věda

V Thajsku byl objeven obří dinosaurus Nagatitan chaiyaphumensis, který žil před více než 100 miliony let. Tento sauropod vážil až 28 tun a dosahoval délky 27 metrů, což z něj činí největšího dinosaura nalezeného v jihovýchodní Asii. Jeho jméno kombinuje mytologické prvky z asijské a řecké mytologie a odkazuje na provincii Chaiyaphum, kde byly jeho kosti objeveny. Fosilie byla nalezena v roce 2016 a výzkum probíhal za spolupráce thajských vědců a University College London pomocí 3D skenování. Nagatitan je považován za posledního titána, jelikož jeho fosilie patří k nejmladší vrstvě obsahující dinosauří pozůstatky v Thajsku.

Výzkumníci objevili nový druh obřího viru, nazvaný furtivovirus, který se replikuje neobvyklým způsobem. Tento virus může poskytnout stopy k původu komplexního života a možná vytvoří novou virovou rodinu s názvem Manesviridae. Furtivovirus se liší od jiných obřích virů tím, že rozkládá hostitelskou buněčnou membránu a replikuje se v zbytku buněčného obsahu. Tento objev může vést k lepšímu pochopení evoluce virů a jejich schopnosti adaptovat se na různé podmínky. Výzkum by mohl přispět k pochopení, jak se viry vyvíjely v průběhu času a jak ovlivňují složitý život.

Fazolové rostliny mají schopnost přivolat vosy, když jsou napadeny housenkami. Vědci odhalili, že rostliny produkují specifickou směs těkavých látek, která vosy přiláká. Tato reakce je umožněna receptory vnímajícími peptidy z housenek. Studie, prováděná v Mexiku, ukázala, že rostliny bez těchto receptorů přilákají o 40 % méně vos. Tento objev by mohl přispět k vývoji ekologických metod ochrany plodin bez použití pesticidů.

V blízkosti Galapágských ostrovů vědci objevili nový druh modré chobotnice nazvaný Microeledone galapagensis. Tento malý hlavonožec byl nalezen v hloubce 1800 metrů pod hladinou oceánu. Chobotnice se vyznačuje modrou barvou, která je v přírodě vzácná, a její vzezření je odlišné od jiných známých druhů. Výzkumníci použili CT skeny k vytvoření 3D modelu, aniž by zničili cenný vzorek. Tento objev ukazuje, že oceán stále skrývá mnoho tajemství a neprobádaných druhů.

Přibližně třetina lidí s vážnou depresí nereaguje na běžné léčby, ale nový přístup zaměřený na zánět by mohl pomoci. Studie ukázala, že lék tocilizumab, běžně používaný na revmatoidní artritidu, zlepšil depresivní symptomy u pacientů, kteří nereagovali na standardní antidepresiva a měli známky zánětu. Léčba tímto lékem zlepšila skóre deprese více než placebo. Výsledky naznačují, že zánět může hrát roli v depresivních stavech, a cílí na interleukin 6, což zklidňuje imunitní systém. Tato terapie by mohla být rychleji schválena pro léčbu deprese, protože tocilizumab je již schválen jako bezpečný lék.

V Laosu byla objevena obří kamenná nádoba obsahující ostatky až 37 lidí, což naznačuje její použití při pohřebních obřadech rodin po generace. Beluga velryba úspěšně prošla testem sebeuvědomění, což ji řadí do vzácného klubu zvířat schopných sebereflexe. V Andách byla u lidí objevena genetická adaptace, která usnadňuje trávení škrobu v bramborách. Studie také naznačuje, že preference pravé ruky se může datovat zpět k našim předkům, kteří chodili po dvou nohách. Vědci zkoumali vliv virtuální reality na lidský mozek, když účastníkům dali křídla, což ukázalo na schopnost mozku adaptovat se na nové podněty.

Vědci zjistili, jak ryba Amazonka molly, která žije v Mexiku a Texasu, dokáže reprodukovat samičí klony. Tato ryba se rozmnožuje procesem zvaným gynogeneze, kdy potřebuje spermii pro stimulaci vývoje vajíčka, ale genetický materiál samce není přenesen na potomky. Díky genetické konverzi rybie odstraňují škodlivé mutace a zachovávají užitečné. Reprodukce bez sexuálního promíchání činí populaci zranitelnou, ale Amazonka molly přežívá už přes 100 000 let. Tento model reprodukce je vzácný mezi obratlovci, ale ukazuje se i u jiných druhů jako jsou některé ještěrky či hadi.

Před více než dvaceti lety byla provedena studie na běluhách v New York Aquarium, která měla za cíl zjistit jejich schopnost sebeuvědomění. Test zahrnoval sledování jejich reakcí na vlastní odraz v zrcadle, což je známka vysokého stupně inteligence, dříve považovaná za jedinečnou pro lidi. Natasha, jedna z běluh, úspěšně prokázala schopnost rozpoznat neobvyklé znaky na těle pomocí zrcadla, zatímco její dcera Maris vykazovala různé sebeřízené chování. Výsledky naznačují, že běluhy mají vysokou míru sociálního uvědomění a mohou být schopné sebeuvědomění. Tento objev může inspirovat k lepší ochraně těchto mořských savců ve volné přírodě, kterou ohrožují lidské aktivity.

Výzkumníci z McGill University odhalili, jak hnědý tuk spaluje kalorie prostřednictvím nového mechanismu zvaného marný kreatinový cyklus. Klíčovou roli zde hraje enzym TNAP, který může být aktivován glycerolem. Tato aktivace by mohla zlepšit zdraví kostí a bojovat proti obezitě a cukrovce. Objev by mohl vést k novým léčebným postupům, které by zlepšily energetické hospodaření těla. Studie přináší nový pohled na procesy spalování energie a jejich možné využití v medicíně.

Dva keporkakové překonali dřívější rekordy v migraci mezi Austrálií a Brazílií a urazili vzdálenost přibližně 15 000 kilometrů. Tato cesta je zajímavá nejen svou délkou, ale také faktem, že se dosud nevědělo o propojení populací v těchto regionech. Vědci využili fotografií pořízených během čtyřiceti let spolu s rozpoznávacím softwarem k identifikaci jednotlivých velryb. Přesná trasa nebyla určena, ale ukazuje se, že velryby mohou pokrýt mnohem větší vzdálenosti, než se myslelo. Tato odhalení jsou významná v kontextu změny klimatu, která může ovlivňovat jejich krmné a rozmnožovací trasy.