věda

Vědci objevili způsob, jak přeměnit odpad z burských oříšků na uhlíkové materiály podobné grafenu. Tento proces využívá lignin přítomný v oříškových skořápkách a metodu nazývanou rychlé jouleovo zahřívání. Výzkum ukázal, že tento přístup je levnější a ekologičtější než tradiční metody syntézy grafenu. Výsledek je vysoce kvalitní grafen, který může výrazně zlepšit moderní technologie a zároveň využít jiný organický odpad pro podobné účely.

Vědci objevili nahrávku zpěvu keporkaka z března 1949 na Bermudách, jedná se o nejstarší známou nahrávku tohoto druhu. Záznam byl pořízen během testování sonarových systémů a experimentů akustiky. Oceán tehdejší doby byl mnohem tišší, což poskytuje unikátní historický kontext pro studium vlivu moderního hluku na komunikaci velryb. Nahrávka byla uchována na plastovém disku a nedávno digitálně převedena, což může přinést nový pohled na způsob, jakým velryby reagují na různé zvuky. Tato objevená nahrávka má potenciál inspirovat další výzkum oceánského života.

Vědci v Číně vyvinuli extrémně přesné hodiny, které by mohly vést ke změně definice sekundy. Tzv. strontiové optické hodiny měří sekundy s přesností na 19 desetinných míst. Díky tomu by za 30 miliard let byly pozadu jen o jednu sekundu. Tento pokrok by mohl pomoci ve vědeckých oblastech, jako jsou hledání temné hmoty nebo měření gravitačního pole Země. Redefinice sekundy vyžaduje, aby několik optických hodin s odpovídající přesností fungovalo na různých institucích.

Rover Curiosity objevil na Marsu vzácný nález čistého elementárního síry poté, co náhodou rozlomil kámen v oblasti Gediz Vallis Channel. Přítomnost této síry může naznačovat skryté geologické procesy, které ještě nejsou zcela pochopeny. Tento objev je jedinečný, protože síra v této podobě byla na Marsu dosud neznámá. Vědci se nyní snaží pochopit, jak se tato forma síry mohla na povrchu Marsu objevit. Curiosity pokračuje ve svém průzkumu těchto tajemných podmínek, které mohou odhalit další indicie o historii vody na Marsu.

Vědci z Los Alamos National Laboratory dokončili výzkum v oblasti percepce barev, který začal Erwin Schrödinger před více než stoletím. Studií zjistili, že vnímání barev je vnitřní vlastnost, nezávislá na kulturních nebo naučených zkušenostech. Výzkumníci opravili Schrödingerovy matematické definice odstínu, světelnosti a sytosti, využívajíce novou geometrickou metodu pro popis barev. Tyto opravy pomohly vysvětlit jevy jako je efekt Bezold-Brücke, což je změna vnímání barvy při různých intenzitách světla. Nové studie tak přinášejí hlubší pochopení lidského vnímání barev v rámci nefyzikálních prostorů.

Evropská kosmická agentura vyšetřuje ohnivý míč, který způsobil škody na domě v Německu. Meteorologové poprvé pozorovali, jak stromy během bouřky vyzařují strašidelné UV světlo. Vědci objevili, že včelí královny dokážou přežívat pod vodou pomocí fyzické žábrysti. Japonsko schválilo kmenové léčby pro Parkinsonovu chorobu a srdeční selhání. Výzkum ukazuje, že polyaminy ve výživových doplňcích mohou podporovat rakovinné bujení. Evoluce stále znovu vytváří slepý střevo s klíčovou imunitní funkcí.

Nová studie na myších naznačuje, že používání psychedelických látek vede mozek k tomu, aby více 'viděl' obrazy z paměti než aktuální vjemy. Psychotropní látky, jako LSD a psilocybin, oslabují reakce mozku na vnější podněty a posilují spojení s oblastmi paměti. Tento proces vede k vizuálním halucinacím, kdy se mozek 'sní', zatímco je vzhůru. Experiment ukázal, že aktivace serotoninového receptoru 5-HT2A může zvýšit neuroplasticitu. Studie může pomoci při vývoji léků bez halucinogenních účinků na podporu duševního zdraví.

Vědci z Flinders University v Austrálii objevili nový typ reakce mezi sirnými vazbami, který se nazývá trisulfidová metateze. Tato reakce se odehrává bez potřeby tepla či katalyzátorů a probíhá spontánně při pokojové teplotě. Objev umožňuje nové přístupy v chemii, například v úpravě protinádorových léků a výrobě recyklovatelných plastů. Předchozí pokusy o změnu takových sirných vazeb vyžadovaly vysoké teploty a dlouhý čas. Reakce může mít významné využití v oblasti výzkumu léčiv a materiálových věd. Výsledky byly publikovány v časopise Nature Chemistry.

Vědci zjistili, jak čmeláčí královny dokážou přežít více než týden pod vodou. Čmeláci dokážou dočasně dýchat pod vodou díky schopnosti extrahovat kyslík z okolní vody. Tato schopnost pomáhá čmeláčím královnám přežít krizové situace, jako jsou zatopené nory, a obnovit kolonii po zlepšení podmínek. Experti zjistili, že čmeláci kombinují podvodní dýchání s anaerobním metabolismem a výrazným snížením metabolismu. Přestože detaily procesu ještě nejsou plně objasněny, vědci se domnívají, že čmeláci využívají fyzických žaber k výměně plynů s vodou.

Vakcíny proti COVID-19 zachránily miliony životů, přesto se u některých jedinců objevily vzácné krevní sraženiny po podání vakcín používajících modifikovaný adenovirus, například AstraZeneca. Tento stav, známý jako vakcínou indukovaná imunní trombocytopenie a trombóza (VITT), vzniká, když imunitní systém chybně napadá protein lidského těla, platelets-kapacitní faktor 4. Mezinárodní vědecký tým zjistil, že všichni pacienti s VITT sdílejí jedinečný vzorec v jejich protilátkách. Výzkum ukázal, že tyto protilátky původně rozpoznávají adenovirový protein a díky mutaci se vážou na platelets-kapacitní faktor 4 velmi pevně. Tento objev osvětluje, proč je VITT tak vzácný, protože vyžaduje kombinaci určité genetické dispozice a vzácné mutace.