léčba

Tento měsíc byl zveřejněn případ německého pacienta, označován jako Berlin 2, který zůstal v remisi HIV šest let po transplantaci kmenových buněk. Tento pacient obdržel buňky s jednou kopií mutace CCR5 Δ32, která nabízí odolnost vůči HIV. Oproti dřívějším příkladům s dvojitou mutací to naznačuje, že ne všechny případy remise vyžadují dvojí kopii této mutace. Úspěšné případy mohou pomoci najít cesty k léčbě HIV, které by tento odolný virus dokázaly účinně eliminovat. Výzkum se nyní soustředí na možnosti farmaceutických zásahů a genetické úpravy, které by mohly napodobit účinky této terapie. Výsledky jsou publikovány v časopise Nature.

Nový výzkum naznačuje, že gen MC1R, spojený s červenými vlasy, hraje významnou roli v procesu hojení ran. Tato molekula by mohla být klíčová pro řešení chronického zánětu v ranách, které se nehojí. Studie ukázala, že stimulace MC1R vede k zlepšení hojení a snížení zánětu. Tento objev by mohl vést k vývoji nových léčebných metod, jako jsou mastí nebo gely, které by pacienti mohli aplikovat sami. Výzkum poskytuje novou naději pro léčbu ran, které postihují miliony lidí po celém světě.

Nový hybridní přístup k léčbě cukrovky 1. typu u myší prokázal vysokou účinnost, když tuto chorobu u prediabetických zvířat zcela zabránil a u nemocných zvrátil. Metoda kombinuje buňky imunitního systému z myši pacienta i dárce, což zajišťuje dlouhodobou harmonii bez potřeby imunosupresivních léků. Tým ze Stanfordu doufá, že tato strategie by mohla být účinná i u lidí a pomoci při dalších transplantacích. Studie ukazuje, že vytvoření hybridního imunitního systému může zabránit destrukci inzulín produkujících buněk. Výsledky přinášejí naději na pokrok v léčení cukrovky a potenciální aplikaci na jiné autoimunitní choroby.

Nová klinická studie prokázala, že lék enlicitide decanoate dokáže snížit hladinu 'špatného' cholesterolu o téměř 60 %. Testy probíhaly na lidech s dědičnou formou hypercholesterolémie, kteří užívali standardní léky bez patřičného účinku. Lék byl podáván formou tablety a ukázal se jako účinný a dobře tolerovaný. Během 52 týdnů se prokázaly pozitivní výsledky bez výrazných vedlejších účinků. Výzkum naznačuje, že léčba by mohla snižovat riziko srdečních a mozkových příhod, očekává se však další testování.

Nová chemická sloučenina slibuje potenciální léčbu Alzheimerovy choroby. V pokusech na potkanech dokázala obnovit normální hladiny mědi v mozku a snížit neurozáněty a oxidační stres. Spekulace o vlivu nahromadění mědi na tvorbu beta-amyloidových plaků vedly k vývoji této sloučeniny. Nejvýznamnější kandidát, L10, vykázal minimální toxicitu a zlepšil prostorovou paměť. Nyní se plánují klinické testy na lidech, které by mohly přinést zlepšení pro miliony pacientů s touto chorobou.

Vědci z Univerzity Missouri objevili dvě molekuly, agmatin a thiamin, které hrají klíčovou roli v ochraně proti poškození zraku způsobenému glaukomem. Tyto molekuly mohou sloužit jako biomarkery pro včasnou detekci onemocnění, což umožní dřívější preventivní opatření. Zvýšení hladiny těchto látek snížilo zánět a chránilo nervové buňky sítnice u myší. Výzkum naznačuje, že by agmatin a thiamin mohly být použity i jako imunomodulační nebo neuroprotektivní léky. Další studie jsou však nezbytné k potvrzení jejich účinnosti u lidí.

Vědci dlouhodobě cílí na proteinové shluky v mozku jako způsob léčby Alzheimerovy choroby, ale nedávná studie ukazuje, že jejich odstranění neobnovuje klíčové mozkové funkce. Výzkum z Osacké metropolitní univerzity v Japonsku zjistil, že nový lék lecanemab snižuje úrovně amyloid-beta, ale neobnovuje glymfaticý systém zodpovědný za odstraňování odpadních látek. Studie byla provedena na malém vzorku 13 lidí a naznačuje, že lecanemab může zpomalit postup Alzheimerovy nemoci, zejména pokud je použit v raném stádiu. Výzkumníci chtějí dále zkoumat vliv léku ve vztahu k věku a stádiu choroby, aby zjistili nejlepší způsob léčby.

Tým vědců z Max Planckova institutu objevil nový způsob sledování Parkinsonovy nemoci pomocí elektrických signálů v mozku. Sledováním specifických mozkových vln z hlubokých oblastí mozku u 119 pacientů byli schopni identifikovat vzory spojené s motorickou kontrolou. Tyto objevy by mohly v budoucnu zlepšit léčbu Parkinsonovy choroby pomocí stimulace mozku. Podle studie se zaměření na rytmy v mozkové aktivitě nabízí potenciál pro precizní terapeutické zásahy. Výzkum naznačuje, že identifikace přesných rytmů může významně přispět k dynamické léčbě symptomů Parkinsonovy nemoci.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley zjistili, že kombinace dvou léčeb, oxytocinu a inhibitoru Alk5, prodlužuje život samců myší až o 73 %. Tento efekt nebyl pozorován u samic, což ukazuje na rozdíly v biologických mechanismech stárnutí mezi pohlavími. Samci myší nejenže žili déle, ale prokazovali také zlepšení v oblasti fyzické výkonnosti, krevních bílkovin a krátkodobé paměti. Budoucí výzkumy by měly prozkoumat efekt této léčby na samice při mladším věku. Tato relativně bezpečná léčba by mohla být krokem k vývoji terapií proti stárnutí, ale její aplikace na lidi by vyžadovala další zkoumání možných vedlejších účinků.

Vědci z University of Bath vyvinuli peptid, který zabraňuje škodlivému shlukování proteinů spojených s Parkinsonovou chorobou. Tento peptid plní funkci udržování proteinu alfa-synuklein ve zdravém stavu, čímž předchází jeho nesprávnému skládání. Studie ukazuje, že nové léčivo je odolné a neškodné pro buňky. Navíc existuje možnost, že podobné techniky by mohly být využity i pro další neurodegenerativní onemocnění, jako je demence Lewyho tělísek a Alzheimerova choroba. Výzkum již přináší některé pozitivní výsledky, ačkoliv je zatím v rané fázi testování na zvířecím modelu.