá ztráta hmoty, ale tisíce nepravidelných výronů. Tyto drobné gravitační otřesy by se mohly postupně nasčítat a destabilizovat dráhy obřích planet. Simulace ukázaly, že v řadě pravděpodobných scénářů začnou vnější planety křížit své dráhy ještě před proměnou Slunce v bílého trpaslíka. V devíti z deseti modelů je nakonec alespoň jedna obří planeta vyvržena do mezihvězdného prostoru. Autoři odhadují, že soustava by se mohla zásadně rozpadnout do tří miliard let po vzniku bílého trpaslíka, tedy výrazně dříve než dřívější odhady.

NASA a další organizace testují generativní AI pro plánování jízd marsovského roveru, analýzu snímků z oběžné dráhy i podporu astronautů na ISS. Cílem je dát sondám a robotům větší schopnost samostatně vyhodnocovat situace, protože při vzdálených misích brání rychlému řízení ze Země komunikační prodlevy. Vědci však upozorňují, že nedeterministické systémy se obtížně testují a zatím nemají převzít úplnou kontrolu nad kosmickými stroji. Robotické firmy zároveň řeší nedostatek dat z mikrogravitace, kde se fyzikální podmínky zásadně liší od prostředí na Zemi. Odborníci doporučují nasazovat autonomii postupně, nejprve v omezených úlohách pod lidským dohledem.

Tým vedený Philipem Waltherem z Vídeňské univerzity poprvé předvedl provoz fotonického kvantového procesoru ve vesmíru. Zařízení vynesené v červnu 2025 na nízkou oběžnou dráhu přežilo silné vibrace při startu, sluneční rušení i postupné poškozování detektorů radiací. V zemském stínu vědci naměřili kvantovou interferenci fotonů, jejíž viditelnost dosáhla hodnoty 0,908, tedy nad klasickou mezí. Přístroj zatím nedokáže přímo zpracovávat satelitní data, experiment ale ověřuje možnost budoucích kvantových systémů pro třídění a kompresi dat přímo na orbitě. Studie je zatím dostupná jako předtisk a neprošla recenzním řízením.

Detektor Carpet v ruské observatoři Baksan zaznamenal foton o energii 300 TeV pocházející z mimořádně jasného gama záblesku GRB 221009A vzdáleného asi dvě miliardy světelných let. Tak energetické záření by se při cestě vesmírem mělo srážet s reliktním mikrovlnným zářením a přeměnit na jiné částice. Italští vědci proto navrhují model kombinující přeměnu fotonů na hypotetické částice podobné axionům a možné porušení Lorentzovy invariance při extrémních energiích. Tento mechanismus by mohl vesmír pro velmi energetické fotony učinit průhlednějším a vysvětlit i jejich pozdější přílet. Jde však zatím o teoretické vysvětlení založené na jediném pozorování, které musí ověřit další data.

Nová teoretická studie zkoumá, zda by mikroskopické prvotní černé díry vzniklé krátce po velkém třesku mohly zasahovat do hypotetické „temné“ páté dimenze. Pokud by tato dodatečná dimenze existovala a měla rozměr kolem mikrometru, gravitace velmi malých černých děr by se do ní mohla šířit. Autoři dospěli k závěru, že černé díry vytvořené při raných fázových přechodech nebo kolapsem kosmických strun by za těchto podmínek měly pětidimenzionální geometrii. Takové objekty by se Hawkingovým zářením vypařovaly pomaleji než běžné čtyřrozměrné černé díry, takže některé by mohly přetrvat až do současnosti. Autoři spekulují, že jejich zánik by mohl souviset i s mimořádně energetickým neutrinem zachyceným observatoří KM3NeT, důkazy pro prvotní černé díry ani skrytou dimenzi však zatím neexistují.

Vědci převedli data o Laschampově exkurzi před zhruba 41 000 lety do zvukové podoby, která má přiblížit dramatické oslabení a převrácení zemského magnetického pole. Rekonstrukce využívá měření družic Swarm a záznamy magnetismu uchované v horninách a usazeninách; zvuk doplňují efekty vrzání dřeva a srážek kamenů. Pole tehdy podle studií kleslo asi na pět procent obvyklé síly, takže do atmosféry pronikalo více kosmického záření. Událost trvala stovky let a je spojována i s možnými změnami ozonové vrstvy a životního prostředí. Současná anomálie nad jižním Atlantikem a posun magnetického severu samy o sobě neznamenají blížící se úplné převrácení, vědci je však dále sledují.

Astronomové v datech rentgenové observatoře Chandra identifikovali 84 dosud nerozpoznaných objektů v šesti blízkých galaxiích, včetně Andromedy a galaxie M101. Nazvali je hypersoftní zdroje rentgenového záření, protože přístroje zachycují jen slabou nízkoenergetickou rentgenovou část jejich pravděpodobně mnohem silnějšího extrémního ultrafialového záření. Jejich skutečná povaha není jasná: mohou mezi nimi být bílé trpaslíky, novy, neutronové hvězdy i černé díry. Část objektů by mohla představovat hledané bílé trpaslíky, které nabírají hmotu před explozí supernovy typu Ia. Vědci předpokládají, že jde jen o nejjasnější zástupce mnohem početnější skryté populace.

Vědci poprvé jednoznačně pozorovali novou fázi superiontového ledu, která vzniká při extrémním tlaku a teplotách přesahujících 2 000 °C. Vzorky vody stlačili mezi diamanty až na zhruba 230 gigapascalů a zahřívali lasery, poté sledovali jejich strukturu pomocí synchrotronového rentgenového záření. Nově potvrzený led má hexagonální těsně uspořádanou strukturu kyslíkových atomů, zatímco vodíková jádra se v ní mohou pohybovat podobně jako v kapalině. Za tlaků nad přibližně 200 gigapascalů může být tato fáze stabilnější než dříve známá kubická forma. Objev může zpřesnit modely nitra Uranu a Neptunu i vysvětlení jejich neobvyklých magnetických polí.

Týdenní přehled vědeckých novinek přináší studii, podle níž přidání špenátu do bílého chleba zvyšuje obsah živin a může ovlivnit inzulinovou reakci po jídle. Pozornost vzbudila také údajná vycpaná liščí hlava, která se ukázala být vzácným pozůstatkem vyhynulého vakovlka. Vědci znovu hodnotí možnosti metforminu, běžného léku na cukrovku 2. typu, v souvislosti se zpomalováním biologického stárnutí. Astronomové navíc objevili v atmosféře u jižního pólu Saturnu desetistranný útvar, obdobu známého severního šestiúhelníku. Silná sluneční bouře v listopadu 2025 způsobila dosud nevídané výpadky a nepřesnosti GPS napříč USA. Indický tým také vyvinul systém využívající chytré pero a umělou inteligenci, který má z kresebných úloh rozpoznat Parkinsonovu nemoc s velmi vysokou přesností.