Alzheimer

Vědci zjistili, že počáteční příznaky Alzheimerovy choroby mohou být patrné v rychlosti, jakou lidé mluví. Studie z roku 2023 zjistila, že mluvní tempo může být lepším indikátorem kognitivního úpadku než obtíže při hledání slov. Výsledky ukazují, že změny v rychlosti běžné řeči mohou odrážet změny v mozku. Starší lidé mají tendenci mít pomalejší řeč s více prodlevami. Výzkumy také naznačují, že řečové vzory při úkolech na vybavování paměti mohou poskytnout nové informace o neurologickém stavu jedince.

Vědci objevili, že orální dávka aminokyseliny argininu dokáže u myší a ovocných mušek odstranit nahromaděné amyloid-beta plaky, které jsou spojovány s Alzheimerovou chorobou. Výzkum naznačuje, že arginin může nejen odstraňovat tyto proteinové shluky, ale také zmírňovat poškození mozku. Ačkoli předchozí studie na zvířatech jsou povzbudivé, efektivita této léčby u lidí není zatím potvrzena. Arginin je již známý svou bezpečností a nízkou cenou, což dělá z tohoto objevu slibnou možnost pro budoucí klinické zkoušky. Výsledky studie publikované v časopise Neurochemistry International přinášejí nové možnosti pro léčbu neurodegenerativních onemocnění způsobených chybným skládáním proteinů.

Nová chemická sloučenina slibuje potenciální léčbu Alzheimerovy choroby. V pokusech na potkanech dokázala obnovit normální hladiny mědi v mozku a snížit neurozáněty a oxidační stres. Spekulace o vlivu nahromadění mědi na tvorbu beta-amyloidových plaků vedly k vývoji této sloučeniny. Nejvýznamnější kandidát, L10, vykázal minimální toxicitu a zlepšil prostorovou paměť. Nyní se plánují klinické testy na lidech, které by mohly přinést zlepšení pro miliony pacientů s touto chorobou.

V raných fázích Alzheimerovy choroby dochází k poklesu krátkodobé paměti, což časem může vést ke ztrátě schopnosti rozpoznávat blízké osoby. Studie vědců z Univerzity ve Virginii zjistila, že narušení perineuronálních sítí, které stabilizují synapse v mozku, může hrát klíčovou roli v této ztrátě. Výzkum na myších ukázal, že ochrana těchto struktur pomocí inhibitorů matrixových metaloproteináz může zachovat sociální paměť. I když výsledky vypadají slibně, další výzkumy jsou nutné pro potvrzení jejich platnosti u lidí. Tento objev může přinést nové cesty pro léčbu či prevenci Alzheimerovy choroby.

Vědci dlouhodobě cílí na proteinové shluky v mozku jako způsob léčby Alzheimerovy choroby, ale nedávná studie ukazuje, že jejich odstranění neobnovuje klíčové mozkové funkce. Výzkum z Osacké metropolitní univerzity v Japonsku zjistil, že nový lék lecanemab snižuje úrovně amyloid-beta, ale neobnovuje glymfaticý systém zodpovědný za odstraňování odpadních látek. Studie byla provedena na malém vzorku 13 lidí a naznačuje, že lecanemab může zpomalit postup Alzheimerovy nemoci, zejména pokud je použit v raném stádiu. Výzkumníci chtějí dále zkoumat vliv léku ve vztahu k věku a stádiu choroby, aby zjistili nejlepší způsob léčby.

Hluboký spánek může zpomalit pokles kognitivních schopností spojený s Alzheimerovou chorobou, nejběžnější formou demence. Výzkum provedený na univerzitách v Kalifornii a Stanfordu ukázal, že starší lidé s mozkovými změnami typickými pro Alzheimerovu chorobu dosahovali lepších výsledků v paměťových testech, pokud měli více hlubokého spánku. Kvalitní spánek může sloužit jako ochranný faktor, i přes vysoké hladiny amyloid-beta proteinů, které se v mozku hromadí dlouho před projevy onemocnění. Studie naznačuje, že hluboký spánek může být modifikovatelným faktorem, který pomůže udržet kognitivní funkce v pokročilém věku. Zlepšení kvality spánku by tak mohlo být klíčem k oddálení symptomů Alzheimerovy choroby.

Nová studie odhalila, že genetická aktivita se mezi buňkami liší v závislosti na jejich zdravotním stavu a že Alzheimerova choroba může ovlivňovat cirkadiánní rytmus. Tento rytmus reguluje klíčové geny spojené s nemocí, což naznačuje možnosti nových terapeutických přístupů. Výzkum se zaměřil na aktivitu genů v mozkových buňkách při přítomnosti Alzheimerových symptomů, a zjistil, že změny v těchto rytmech mohou ovlivnit schopnost mozku vypořádat se s toxickými proteiny. Manipulace s těmito buněčnými hodinami by mohla zpomalit progresi choroby a zmírnit příznaky.

Vědci objevili, že dva léky schválené pro léčbu rakoviny mohou mít potenciál i při léčbě Alzheimerovy choroby. Studie realizovaná na myších modelech ukazuje, že letrozol a irinotekan dokáží snížit škodlivé bílkovinové shluky v mozku spojené s Alzheimerem. Myši, které byly těmito léky ošetřeny, prokázaly zlepšení ve schopnostech učení a paměti. Tato kombinace cílí na různé typy mozkových buněk a slibuje personalizovanou léčbu. Přestože zatím nebyly provedeny testy na lidech, vědci doufají, že klinické zkoušky by mohly začít brzy.

Výzkumníci z Cedars-Sinai Medical Center zjistili, že speciálně upravené 'mladé' imunitní buňky mohou zlepšit příznaky stárnutí a poškození mozkových buněk, jako je Alzheimerova choroba, alespoň v případě myší. Tyto buňky, známé jako mononukleární fagocyty, dokážou redukovat zánět a agregaci proteinů, což jsou klíčové aspekty mnoha věkem podmíněných nemocí. Myši, které obdržely tyto buňky, vykázaly zlepšení v testech paměti a získaly zdravější mozkové mikroglie. Zajímavostí je, že se nezdá, že by injikované buňky dosáhly mozku, což naznačuje, že přínosy mohou plynout z něčeho, co tyto buňky vytvářejí, například anti-aging proteiny. I když se účinky nemusí stejným způsobem přenést na lidský mozek, výsledky nabízejí naději na nové léčebné postupy.

Nový výzkum naznačuje, že každodenní procházka může zpomalit hromadění proteinů a kognitivní úpadek spojený s Alzheimerovou chorobou. Studie sledovala 296 účastníků ve věku 50 až 90 let po dobu až 14 let. Zjistilo se, že střední fyzická aktivita, tedy 5 000 až 7 500 kroků denně, zpomalila hromadění tau proteinu a kognitivní úpadek. I mírná aktivita mezi 3 000 a 5 000 kroky denně měla pozitivní vliv, i když méně výrazný. Studii publikoval tým z Mass General Brigham v časopise Nature Medicine.